V čele Fakulty restaurování Univerzity Pardubice stanul 1. září nový děkan - Mgr. et BcA. Radomír Slovik

Rektor Univerzity Pardubice jmenoval s účinností od 1. září děkanem Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, která sídlí jako jediná ze sedmi fakult Univerzity Pardubice mimo krajské město – v Litomyšli, Mgr. et BcA. Radomíra SLOVIKA.

Nový děkan povede na počet studentů nejmenší, umělecky zaměřenou fakultu Univerzity Pardubice následující čtyřleté období, tj. do 31. srpna 2021.

Jmenovat nového děkana do funkce navrhl rektorovi Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslavu Ludwigovi, CSc., Akademický senát Fakulty restaurování, a to na základě tajné volby provedené dne 6. června 2017.

Dosavadní děkan Fakulty restaurování Ing. Karol Bayer vedl fakultu po dvě čtyřletá funkční období, tj. od roku 2013. (Dle vysokoškolského zákona tatáž osoba nemůže vykonávat funkci děkana více než dvě po sobě jdoucí funkční období.)

„Cíle a idea restaurátorské školy v Litomyšli a Fakulty restaurování jsou jasné. Rozhodně hodlám dbát o to, abychom zajišťovali dostatečně vysokou úroveň výuky a připravovali pro praxi co nejlepší restaurátorky a restaurátory. Propojení s domácí praxí, ale i zahraniční stáže, jak studijní či pracovní, upevnění našeho místa na mezinárodní úrovni v rámci spolupráce jak v projektech, tak v samotné restaurátorské činnosti je pro nás velice důležité,“ říká ke svému vstupu do funkce nový děkan Fakulty restaurování Radomír Slovik. „Čas, nebo spíše doba, vyžaduje změny, ale rozhodně nechci, abychom zapomněli na to, proč a s jakým cílem byla výuka restaurování v Litomyšli založena. Příští rok bude slavit krásných 25 let. Je to věk, který si rozhodně zaslouží pozornost a náležité připomenutí.“

Litomyšlská fakulta restaurování se po letech může pochlubit na Zámeckém návrší opravdu moderním zázemím pro výuku svých vysokoškoláků, pro tvůrčí činnosti a odborné aktivity fakulty. Nové ateliéry, jejich moderní vybavení, zrekonstruovaná piaristická kolej, vloni otevřená nová knihovna. „Každý, kdo fakultu v Litomyšli v poslední době navštívil, je geniem loci tohoto místa unešený. Já, mí kolegové, myslím, že i studenti, jsme tady víc než spokojení a pracuje se nám tady opravdu dobře,“ libuje si nový děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Mgr. BcA. Radomír Slovik. (36 let), doposud vedoucí Ateliéru restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů FR, je absolventem Institutu Restaurování a konzervačních technik, o.p.s. v Litomyšli (2004) v oboru, kterému se od té doby věnuje a který rozvinul na stejnojmenné katedře, u jejíhož založení stál v roce 2005 při přechodu výuky ze soukromé vysoké školy na samostatnou fakultu Univerzity Pardubice. V roce 2011 absolvoval navíc magisterské studium Kulturních dějin na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice, kde v současné době studuje dále Historické vědy v kombinovaném doktorském studiu.

Od roku 2006 vedoucí ateliéru konzervování a restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů, několik let zastával na fakultě funkci předsedy Akademického senátu FR, od roku 2014 též funkci proděkana pro vědu a tvůrčí činnost.

V rámci své odborné činnosti - konzervování a restaurování papírových dokumentů, usní, pergamenů, pečetí a knižních vazeb - se podílel na restaurování mnoha děl, mezi nimi například deseti map ze sbírek Historického ústavu Akademie věd, vyhotovení faksimile řezané vazby z kartouzy v Dolanech pro Vlastivědné muzeum v Olomouci nebo na restaurování padesáti kreseb akademického malíře Jiřího Sozanského.

Momentálně má rozpracovaných hned několik restaurátorských prací. Jednak poměrně rozsáhlou sbírku plakátů olomouckého divadla z konce 19. století ze sbírek Vědecké knihovny v Olomouci, dále např. rukopisní graduál ze 17. století z farnosti v České Třebové nebo krásný tisk o perspektivě „Prospettiva de pittori et architetti“ od italského malíře Andrea Pozza z roku 1702.

Radomír Slovik se stává v pořadí 3. děkanem v čele Fakulty restaurování v Litomyšli.

1. děkanem fakulty byl od 1. listopadu 2005 doc. Jiří NOVOTNÝ, ak. sochař (2005 – 2009), 2. děkanem Ing. Karol BAYER (2009 – 2017).

Fakulta restaurování vznikla jako samostatná fakulta Univerzity Pardubice, veřejné vysoké školy, v roce 2005. Vzhledem k tomu, že zajišťuje výchovu umělecky zaměřených a velice specializovaných restaurátorských oborů, studuje na fakultě celkem jen 9 desítek studentů.

Svými vzdělávacími, vědeckými a uměleckými aktivitami v oblasti konzervace a restaurování památek a zapojením do projektů zaměřených na záchranu kulturního fondu České republiky, i mezinárodních, navázala nově vzniklá fakulta v roce 2005 na více než desetiletou tradici restaurátorské výuky na Institutu restaurování a konzervačních technik o.p.s. Litomyšl.

Fakulta restaurování v Litomyšli je dnes jedním z mála univerzitních pracovišť, které zabezpečuje výchovu vysokoškolsky vzdělaných restaurátorů. Pod Fakultou restaurování vzniklo v roce 2011 též Centrum pro restaurování a památkovou péči, které si klade za cíl poskytovat celoživotní odborné vzdělávání a další obecně prospěšné služby v oblasti péče o kulturní dědictví.

Fakulta nabízí bakalářské a navazující magisterské studium programu Výtvarná umění, pěstovaného v bakalářském stupni ve čtyřech oborech, v magisterském stupni ve dvou oborech.

Fakulta připravuje odborníky v oblasti restaurování a konzervace památek a uměleckých děl s různým specializovaným zaměřením, kteří jsou vzdělaní v oblasti umělecké, výtvarného a užitého umění, historie umění a zároveň i řemeslně zdatní s dostatečnými znalostmi i v přírodních vědách. Studenti jsou vedeni k využití soudobých poznatků a inovací oblasti péče o hmotné kulturní dědictví. Důraz je rovněž kladen na etické a estetické aspekty restaurování, památkové péče a znalosti legislativy.

Absolventi jsou tak připraveni na náročnou dráhu samostatného restaurátora uměleckých a řemeslných děl, přičemž jsou vedeni jak pro samostatnou práci v terénu, tak pro práci vedoucích restaurátorských týmů. Vzhledem k péči, která je věnována jazykovým znalostem studentů, jejich účasti v mezinárodních projektech i stážím v zahraničí, dává jejich dosažená kvalifikace vynikající předpoklady pro uplatnění při obnově a uchovávání uměleckých a architektonických památek i v mezinárodním měřítku.

Absolventi fakulty založili profesní sdružení ARTE-FAKT, s nímž fakulta spolupracuje v různých oblastech a aktivitách, např. i při pořádání pravidelných odborných seminářů.

Kromě členství v několika národních i mezinárodních profesních organizacích je Fakulta restaurování aktivním členem ENCORE – European  Network for Conservation – Restoration Education (Evropská síť pro vzdělání v oblasti konzervace a restaurování). V dubnu letošního roku uspořádala fakulta restaurování ve spolupráce s vedením ENCORE mezinárodní kolokvium „The Ulrich Schiessl PhD Colloquium“.

V akademické roce 2016/2017 měla Fakulta restaurování UPa 24 interních pedagogů, 61 studentů ve 4 oborech bakalářského studia a 25 studentů ve 2 oborech magisterského studia. Pracovníci a studenti fakulty řeší řadu národních i mezinárodních restaurátorských a výzkumných projektů a zakázek.

Z aktivit Fakulty restaurování z poslední doby lze zmínit některé významnější restaurátorské práce prováděné v rámci výukových programů fakulty:

  • Komplexní restaurování Barokního sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce;
  • Mezinárodní spolupráce při restaurování gotického opukového náhrobku Arnošta z Pardubic v Polském Klodzku;
  • Restaurování nástěnných olejomaleb na klenbě kaple sv. Václava v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Táboře-Klokotech;
  • Restaurování sgrafitové výzdoby domu č. p. 545 ve Slavonicích;
  • Komplexní restaurování souboru rukopisů z 2. poloviny 15. století. Kronika trojánská, kronika O Štilfrídovi, kronika O životě a skutcích Alexandra Velikého;
  • Restaurování olejomalby na papíře „Skály“ od Julia Mařáka;
  • Restaurování souboru kreseb a maleb na papírové a plátěné podložce od Milady Schmidtové-Čermákové.

V roce 2016 Fakulta restaurování zahájila řešení výzkumných projektů v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity:

  • „Stopy tvorby - Záchrana dědictví velkých sochařů poloviny 20. Století“; „České umění 50. - 80. let 20. století ve veřejném prostoru: evidence, průzkumy a restaurování“;
  • „Brána moudrosti otevřená. Barokní kulturní dědictví klášterů Broumov a Rajhrad: ochrana, restaurování, prezentace“
  • a „Restaurování mozaik tzv. české mozaikářské školy ze skla a kamene“.

A např. ve spolupráci s Estonskou akademií výtvarných umění byl pod vedením lektorů z FR UPa uspořádán i mezinárodní workshop „Nano-lime for conservation of stone, plasters and architectural surfaces“ v Estonsku.

 

 

Ing. Valerie Wágnerová
mluvčí Univerzity Pardubice