Realizace: BcA. Adéla Škrabalová (studentka 2. ročníku magisterského studijního programu)
Pedagogické vedení: MgA. Zuzana Wichterlová, DiS.
Od listopadu 2017 do března 2018 byl v rámci praktické části diplomové práce realizován restaurátorský průzkum a zásah na jednom z pěti zrcadel s nástěnnými malbami v tzv. Tencallově sále na státním zámku Červená Lhota. V části sálu zvané jídelna byla pod vrstvami druhotných nátěrů dochována bohatá štuková a malířská výzdoba, pocházející z období raného baroka mezi léty 1674–1678. Autorem nástěnných maleb je pravděpodobně Giacomo Tencalla, případně i jeho spolupracovník Giuseppe Muttoni, štukatury jsou dílem Comety, ale není jasné, zda Innocenza, nebo jeho otce Giovanni Bartolomea.
Úsek určený k provedení restaurátorského průzkumu zahrnoval nástropní nástěnnou malbu ve štukové kartuši na jihozápadní straně místnosti. Malba zobrazovala okřídlenou dětskou postavu, pravděpodobně tzv. Amoreta či putti, držící v pravé ruce červenou květinu a jablko.
Na základě restaurátorského a přírodovědného průzkumu se lze domnívat, že původní malba vznikla pravděpodobně
v technice fresco-secco. Zeleno-fialová podmalba byla pravděpodobně započata do čerstvé omítky (fresco) a finální malba je dokončena pigmenty pojenými zřejmě bílým vzdušným vápnem s možným přídavkem organické složky, která nebyla blíže učena (secco).
Lokálně se na malbě objevovaly i prvky zlacení v místě květiny a jablka, které dle výsledků uměleckohistorického a přírodovědného průzkumu lze považovat za původní, tedy barokní.
Vzhled sálu prošel v minulosti razantními změnami, během kterých byly malby i štuky překryty několika vrstvami druhotných nátěrů z různých historických etap. Součástí komplexního restaurátorského zásahu byl především velmi obtížné a časově náročné mechanické odstranění těchto druhotných vápenných vrstev, zvolené na základě zkoušek technologií a materiálů in situ. Povrch malby po celoplošném odkryvu nebyl nějak zvlášť znečištěn. Původní malba lokálně vykazovala částečnou či úplnou ztrátu adheze barevné vrstvy k podkladu, projevující se odlupováním v malých šupinách. Místy došlo vlivem ztráty koheze spodní omítkové vrstvy k jejímu opadávání včetně svrchní originální barevné vrstvy. Samotná malba však byla
v poměrně zachovalém stavu. Po odkryvu a čištění doprovázených lokální prekonsolidací velmi slabou akrylátovou disperzí následovalo celoplošné zpevnění barevné i omítkové vrstvy vápennou nanosuspenzí a tmelení vápenným tmelem. S cílem malbu vizuálně ucelit a citlivě potlačit místa s úplnou ztrátou originální barevné vrstvy bylo přistoupeno k nápodobivé retuši a rekonstrukci.
