Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

04_123944.jpg

Realizace: BcA. Lucie Bartůňková, BcA. Magdalena Třesohlavá (studentky magisterského studijního programu)
Pedagogické vedení: doc. Jaroslav J. Alt, ak. mal.

Restaurátorský průzkum a konzervace gotických nástěnných maleb na východní stěně presbytáře farního kostela sv. Martina v obci Sankt Martin u města Weitra v Dolním Rakousku byla provedena v rámci dvou praktických diplomových prací v březnu až červnu 2010.

V souvislosti s restaurováním pozdně barokního oltáře v presbytáři byly na východní stěně a v okenní špaletě nalezeny roku 2009 středověké nástěnné malby, jejichž existence nebyla dosud známa. Dle dochovaných písemných a ústních pramenů lze usuzovat, že oltář byl od doby svého vzniku v první polovině 18. století demontován poprvé.

V těsném prostoru za oltářem panovaly velmi nepříznivé mikroklimatické podmínky, které byly příčinou degradace a samovolného odkryvu mladších omítkových a malířských vrstev až na vrstvu gotických maleb. Malby se před opětovným osazením oltáře staly předmětem orientačního restaurátorského průzkumu, který v listopadu 2009 provedli diplomovaní restaurátoři Jörg Riedel a Markus Santner. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl ze strany památkového úřadu pro Dolní Rakousko vznesen požadavek na provedení rozšířeného restaurátorského průzkumu, jehož výsledkem mělo být posouzení stavu nástěnných maleb a vypracováním návrhu na možnosti jejich konzervace a případné prezentace.

Tento úkol byl v rámci diplomových prací svěřen studentkám Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Lucii Bartůňkové a Magdaleně Třesohlavé.

Práce obsahovaly teoretickou část, která se zabývala dějinami objektu, popisem fragmentů maleb a jejich ikonografií.Studentky se dále soustředily na průzkum stavu a rozsahu dochování omítkových a nátěrových vrstev, jejich poškození, na průzkum salinity, mikrobiologického napadení i na záznam klimatických podmínek. Důraz byl kladen také na průzkum originálních materiálů a malířských technik. Byly rovněž provedeny zkoušky materiálů pro čištění a konsolidaci barevných vrstev.

Na základě výsledků restaurátorského, přírodovědného a uměleckohistorického průzkumu byla stanovena koncepce konzervačně-restaurátorského zásahu, který se týkal především okenní špalety východní stěny. Vzhledem k tomu, že celá východní stěna včetně okenní špalety nebude v budoucnu prezentována, bylo rozhodnuto, že nedojde na dalších plochách k odkryvu starší omítkové vrstvy. To v praxi znamenalo, že byly zachovány a konzervovány všechny dochované vrstvy a fragmenty a že se restaurátorský zásah ubíral převážně konzervačním směrem. Zásadní zřetel byl brán na reverzibilitu použitých materiálů, neboť nebylo možné vyloučit, že v budoucnu dojde i ke komplexnímu restaurátorskému zásahu a odkryvu maleb.

V rámci konzervačního zásahu byly fragmenty vápenných nátěrů, maleb a barokní omítky zajištěny v místech, kde z důvodu špatné koheze vrstev hrozila jejich ztráta. Dále proběhlo jejich čištění. Závěrečným krokem bylo tmelení peků v gotické omítce pod úroveň povrchu okolních omítek. Tmelící směs byla probarvena ve hmotě. V rámci zásahu byla také navržena doporučení a opatření pro úpravu klimatických podmínek východní stěny.