Realizace: MgA. Lenka Slouková; Verena Fialová, Eliška Miklovičová, David Svoboda, DiS., Adéla Škrabalová (studenti 4. ročníku bakalářského studijného programu)
Pedagogické vedení: Mgr. art. Jan Vojtěchovský
Jižně orientovaná boční kaple sv. Václava je součástí klokotského barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Celý objekt se nachází v poutním areálu, jenž vznikal v první polovině 18. století. V roce 2016 se na nástěnných malbách na klenbě kaple a na vítězném oblouku při vstupu do kaple směrem z hlavní lodi kostela uskutečnil komplexní restaurátorský zásah, kterému předcházel restaurátorský průzkum (v návaznosti na předchozí restaurátorské práce z let 2012–2015). V kapli datované kolem roku 1712 jsou v ve štukových zrcadlech zobrazeny výjevy ze života českého patrona - sv. Václava, vycházející z legendy o sv. Václavu. Jedná se o následující scény: Vyučování sv. Václava, Sv. Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely, Sv. Václav ministruje při mši svaté, Sv. Václav seje, žne a mlátí obilí, Sv. Václav provázený anděly přichází do sněmu říšských knížat a Sv. Václav jako ochránce českého vojska. Ve vrcholu klenby se nachází centrální zrcadlo větších rozměrů zobrazující Zavraždění sv. Václava.
Zbylá plocha klenby je bohatě vyzdobena štuky s figurální a vegetabilní tematikou. Na vítězném oblouku se nachází sedm medailonů s nástěnnými malbami zobrazujícími pašijové výjevy ze života Krista jako součást mariánského cyklu zobrazeného na zbylých vítězných obloucích v kostele. Jedná se o následující scény: Loučení Krista s Pannou Marií a apoštoly, Kristus na hoře Olivetské, Bičování Krista, Korunování trním, Ježíš zbaven roucha, Ukřižování a Pieta. Malby na oblouku jsou rovněž zdobené štukaturou. Autor maleb na klenbě zřejmě není totožný s malířem maleb na vítězném oblouku, v obou případech však není znám.
Na základě průzkumu bylo zjištěno, že se s největší pravděpodobností jedná o malbu pigmenty pojenými organickým pojivem, zřejmě na bázi vysychavých olejů. Malby ve štukových zrcadlech na klenbě byly vystavěny na bolusovém podkladu, typickém pro barokní malby závěsných či deskových obrazů. Ze značné detailnosti a použité techniky olejomalby můžeme soudit, že autor maleb byl malíř zkušený spíše v provádění závěsných obrazů než nástěnných maleb.
Vzhledem k téměř celoplošné druhotné přemalbě jsou původní malby velmi špatně čitelné. Přemalby jsou naneseny ve dvou vrstvách. Starší druhotné barevné vrstvy vykazují mastný charakter pojiva, zatímco mladší úpravy jsou provedeny nejspíše technikou suché tempery.
Technické provedení druhotného zásahu, pocházejícího zřejmě ze 70. let 20. století, projevuje známky nižší kvality a je pravděpodobné, že v případě některých zrcadel na klenbě výrazně pozměňuje vizuální působení původních námětů. Povrch maleb je pokryt silnou vrstvou prachového depozitu a rezistentními mastnými nečistotami (pravděpodobně saze pocházející ze svící, či olejových lamp). Původní malba vykazuje krakeláž, lokálně lze pozorovat částečnou či úplnou ztrátu adheze barevné vrstvy k podkladu, šupinovatění, biologické napadení, lokálně lze pozorovat praskliny v omítkových vrstvách, v jejichž okolí se vyskytují dutiny. Invazivní sondážní průzkum odhalil části souvisejících nápisů na štukové výzdobě provedenými technikou vápenného secca.
Na základě poznatků zjištěných při uměleckohistorickém, restaurátorském a chemicko-technologickém průzkumu, provedených zkoušek, po poradě se zástupci odboru památkové péče a vlastníkem památky a rovněž vzhledem ke koncepci restaurátorských prací v letech 2012–2015 bylo i přes velké úbytky originální barevné vrstvy rozhodnuto o odstranění všech nepůvodních vrstev. Bylo tak zvoleno zejména s ohledem na celkový vzhled a působení památky, jejíž druhotné doplňky (pozdější druhotné zásahy na malbách, štucích i stěnách) nebyly ve vyhovujícím technickém a estetickém stavu. Důležitým faktem bylo i nalezení věrných grafických předloh, jež byly pro provedení rekonstrukcí nezbytné.
V případě malovaných figurálních výjevů na klenbě a vítězném oblouku kaple došlo ke kompletnímu sejmutí přemaleb. Po několika nezbytných krocích postupu restaurátorských prací bylo přistoupeno k nápodobivé retuši a plnohodnotné rekonstrukci, aby bylo opět dosaženo formální a obsahové celistvosti maleb. Retuše a rekonstrukce v mírně snížené intenzitě barevnosti i detailů byly provedeny ve dvou fázích. Nejprve bylo retušováno s pomocí vodorozpustných a snadno reverzibilních akvarelových barev, jež tvořily základ pro finální retuše a rekonstrukce prováděné ve druhé fázi olejopryskyřičnými barvami Mussini ředěnými lakovým benzínem. Zvolený způsob retuší zvýšil reverzibilitu zákroku a minimalizoval riziko případného tmavnutí olejopryskyřičných barev. Nově odhalené související nápisy byly retušovány a rekonstruovány reverzibilními akvarelovými barvami pojenými arabskou gumou.
