Na počátku ledna odstartoval tříletý mezinárodní projekt pro detailní průzkum nástěnných maleb tzv. Emauzského cyklu v Praze financovaný německou státní nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt (Německá spolková nadace pro životní prostředí). Přestože se nadace věnuje primárně financování vědeckých projektů z oblasti životního prostředí, financuje také výzkum s tímto zaměřením v oblasti kulturního dědictví.
Zkoumané nástěnné malby se nacházejí v Praze, v ambitu kláštera Na Slovanech, pocházejí z doby vlády císaře Karla IV., datovány jsou do 60. až 70. let 14. století. Malby jsou unikátní tím, že jde o velmi rozsáhlý cyklus čítající dnes 26, původně však 33 maleb. Podobných realizací je dnes ve střední Evropě minimum. Malby navíc vykazují vysokou uměleckou kvalitu, což souvisí s tím, že v době vzniku byla Praha kulturním centrem Svaté říše Římské.
Na projektu se podílí dvě německé vysoké školy, konkrétně Technische Hochschule Köln a Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart společně s českou Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Projekt nese název „Koncepce preventivní konzervace, zajištění a uchování cyklu nástěnných maleb v křížové chodbě Emauzského kláštera v Praze“, což naznačuje jeho směřování. Cílem výzkumu je detailní zkoumání stávajícího stavu maleb i faktorů, které na něj měly v minulosti negativní vliv. Zkoumání proběhne nejnovějšími metodami v oboru, z nichž některé dosud nebyly v této kvalitě v České republice použity.
Mezi nejvýraznější faktory poškození maleb patří bombardování v roce 1945 a z toho vyplývající opadání části maleb i zatékání do objektu. Následné restaurování, realizované od 50. let, pak na jednu stranu malby sice zachránilo, na druhou přineslo řadu druhotných materiálových vstupů, které se z dnešního pohledu jeví jako nevhodné. Právě s těmi se bude muset budoucí restaurování nejspíše vypořádat.
Po dvouletém výzkumu pak bude následovat mezinárodní konference, která nejen shrne získané poznatky, ale především určí další směr péče o malby. Nejedná se však pouze o vytvoření koncepce restaurátorského zásahu, který se u některých výjevů bude opakovat až zhruba po 50 letech, ale také o stanovení základních pravidel údržby maleb. Mezi ty patří například i kontrola vnitřního klimatu ambitu, která může být pro další zachování maleb zásadní.
Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D.
