__________________________________________________________________________________________________________________
- Realizace: 2018-2021
- Umístění: Český Rudolec
- Datace: 1582
- Materiál: štuk, žula
- Realizovali studenti: Marek Laška, Stella Burhardtová, Kateřina Šibravová, Radka Zůfalá, Marián Grančák, Romana Čivrná
- Pedagogické vedení: MgA. Lucie Bartůňková, doc. Jakub Ďoubal, Ph.D., Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D.
- Chemicko-technologický průzkum: Ing. Renata Tišlová, Ph.D.
______________________________________________________________________________________________________
Objev epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci významně rozšířil fond renesančních figurálních štuků na našem území a se svou dochovanou polychromií se řadí mezi unikáty. Epitaf (výška 6,2 m × šířka 2,8 m), který je zasazen do severní stěny gotického kostelního dvoulodí je vytvořen z několika materiálů – architektonický rámec sestává ze žulových prvků, zatímco figurální složka výzdoby je provedena z polychromovaného vápenného štuku. Epitaf nebyl zcela neznámý (zmiňován byl ve starší vlastivědné a topografické literatuře a je také zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR). Materiál, technologie zhotovení a jeho výtvarné kvality však byly donedávna skryty pod souvrstvím nátěrů, jež zcela překrývaly a zaslepovaly jeho mimořádně hodnotnou renesanční podobu. Mimo vysoké umělecké kvality, řadící tento epitaf mezi vůbec nejvýznamnější práce renesančního štukatérství českých zemí, spočívá význam tohoto objevu v jeho intaktním a autentickém dochování.
Hlubší poznání původních technologií umožnil kvalifikovaný multidisciplinární zásah, který byl založen na úzké spolupráci restaurátorů, technologů, historiků umění a mnoha dalších specialistů v oblasti památkové péče. Dílu se tak dostalo mimořádné péče za využití veškerých dostupných aktuálních metod v oboru technologie restaurování, včetně inovativních a dosud málo praktikovaných nedestruktivních metod průzkumu, jakými je např. metoda RTI. Mezi další inovativní technologie, použité při restaurátorském zásahu bezesporu patří také využití vápenných nanosuspenzí nejen ke strukturální konsolidaci omítek, ale i pro zpevnění barevné vrstvy. Rovněž metoda tzv. „prakování“ v průběhu injektáže dutin je méně využívanou technikou vyžadující rozsáhlé zkušenosti v oboru konsolidace omítek s oslabenou adhezí i kohezí. Velmi úspěšná byla metoda retuší, která byla na uměleckém díle tohoto charakteru použita v našem geopolitickém regionu nejspíše poprvé. Jedná se o přidávání malého množství zinkové běloby k pojivovému médiu pigmentů. Retuše jsou tak odlišitelné nejen v denním světle při podrobném studiu, ale velmi dobře také UV nasvícení, což má zásadní význam pro budoucí konzervátorské zásahy.
