Realizovali: BcA. Anežka Beranová, BcA. Jan Lhoták, BcA. Romana Rajtárová Pedagogické vedení: MgA. Zuzana Wichterlová, Mgr. art. Jan Vojtěchovský Chemickotechnologický průzkum - RTG fluorescence: PhD. Petra Lesniaková Rozsah prací: Dva výjevy v ambitu
V březnu roku 2016 proběhl restaurátorský průzkum na nástěnných malbách Emauzského cyklu v ambitu pražského kláštera Na Slovanech. Průzkum provedli studenti prvního ročníku navazujícího magisterského studia v rámci zimního semestru.
Nástěnné malby Emauzského cyklu byly vytvořeny v 60. letech 14. století a od té doby několikrát přemalovány. Na konci 2. světové války byl klášter Na Slovanech zasažen bombou a nástěnné malby utrpěly významné ztráty. Ve druhé polovině 20. století zde proběhla řada restaurátorských zásahů, okolo jejichž metodik se vedly čet- né spory. Důsledkem je mimo jiné to, že současná prezentace cyklu nemá jednotnou koncepci.
V rámci průzkumu se studenti zabývali dvěma klenebními poli v jižním křídle ambitu. Cílem průzkumu bylo zjistit, v jakém stavu se malby nacházejí, a to z hlediska poškození, původní techniky, přemaleb či restaurátorských zásahů v minulosti. Vzhle- dem k velkému významu památky se jednalo o neinvazivní průzkum (bez odběru vzor- ků a jiných zásahů do struktury maleb). Na místě proběhla rozsáhlá fotodokumentace těchto polí, a to v denním světle, v ostrém bočním nasvícení, v UV luminiscenci a IR fotografie. Ve spolupráci s katedrou chemické technologie byla také využita metoda RTG fluorescence pro materiálovou analýzu barevných vrstev. Významnou součástí průzkumu byla umělecko-historická rešerše, byla popsána historie a ikonografie maleb. Jejím výsledkem bylo také získání řady archivních materiálů, zejména historických fotografií a restaurátorských dokumentací z předchozích zásahů. Tyto dokumenty jsou důležité z hlediska vývoje maleb, a to historického i materiálového.
Průzkum definoval typy poškození maleb, mezi něž patří zejména praskliny, ztráta barevné vrstvy, vrstva prachových depozitů na povrchu maleb a stopy po před- chozích zásazích. Byla rozpoznána také rozdílnost v restaurátorských přístupech v minulosti. Díky dohledaným dokumentacím bylo možné popsat, jakým způsobem byly malby v minulosti restaurovány a tyto zásahy mezi sebou porovnávat. Díky archivním fotografiím také bylo možné přibližně určit míru dochovaných přemaleb, které se na fragmentech gotických maleb nacházejí. Na místě i z fotografií pak bylo možné částečně popsat původní techniku malby. Pro bližší určení, které z částí jsou skutečně z období gotiky, bude však v budoucnu nutné provést detailní průzkum na každém poli, a to i s odběrem vzorků a za využití další škály metod.
Autor stručné zprávy: BcA. Anežka Beranová
Obr. 1: Celkový pohled na pole č. 5. V horní části Madona s dítětem stojící na hadu, ve spodní části starozákonní paralely k tomuto výjevu – Judita s hlavou Holoferna (vlevo) a David s hlavou Goliáše (vpravo). (Foto studenti)
Obr. 2: Celkový pohled na pole č. 6. V horní části postava Panny Marie s dítětem (žena ve slunci), pod nápisovou páskou Sibyla věštící císaři Augustovi. Na první pohled je zřejmá rozdílnost ve zpraco- vání velkých tmelů oproti poli č. 5. Při detailnějším pohledu jsou patrné i další rozdíly, např. ve struktu- ře tmelů nebo způsobu retuše menších defektů. (Foto studenti)
Obr. 3: Pole č. 6, detail. V ostrém bočním nasvícení vynikla rytá kresba svatozáře pomocí kružidla. (Foto studenti)
Obr. 4: Pole č. 6, průzkum v UV luminiscenci. V ob- lasti obličeje Panny Marie výrazně luminují pastózní retuše, luminiscence poukazuje na použití zřejmě zinkové běloby. (Foto studenti)
Obr. 5: Pole č. 5, detail. Vpravo nahoře je patrná historická přemalba, předchozí-
mi restaurátory záměrně ponechána (jako doklad historického vývoje). Ve spodní části se nachází čárková retuš, též z předchozích zásahů. (Foto studenti)
Obr. 6: Studenti při průzkumu a focení malby v odraženém UV světle. (Foto Z. Wichterlová)
