Restaurování mozaiky na památníku obětem Pražského povstání od Martina Sladkého

V rámci projektu proběhlo restaurování kamenné mozaiky od Martina Sladkého na památníku obětem Pražského povstání v Praze na Barrandově. Mozaika byla vytvořena v roce 1988 a od svého odhalení postupně upadala v zapomnění. V nedávné době vzbudila opět pozornost, když došlo k medializaci jejího poničení vandaly. Nejprve došlo k opakovanému zcizení a poškození pamětní desky se jmény padlých, později pokryly mozaiku sprejové graffiti. Projektový tým si pak mozaiku vybral jako modelový příklad pro vzorové restaurování, čímž mohlo dojít k její komplexní rehabilitaci.

Mozaika podle předlohy akademického malíře Martina Sladkého byla vytvořena v roce 1988 v mozaikářské dílně Ústředí uměleckých řemesel. Byla osazena na betonový monolit památníku padlým bojovníkům, bojujícím za osvobození Prahy v květnu 1945. Ten se nachází na ostrohu při pěší cestě, stoupající od Barrandovského mostu k Barrandovským terasám. Mozaika byla vyskládána z přírodního lomového kamene různých velikostí, tvarů a barev. Kameny byly osazovány v mozaikářské dílně do cementové malty a kovových rámů, vytvářející tak dílčí přenosné panely. Po osazení panelů na betonový monolit byly okraje panelů přeskládány mozaikovými kameny tak, aby překrývaly místa spojů. Součástí výtvarného projevu díla je použití rozdílných tvarů a velikostí kamenů, jejichž lišící se výška a nerovný povrch vytváří typický hrubý reliéf.

Jak již bylo zmíněno, odlehlá poloha památníku nahrává projevům vandalismu, které se projevily především odcizením pamětní desky a sprejovým graffiti. Další příčinu poškození představují vlivy dešťové vody a umístění v bezprostřední blízkosti náletové vegetace. To mělo za následek usazování nečistot na porézním povrchu kamene i betonu a uvolnění mozaikových kamenů z lůžka. Na základě těchto zjištění byl navržen postup, který byl následně ověřován i zkouškami. Zásah měl spočívat především v důsledném celoplošném očištění povrchu mozaiky a doplnění mozaikového motivu v místech, kde se v minulosti uvolnily a vypadly původní mozaikové kameny. Odzkoušeny byly zejména různé druhy čištění graffiti a nečistot, jež zahrnovaly použití rozpouštědel, nově vyvinutých rozpouštědlových mikroemulzí, mikropískování i laserového čištění. Jako nejefektivnější, ekonomicky nejméně náročná, i dostatečně citlivá se nakonec ukázala metoda mikropískování. Ta byla v oblasti betonového monolitu navíc kombinována s čištění mikroemulzemi a vodní párou. Posléze proběhlo i upevnění uvolněných kamenů, stejně jako doplnění kamenů zcela scházejících, a to speciální injektážní maltou na hydraulické bázi, která byla probarvena do barvy okolního betonu. Takto vyčištěná a doplněná mozaika dnes již jen čeká na celkovou rehabilitaci blízkého prostředí.

false
Rozšířit fotografii: 
false