Realizace: Adéla Beránková, Bc. Radka Farská, Anastasia Koledova, Simona Kubasová, Eliška Matoušková, Juliána Tkáčová, Timea Töröková (studentky 4. ročníku bakalářského studijního programu)
Pedagogické vedení: MgA. Adéla Škrabalová, MgA. Zuzana Wichterlová, DiS.
Odborná spolupráce: Ing. Petra Lesniaková, Ph.D., Ing. Eliška Bečková, Mgr. Zdeňka Míchalová, Ph.D., Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D., Mgr. et MgA. Věra Sejkorová Kašparová (všichni FR UPCE), PhDr. Martin Mádl (AV ČR), Ph.D., Ing. Jiří Bláha, Ph.D. (ÚTAM AV ČR)
V letech 2023–2024 restauroval studentky studentky 4. ročníku bakalářského studijního programu barokní nástěnnou malbu s námětem Zvěstování Panny Marie na jižní stěně „dolní oratoře“ na zámku v Kácově. Výzdoba pochází z první poloviny 17. století a je zřejmě dílem Karla Josefa Moraviniho. Zadavatelkou byla kněžna Anna Marie Františka Toskánská. Výjev lemuje původní barokní otvor do sousedící bohatě zdobené barokní kaple, který je v současnosti částečně zazděný. I na ostatních stěnách je patrná figurální nástěnná výzdoba, jež je v současnosti skryta druhotnými zásahy, které byly v minulosti zčásti odstraněny.
Výzdoba byla výrazně narušena stavebními zásahy z různých historických etap. Bylo možné pozorovat pekování, několik sekundárních vrstev, následky instalace elektřiny, topení či úprav stropu. Defekty v soklových oblastech byly způsobeny vzlínající vlhkostí či vodorozpustnými solemi. Obnažené části malby vykazovaly silné zakalení a znečištění vedoucí až k velmi špatné čitelnosti. Před zásahem byl proveden podrobný uměleckohistorický, restaurátorský i přírodovědný průzkum a stanovena koncepce. O některých postupech však bylo možné rozhodnout až po odkryvu maleb, který upřesnil i popis a ikonografii díla.
Vizuálně nejvýraznějším krokem bylo odstranění druhotných zásahů a čištění od celoplošného šedobílého zákalu za účelem navrácení původní barevnosti a zlepšení čitelnosti díla. Po mechanickém odkryvu bylo přistoupeno k mokrému chemickému čištění. Souběžně s tím probíhala konsolidace díla a následovalo tmelení. Místa se ztrátou barevné vrstvy a povrch nových tmelů byly retušovány reverzibilní vodorozpustnou technikou v mírně snížené barevné intenzitě a chladnějším tónu. Technika nápodobivé retuše byla zvolena především z důvodu pekovaní malby, jež by při odlišitelnější formě retuše působila velmi rozbitě a znehodnocovala celkový estetický dojem. Zajímavostí bylo objevení tzv. dorovnávací vrstvy, jež zřejmě časově souvisí s úpravami podoby otvoru do kaple v průběhu dokončování původní barokní výmalby. Po obvodu otvoru byl nalezen i otisk dřevěného rámu, který dle pramenů původně nesl plátno oddělující místnost od kaple. Při osazení dřevěného rámu zřejmě vznikl výškový rozdíl, a proto byla okolo nanesena nová vrstva štuku s malbou v lehce pozměněné kompozici. Ve středové kartuši iluzivní supraporty byl při průzkumu objeven a následně retuší podpořen nápis „AVE GRATIA PLENA“.
Významným přínosem restaurátorského zásahu bylo objevení, odhalení a rehabilitace nástěnné malby barokního malíře Karla Josefa Moraviniho. Tím došlo jednak k rozšíření souboru děl tohoto autora, ale i ikonografického konceptu úcty k Panně Marii, jež kněžna na svých panstvích projevovala. Díky provedenému průzkumu a zásahu se podařilo nově objasnit také funkci celého prostoru. Místnost totiž původně sloužila jako oratoř pro prostý lid, který tak skrze otvor mohl pozorovat mši, jež se sloužila v sousedící kapli.
