______________________________________________________________________________________________________
- Realizace: 2018-2020
- Umístění: Litomyšl, zeď zámecké zahrady
- Datace: 18. století
- Materiál: Biodetrický vápenec dolnorakouské provenience
- Realizovali studenti: Marek Laška
- Pedagogické vedení: doc. Jakub Ďoubal Ph.D., MgA. Petr Rejman
- Chemicko-technologický průzkum: Ing. Karol Bayer
______________________________________________________________________________________________________
Na ohradní zdi Litomyšlského zámku se nachází soubor čtyř barokních soch, zobrazující antické bohy Apollóna, Dianu, Ceres a Plútóna. Autorem barokních pískovcových soch zhotovených v roce 1732 je Jiří František Pacák. Sochy původně stály na jižní straně zdi otočené směrem k Piaristické koleji, ale v roce 1796 při zásadní úpravě zámeckého okolí byly přemístěny na delší západní stranu zdi a otočeny čelem k městu. Při této příležitosti byly vytvořeny další dvě sochy antických bohů Minervy a Marta a několik dekoračních váz. Nově vytvořené sochy byly postaveny na místa starších soch. Ve 20. století však byly všechny sochy otočeny směrem do zámeckých zahrad, přičemž novější sochy byly přesunuty na severní stranu zdi.
Ze sochařské výzdoby zámecké zdi provedla Fakulta restaurování pilotní restaurátorský zásah u barokní sochy boha Apollona v roce 2018-2019. Na památce byl uskutečněn komplexní zásah, při kterém byla řešena míra čištění znečištěného povrchu nejen depozity, ale i rezidui předchozích restaurátorských zásahů, kdy bylo dohledáno použití fluátů i vápenné vody a s tím související narušení materiálu. Při čištění se velmi dobře osvědčil Laser Q-switched ND:YAG, který velmi šetrně scelil povrch skulptury mezi světlými a tmavými místy. Další řešenou problematikou byly dožívající plastické doplňky a prezentace dochovaného stavu díla. Během restaurování byly diskutovány a testovány různé způsoby finální prezentace povrchu díla s přihlédnutím na jeho patinu stáří a místu jeho prezentace. Především scelující lazurní celoplošná úprava, krycí povrchová úprav a lokální retuš plastických retuší, doplňků a potlačení rušivých barevných kontrastu. Použit byl poslední zmiňovaný přístup lokální barevné retuše, který prezentuje dílo v celistvé podobě s důrazem na patinu stáří.
Po úspěšném restaurování se socha vrátila opět na ohradní zeď. Přes protichůdné názory o finální prezentaci díla bylo nakonec ponecháno umístění stejně jako před restaurátorským zásahem, tedy natočením směrem do zámeckých zahrad. V následujícím roce 2019-2020 se navázalo restaurováním sochy Ceres, na základě zvolené koncepce při restaurování boha Apollona.
