___________________________________________________________________________________________________
- Realizace: 2008-2018
- Umístění: Žďár nad Sázavou
- Datace: 1754
- Materiál: jemnozrnný pískovec
- Realizovali studenti: Ema Medková, Pavel Roleček, Aleš Hvízdal, Roman Kolář, Petra Zítková, Pavel Mrověc, Adéla Machová, Stella Burhardtová, Marek Laška, Katharina B
- Pedagogické vedení: doc. Jiří Novotný, doc. Jakub Ďoubal Ph.D., MgA. Petra Zítková
- Chemicko-technologický průzkum: Ing. Alena Hurtvá, Ing. Petra Lesniaková, Ing. Karol Bayer
___________________________________________________________________________________________________
Na klenbě barokního mostu ve Žďáru nad Sázavou se nacházejí sochy osmi světců sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana, sv. Cyrila, sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděj. V roce 2008 byl sochařský soubor z 18. stolení kvůli špatnému stavu z mostu demontován. Při podrobném průzkumu bylo zjištěno závažné poškození způsobené otřesy a vodorozpustnými solemi od silniční komunikace. Z toho důvodu bylo rozhodnuto o nahrazení soch kopiemi a originální soubor měl být zrestaurován a nalezen nový vhodný prostor, kde by již nepodléhal takovým destrukčním vlivům jako na mostě.
Skulptury byly demontovány a převezeny do ateliéru Fakulty restaurování. Restaurování jednotlivých soch probíhalo v několika etapách. První etapa započala v roce 2010, kdy byly zrestaurovány první dvě sochy, následované dalšími dvěma v roce 2012. Druhou polovinu souboru bylo však možné restaurovat až v roce 2017.
Hlavní příčina poškození v podobě masivního zasolení, kdy soli prostupovaly celou hmotou podstavce, nebylo možné uspokojivě odstranit standartními metodami odsolování (zábaly, ponor), jak jsme se přesvědčili při prvních případech restaurování soboru. Z tohoto důvodu byl navržen unikátní systém odsolování za sníženého tlaku. Díky zvolenému způsobu odsolování se podařilo snížit hladinu solí daleko pod rizikovou hranici a zabránit tak dalšímu poškozování skulptur a to v míře daleko přesahující možnosti standardně využívaných metod odsolování. Restaurátorský zásah eliminoval hlavní příčiny poškození a zahrnoval dále čištění pomocí mikropískování, které šetrně a uspokojivě redukovalo tmavé kontrasty povrchu. Narušený povrch zejména na podstavcích vyžadoval konsolidaci organokřemičitany, zajištění trhlin a lepení oddělených částí. Doplněny byly všechny historicky (dle archivních fotek) známé části tvarů a také byly obnoveny tvarové linky architektury, avšak s minimální intervencí do míst s celoplošnou ztrátou, aby nedocházelo ke zbytečnému přetmelování povrchu.
Sochy byly po restaurování převezeny na Dolní Santiniho hřbitov ve Žďáru nad Sázavou, kde se staly součástí exteriérové expozice.
