Univerzita PardubiceFakulta restaurování

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Chronos v barokním sochařství Čech

Autoři: Horák Petr

Rok: 2011

Druh publikace: ostatní do riv

Název zdroje: Epigraphica et Sepulcralia III.

Název nakladatele: Artefactum

Místo vydání: Praha

Strana od-do: 103-139

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Chronos v barokním sochařství Čech	Chronos–Čas je jednou z nemnoha mytologicko-alegorických postav s kořeny ve starověku, které ve své původní funkci přežily do současnosti. V češtině zatím více či méně nebylo publikováno v kterých podobách může Chronos (nebo jeho bližší či vzdálenější odvozeniny) fungovat dnes. Skutečnost, že se tento stručný příspěvek krom antického Krona-Saturna okrajově dotýká například postav Santa Clause, Starého roku či jedné figury ze seriálu Šmoulové, tak může působit poněkud překvapivě. V baroku, od současnosti tolik odlišném mimo jiné ve vztahu ke smrti, našla postava Času, neoddělitelně se Smrtí související, široké a rozmanité ikonografické uplatnění. Na příkladech realizací barokního sochařství z českého prostředí je v příspěvku sledován vývoj tohoto vrcholně pozoruhodného fenoménu a jeho rozličné polohy. Je přihlédnuto ke starověkým kořenům, středověké transformaci tématu, ikonografickému zlomu spojeném s Petrarcou; značná míra pozornosti je pak věnována určitému výrazovému zjemnění (právě ve vztahu ke smrti), ke kterému u postavy Chrona docházelo v 18. století. Příspěvek na základě biografických zjištění pomáhá náhrobek hraběnky z Arca v kostele v Jakubu u Kutné Hory datovat do roku 1695 a potvrdit jeho atribuci Ottaviu Mostovi, s pražským náhrobkem Jana Václava hraběte Vratislava z Mitrovic byla spojena jeho další nápodoba, byla taktéž doložena starší známost základní koncepce tohoto monumentu již v 17. století. Na základě přečtení jednoho z nápisů byla upřesněna datace kenotafu v presbytáři zlatokorunského klášterního kostela, důkladný terénní průzkum stojí rovněž za – troufám si tvrdit – těžko zpochybnitelnou interpretací dvou Braunových sousoší z valečské zámecké zahrady, stejně jako za potvrzením staršího názoru na významy dvojice skulptur tohoto umělce v Cítolibech.	Chronos;baroko;sochařství;smrt;čas
eng	Father Time in Bohemian Baroque Sculpture	Father time is one of just two mythological (or allegorical) figures of classics origin that have survived till today. In Czech, almost nothing has been published yet about the forms or variants in which Father time now operates. Thus it may appear surprisingly that not only Kronos-Saturn, but also the Santa Claus, the Old Year or one figure from The Smurfs series are mentioned in this text. During the baroque period (which was obsessed with the phenomenon of death) the personification of Time (inevitable connected with death) was commonly used. The changes and modifications of this iconographical theme are observed on the works of Bohemian baroque sculpture. It concerns its ancient roots, its medieval transformation, the big change associated with Petrarch and a sort of softening expression that occured in this theme during the 18th century. The tomb of countess of Arco in Jakub near Kutná Hora has been dated to 1695 and the autorship of Ottavio Mosto has been confirmed. A new derivate of the tomb of Jan Václav Vratislav count of Mitrovice has been found, it has also been documented that basic conception of this monument has been widely known as early as in the 17th century. An inscription has been read on the cenotaph in presbytery of monasterial church in Zlatá Koruna so this monument has been more precisely dated. A detailed field survey also resulted in undoubtful iconographic interpretation of two sculptures by Matthias Bernhard Braun originated in the Valeč castle garden, two sculptures by this artist in Cítoliby have also been reinterpreted.	Father Time;Baroque;sculpture;death