Univerzita PardubiceFakulta restaurování

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Restaurování sgrafit na cementové podložce

Autoři: Machačko Luboš | Bláha Jiří

Rok: 2020

Druh publikace: certifikované metodiky a postupy

Strana od-do: nestránkováno

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Restaurování sgrafit na cementové podložce	Hlavním záměrem předkládaného památ¬kového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ově¬řených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a la¬boratorního výzkumu získané v průbě¬hu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala ce¬mentové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném re¬staurátorském průzkumu a laborator-ním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů provádě¬na tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesi¬onálním či přímo amatérském prostře¬dí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (be¬tonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevy¬plynuly z této skutečnosti závažněj¬ší problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní pro¬blémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurá-torských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.	sgrafito; cementová podložka; socialistický realismus; umění ve veřejném prostoru; restaurování; památkový postup
eng	Restoration of sgraffito on a cement base	The main objective of the presented historic preservation procedure was to describe the specifics of socialist realism sgraffito, identify the main problem of its restoration and propose a suitable solution based on procedures tested by trial projects. The determination of the procedure was based on the results of field and laboratory research gained in the course of a research project. The initial thesis of the research that preceded the setting of the historic preservation procedure – that socialist realism sgraffiti used cement plaster, which not only appeared in recent literature but was also emphasized by period handbooks, has been disproved during the restoration survey and the laboratory analysis of the samples taken. It turned out that most sgraffiti from the 1950s were rendered by traditional lime technology. Cement sgraffito only appeared in the 1960s and 1970s and was often used in the semi-professional or outright amateur milieu. The main difference between socialist realism sgraffiti and those of the previous phases was thus the selection of the base. Socialist realism sgraffiti were often rendered on a cement (concrete) base, more precisely on concrete panels. No serious problems that would need to be resolved during the restoration followed from this fact in the investigated cases. The presented historic preservation procedure thus above all defines other problems the restorers encountered and describes methods of restoration that were used in the model restoration projects and that can be applied also to other monuments from this group.	Sgraffito; cement base; socialist realism; art in public space; restoration; historic preservation procedure