Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Ke stavební úloze v barokní architektuře
Autoři: Fidler Petr
Rok: 2022
Druh publikace: kapitola v odborné knize
Název zdroje: Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění
Název nakladatele: Knižní klub
Místo vydání: Praha
Strana od-do: 3-28
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Ke stavební úloze v barokní architektuře Stavební úloha bývá u každého stavebního díla jedním nebo více stavebníky konkrétně formulována a architekty a staviteli poté konkrétně řešena. Jsou to právě tato řešení, která musí stát bezpodmínečně v ohnisku našeho zájmu. Na řadě vídeňských příkladů ze 17. století můžeme sledovat různá řešení fasád se dvěma póly především jako odkaz na dvojici dvorů za nimi. Naopak následující 18. století přinášelo odkaz na vnitřní palácové dispozice prostřednictvím i jiných tvůrčích principů (např. užitím výrazných portálů na fasádě či „nepravou“ dvojpólovostí fasády s bočními rizality). V této souvislosti je třeba připomenout barokní tonalitu v architektuře, která se projevila také ve formulaci stavební úlohy. Použití neobvyklého architektonického základního tónu dokáže modifikovat k nepoznání tradiční „manýru“ architekta. Není to přitom konkrétní forma či detail, která nám prozradí tvůrce architektonického díla. Je to spíše způsob konkrétního tvůrce, jak dílčí impulsy a jednotlivé formy používá při řešení stavební úlohy a jaký význam mají zvolené formy ve struktuře provedené stavby a v sémantické dimenzi dané stavební úlohy. stavební úloha; stavebník; bipolarita; barokní architektura; Vídeň; fasáda; palác; tonalita
eng ON THE BUILDING TASK IN BAROQUE ARCHITECTURE The building task is usually formulated precisely by one or more builders for each building and then concretely dealt with by architects and builders. It is their solutions that must be the focus of our interest. In a number of Viennese examples from the seventeenth century, we can observe various solutions of bipolar façades, primarily as a reference to a pair of courtyards behind them. By contrast, the eighteenth century introduced a reference to the inner layout of the palace through other creative principles (for example, the use of distinct portals on the façade or the ‘false’ bipolarity of the façade with side avant-corps). In this context, the Baroque tonality in architecture, which was also reflected in the formulation of the building task, must be noted as well. Using an unusual architectural base tone can modify the traditional ‚manner‘ of the architect beyond recognition. Nevertheless, it is not a particular form or detail that reveals the creator of an architectural design but rather the way a particular creator uses partial impulses and individual forms in finding a solution to a building task and what meaning the chosen forms have in the structure of the completed building. building task; builder; contracter; bipolarity; baroque architecture; Vienna; facade; palace; tonality