Univerzita Pardubice Fakulta restaurování

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Vendula Chalánková:Nejraději šalinou, jedu za svou vidinou

Autoři: Lahoda Tomáš

Rok: 2022

Druh publikace: konference, workshop, výstava

Strana od-do: nestránkováno

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Vendula Chalánková:Nejraději šalinou, jedu za svou vidinou	V roce 1948 namaloval americký umělec Barnett Newman obraz Onement I (Jednost 1), první ze svých obrazů jednobarevných ploch s vertikálním pruhem uprostřed. Byl to významný mezník v moderním malířství i v autorově osobním malířském vývoji. Abstraktní umění bylo od počátku svými autory považováno za nositele spirituálních hodnot. Newman, představitel abstraktního expresionismu, se při hledání nového začátku a v touze po absolutnu a totální abstrakci oprostil od popisného zobrazování a až do své smrti pak maloval tento typ rozměrných monochromních obrazů s jedním nebo více vertikálními pruhy, které nazýval zipy, a které se pak staly ikonickými díly minimalistické abstrakce, nebo také tzv. color field painting. Newman považoval své obrazy za antianekdotické, věřil, že takové obrazy mohou lépe fungovat jako sebenaplňující, samostatná a nezávislá díla. Anekdotická díla oproti tomu představovala jen epizodu v kontextu určité sekvence v řadě. Přistoupíme-li od tohoto exkurzu k obrazům cyklu Nikdy nerezignujeme na vymáhání Vašeho dluhu (2015) Venduly Chalánkové, můžeme tyto navýsost abstraktní a minimalistické kompozice bílých pláten vždy jen s jedním vertikálním pruhem v zelené, fialové, červené nebo modré u levého okraje obrazu považovat za další příklady reflexe tradice minimalistické abstraktní malby. Současně ovšem tyto obrazy vycházejí z velmi prozaických, jak už názvy napovídají, konkrétních předloh, které známe – a často se jich obáváme – z každodenní reality našich životů. Snad každý z nás někdy dostal do schránky onen dopis se zlověstným pruhem – pokuta? dluh? předvolání k soudu? nebo snad exekuce (fialová)? Zde není místo pro esoterické duchovní blouznění. Anekdota je šibalsky přítomná spolu s jemně sociálně kritickým přesahem. V 60tých letech 20. století vytvářel v New Yorku americký pop artový umělec Claes Oldenburg objekty a měkké sochy motivů převzatých z masové kultury, ve kterých se mísila nadsázka, ironie a kritický podtext s obdivem k čisté formě převz	Chalánková; obraz; objekt; skulptura; akryl na plátně; olej na plátně; instalace; pastózní malba
eng	Vendula Chalánková: I rather take a tram to my vision	In 1948, the American artist Barnett Newman painted Onement I (Unity 1), the first of his paintings of monochrome surfaces with a vertical stripe in the middle. It was an important landmark in modern painting and in the artist's personal development as a painter. If we proceed from this pattern to the paintings of Vendula Chalánková's series Never Resign to Enforce Your Debt (2015), we can consider these highly abstract and minimalist compositions of white canvases always with only one vertical stripe in green, purple, red or blue at the left edge of the painting as further examples of reflection on the tradition of minimalist abstract painting. At the same time, however, these paintings are based on very prosaic, as the titles suggest, concrete models that we know - and often fear - from the everyday reality of our lives. In the 1960s in New York, the American Pop Art artist Claes Oldenburg created objects and soft sculptures of motifs taken from mass culture, mixing hyperbole, irony and critical subtext with an admiration for the pure form of the objects taken from mainstream mass production. A similar preoccupation with form can be felt over Vendula Chalánková's Delicacies series; her schematised delicacies, cakes and desserts are brought to that stage by the fascination with the colours and haptic surfaces of these sweets, where we feel like just looking, and enjoying the delicious imagery of smells and tastes evoked by mere sight. Let's move to London in the late 1980s. One of the YBAs (Young British Artists) who were catapulted onto the art scene as stars was Gary Hume. He became famous for a series of paintings of doors. Chalánková paints her doors, the ones she encounters around her, which have an unmistakably 1990s feel to them, with strong evocations of what might be hidden or only suspected behind such a door. The spines of books and files, kitchen appliances such as a microwave and an ioniser, plates of food on a checkered tablecloth, or even a series o	Chalankova; painting; oil on canvas; acrylic on canvas; installation; sculpture