Zpestřit čtvrtý adventní víkend nejen obyvatelům Litomyšle, ale i dalším zájemcům se rozhodla Fakulta restaurování Univerzity Pardubice. Od pátku 18. prosince byly po dobu tří dnů v prostorách Piaristické koleje k vidění fotografie o Václavu Havlovi s názvem „Nic lidského mi není cizí“.

Václav Havel fotografování údajně příliš rád neměl, přesto byl díky svému charismatu a bezprostřednosti velmi fotogenickou osobností. Není proto divu, že se v České tiskové kanceláři dochovala řada pozoruhodných snímků různých autorů.

„Prostřednictvím fotografií z let 1988 až 2011 měli návštěvníci jedinečnou možnost zavzpomínat na osobnost prvního českého prezidenta Václava Havla. Kromě fotografií Václava Havla mohli také návštěvníci znovu obdivovat rekonstrukci piaristické koleje, která byla dokončena na podzim 2015, kdy byla stavba slavnostně zpřístupněna.

Soubor fotografií s Václavem Havlem se na krátkou dobu podařilo zapůjčit do Litomyšle a Smetanova Litomyšl, o.p.s. je ve spolupráci s Fakultou restaurování Univerzity Pardubice představila návštěvníkům u příležitosti 4. výročí úmrtí Václava Havla, které připadlo  na pátek 18. prosince 2015.

„Kromě Piaristické koleje mohli návštěvníci zavítat i do sklepení litomyšlského zámku, kde bylo k vidění Srdce pro Václava Havla. Na jeho obnově a restaurování při instalaci v Litomyšli v roce 2012 se podíleli právě naši restaurátoři pod vedením Mgr. art. Luboše Machačka z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru.

http://pardubice.idnes.cz/v-litomysli-vystavuji-fotografie-vaclava-havla-ftf-/pardubice-zpravy.aspx?c=A151218_103712_pardubice-zpravy_jah

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.912762172092332.1073742266.560820640619822&type=3

Dne 15. 12. 2015 Komise konzervátorů-restaurátorů pro Pardubický a Královéhradecký kraj při Asociaci muzeí a galerií České Republiky (KKR AMG) uskutečnila pravidelné zasedání, které se koná každoročně pod záštitou některé z organizací, které jsou členy Asociace muzeí a galerií (AMG ČR) Královéhradeckého a Pardubického kraje. V letošním roce se jednání uskutečnilo pod záštitou Univerzity Pardubice -  Fakulty restaurování v Litomyšli, která je rovněž členem AMG ČR. Fakulta poskytla pro zasedání nádherné prostory v nově otevřené budově fakultní knihovny.

Jednání řídila Mgr. Dana Modráčková, která nejprve předala slovo Ing. Karolu Bayerovi, děkanovi Fakulty restaurování, který účastníky přivítal a ve zkratce je seznámil s historií a aktuálními projekty, které v současné době fakulta řeší. Dále se ujal slova Ing. Ivo Štěpánek, předseda KKR AMG, který posluchače seznámil s aktuálním dění v oblasti muzejní práce. Poté následovala volná diskuze, kdy si muzejní konzervátoři-restaurátoři předávali své zkušenosti a nové informace ze svých pracovišť. Po oficiální stránce následoval odborný program, který se skládal z komentované prohlídky nově otevřených expozic Regionálního muzea v Litomyšli, které se ujal ředitel litomyšlského muzea pan Mgr. René Klimeš. Dále pak následovala exkurze do Ateliérů Fakulty restaurování v prostorách nově zrekonstruované Piaristické koleje. V Ateliéru restaurování knižní vazby komentovanou prohlídku provedl MgA. Ivan Kopáčik a Ateliérem restaurování uměleckých děl na papíru účastníky zasedání provedla Mgr. Dana Modráčková.

Mgr. Dana Modráčková

Studenti a pedagogové z Ateliéru restaurování kamene spolu se zaměstnanci Katedry chemické technologie absolvovali ve dnech 1 - 3.12.2015  exkurzi do významných rakouských institucí a navštívili vybrané památky města Vídně.

Ve středu proběhla návštěva restaurátorských pracovišť Spolkového památkového úřadu (Bundesdenkmalamt ) a odpoledne měli studenti možnost nahlédnout do ateliérů a technického zázemí institutu konzervování a restaurování při Univerzitě užitých umění (Die Angewandte). Při návštěvě restaurátorských dílen byla diskutována problematika jednotlivých objektů a zvolené restaurátorské postupy. Program byl završen přednáškou  Jakuba Ďoubala s názvem „Conservation of Biodetritic Limestone”, které se zúčastnili studenti a zaměstnanci Fakulty restaurování, restaurátorského institutu Vídeňské university užitých umění a zaměstnanci Spolkového památkového úřadu.

Ve čtvrtek pak byla naplánovaná prohlídka Belvedéru za účasti restaurátora Martina Pliessniga, který představil průběh a výsledek restaurování sochařské výzdoby interiéru zámku.

Fotogalerie

Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D.
www.restaurovanisoch.cz

Poslední listopadový týden pobývala v Litomyšli na VOŠP a SPgŠ dvacetičlenná skupina studentů z německého studijního centra v Barnim v rámci mezinárodní výměny žáků a studentů (OSZ 1 Barnim, Abteilung 3, Brandenburg, http://www.osz1-barnim.de/2-6-abteilung-3). Jednalo se o mladé lidi ve věku 19 – 26 let, kteří se připravují na budoucí profesi vychovatel nebo speciální pedagog. Absolvovali pestrý program zaměřený převážně na získání odborných zkušeností z oblasti pedagogiky a „výchov“ – tím je myšlena výchova hudební, tělesná, dramatická a samozřejmě výtvarná. V rámci tohoto programu nám byla umožněna exkurze i na Fakultu restaurování UP, která se setkala s velkým nadšením. 24. 11. 2015 jsme navštívili Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů a Ateliér restaurování uměleckých děl na papíru. Bylo velmi zajímavé seznámit se nejen s výslednými studentskými pracemi, ale i sledovat cesty, kterými dojdou k dokonalému výsledku. Němečtí kolegové byli nadšeni precizností, důkladností a naprosto mimořádnou pečlivostí při restaurování dokumentů a knih. Shodou okolností jsme následující den v Praze viděli na výstavě Praha Husova a husitská v Clam-Gallasově paláci mnoho knižních exponátů, při jejichž prohlídce jsme si okamžitě vybavili informace získané na Fakultě restaurování v Litomyšli.  Tímto bychom tedy chtěli popřát fakultě i jejím studentům hodně dalších úspěchů i nadšené studenty i vyučující.

Za účastníky exkurze děkuje

PaedDr. Jana Macková,

VOŠP a SPgŠ Litomyšl

Krása knižních vazeb

„Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla“ se jmenuje nová reprezentativní publikace z pera Mgr. art. Jakuba Ďoubala, Ph.D., shrnující autorovy poznatky získané v průběhu několikaleté restaurátorské a pedagogické činnosti.

Kutná Hora a její okolí je z hlediska dochovaných kamenných památek mimořádně zajímavý region. Díky objevu stříbra ve 13. století a následnému prudkému hospodářskému růstu regionu bylo na malém prostoru vytvořeno množství mimořádných uměleckých objektů. Vzhledem k unikátnímu historickému vývoji a vlastnímu zdroji kamene – kutnohorskému vápenci – má péče o památky a restaurování v kutnohorském regionu celou řadu specifik. J. Ďoubal, vedoucí Ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování, Univerzitě Pardubice, měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování.

Publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat vědomosti, týkající se historie, restaurování a ochrany kamenných památek v regionu. Druhá část je věnovaná restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování vybraných památek (Chrám sv. Barbory, sochy před jezuitskou kolejí, Kamenná kašna a další). Přesto, že kniha je tematicky zaměřena na  Kutnou Horu a její okolí, informace v ní obsažené lze do jisté míry aplikovat i v obecné rovině při péči o kamenné památky v dalších regionech.

Kniha byla vydána díky projektu DOCEO PRO CULTURA – Inovace vzdělávacích procesů Fakulty restaurování (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0268.)

Dolní Přím - Mohla by to být jen obyčejná vesnička nedaleko Nechanic. Dolní Přím má ale za sebou velmi bohatou historii, kterou dnes připomíná například barokní zámek a vojenský hřbitov z Prusko-rakouské války v roce 1866.

A také kaple, která byla postavena mezi lety 1680 a 1714. Kdysi sloužila jako garáž pro hasičské auto, chvíli to byl také dřevník. Teprve po roce 1989 začala obec dávat objekt „do kupy". Dnes se tu konají svatby, koncerty i výstavy. A také tu nyní „úřadují" restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Průzkum začíná

Průzkum výmalby kaple je teprve na svém začátku. Památka prošla opravou po požáru už v roce 1996, část fresek je tak odkrytých, zbytek je ale stále zahalen tajemstvím. „Našim hlavním cílem je nyní určit, jaký by měl být další postup," popisuje vedoucí týmu Jan Vojtěchovský. „Restaurátoři zkoumají, jestli se fresky vyskytují i na těch místech, kde nyní vidíme jen bílé plochy. Pokud objeví výmalbu, která by měla historický význam, v což samozřejmě doufáme, bude se pokračovat v odkrývání," doplňuje starosta obce Petr Švasta.

Oltář ze 17. století

Na čelní stěně kaple je nyní částečně odkrytý iluzivní oltář, pravděpodobně z období konce 17. století. Restaurátoři už kdysi obnažili jeho levou polovinu až na nejstarší vrstvu, pravou půlku na druhou nejstarší vrstvu. Ta pochází zhruba z poloviny 18. století, protože nese znaky rokoka. Na klenbě se nachází výjevy ze života sv. Františka Xaverského.

„V tuto chvíli se zdá, že průzkum z 90. let se mýlil v tom, že malby s figurálními motivy byly posuzované jako samostatná vrstva, která se nikde jinde nevyskytuje. Z porovnání fotografií v tehdejším průzkumu a z našich zjištění ale vyplývá, že v okolí těchto maleb byla vrstva rokokové dekorativní malby, která bohužel v rámci opravy zanikla. Byla totiž vyhodnocena jako podstatně mladší a tudíž nehodnotná. Podle jistých podobností v technice malby nám ale připadá, že spolu obě vrstvy souvisely, což by znamenalo, že došlo k nenávratnému poškození malby. Tyto informace ale musíme ale ještě potvrdit analýzou odebraných vzorků v laboratoři," vysvětluje Jan Vojtěchovský.

Netradiční světec

„Když jsem poprvé do kaple přijel, byl jsem velmi příjemně překvapen kvalitou maleb. Možná to není první kategorie, co se týče malířství tohoto období na našem úze...

OBZORY KUTNOHORSKA

Restaurátoři připravili workshop ve VČG v Pardubicích