Na Univerzitě Pardubice se konalo další setkání naší zahraniční komunity. Oddělení pro mezinárodní vztahy na akci, tentokrát zaměřenou na české velikonoční tradice, pozvalo zahraniční studenty, zaměstnance i jejich rodiny.

"Program zahrnoval prezentaci o velikonočních svátcích a zvycích, kolegové ze zahraničí se dozvěděli o tom, jak a kdy se Velikonoce v Česku slaví, jaké zvyky je provázejí a některé z nich si i s nadšením vyzkoušeli. Společně jsme zdobili velikonoční vejce barevnými vosky a nestačili se divit, jak zruční a kreativní byli i ti, kteří techniku viděli a vyzkoušeli poprvé. Do zdobení se zapojila i pětiletá dcerka našich vědců. Nakonec jsme se pustili do pletení velikonoční pomlázky z vrbových proutků," přiblížila Libuše Cermanová z Oddělení pro mezinárodní vztahy.

Setkání bylo skvělou příležitostí nejen k poznání českých velikonočních tradic, ale také k navázání nových kontaktů a přátelství mezi účastníky akce. Všichni si užili možnost seznámit se s kolegy z jiných fakult a kateder, se kterými by se jindy nepotkali, a sdílet své zážitky v přátelské a uvolněné atmosféře.

Oddělení pro mezinárodní vztahy děkuje všem za příjemné odpoledne a těší se na další setkání, která jistě přispějí k tomu, aby se i zahraniční kolegové na UPCE cítili jako doma.

On 3-4 April 2025, the General Assembly of ENCoRE (European Network for Conservation-Restoration Education) took place at the Faculty of Restoration, University of Pardubice. ENCoRE brings together European universities in the field of conservation and restoration.  The General Assembly was attended by representatives of many prestigious universities in this field, this year from Austria, Belgium, Croatia, Czechia, Denmark, Finland, France, Germany, Hungary, Italy, Netherlands, Norway, Poland, Portugal, Slovakia, Spain and Sweden. During the Assembly, current issues of education of conservators and restorers were addressed, and a new Board was elected. Likewise, two new members accepted: Université Paris 1/Panthéon-Sorbonne, and the University of Dubrovnik. The programme of the assembly also included a tour of the Faculty of Restoration, during which individual studios and departments were introduced, as well as their research and conservation-restoration projects.

On April 5, the General Assembly was followed by a Symposium of ENCoRE and E.C.C.O. (European Confederation of Conservator-Restorers Organisation) named “Specialisations: Trends and Challenges in Conservation-Restoration Education”. It took place in Prague at the Emmaus Abbey. Many important topics related to the further development of conservation-restoration education were presented and discussed. Both organizations agreed on the need to continue the discussions raised.

Univerzita Pardubice nabídla soukromým společnostem nadějné technologie svých výzkumníků. Druhý ročník akce Technology Day UPCE organizuje univerzitní Centrum transferu technologií a znalostí (CTTZ) pod značkou symbolizující rozvoj inovací v Pardubickém kraji PARádní kraj. 

Letos naplánovala univerzita zařadit na program nabídku celkem 9 technologií a unikátních znalostí napříč fakultami UPCE. Vědci prezentovali například technologie pro diagnostiku dopravních staveb, 3D skener nadrozměrných zásilek, metodu jednoduchého chemického rozkladu biologicky obtížně odbouratelných kontaminantů z vod, reverzní inženýring staveb a objektů při průzkumu památek nebo testovací sadu pro vyšetření chuťových smyslů, na jejímž vývoji se podíleli výzkumníci hned ze tří fakult.

„Matchmakingové akce jako Technology Day jsou pro naši univerzitu klíčové. Pokud chceme úspěšně zavádět inovace do praxe, musíme být připraveni hledat synergii mezi výsledky našich vědců a potřebami průmyslu,“ řekl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Program Technology Day UPCE nabídl také přednášku o významu konceptu Innovamediaries, který reprezentuje prostředníky mezi byznysem a akademickým světem. Firemní sféra a její výzkumné potřeby byla zastoupena příspěvkem Jak VisionCraft propojuje vědu a byznys. S prezentacemi se představila také Agentura pro podnikání a inovace (API) a kapitálové společnosti (Česká spořitelna Seed Starter a Tensor Ventures).

Univerzita opět představila firmám technologie s potenciálem pro reálné uplatnění v praxi. Společnosti zase dostaly možnost prezentovat svoje požadavky na spolupráci s výzkumnými týmy UPCE. „Transfer technologií a znalostí je průsečíkem dvou světů s odlišnými motivacemi. Na jedné straně stojí výzkumník s cílem rozvíjet vědecké poznání svého oboru. Na druhé straně je firma, která potřebuje generovat zisk. Naším úkolem je dohodnout se s oběma na společném realizovatelném cíli. Akce Technology Day nám v tom výrazně pomáhají,“ uvedl šéf Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., LL.M.

Odborná porota vyhlásila nejlepší z prezentovaných technologií a znalostí. Hodnotila se inovativnost a potenciál uplatnění v praxi, srozumitelnost prezentace a motivace výzkumného týmu. 

Výsledky:

1. místo – výsledek spolupráce 3 fakult (FZS, FChT a FEI). Testovací sada na vyšetření poruch chuti. Tým autorů technologie: MUDr. Jan Vodička, Ph.D., Fakulta zdravotnických studií; doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická; prof. Ing. Petr Doležel, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a informatiky

2. místo – 3D skener nadrozměrných zásilek – Ing. Martin Dobrovolný, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a informatiky

3. místo – Jednoduchý chemický rozklad biologicky neodbouratelných kontaminantů vod – prof. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická

Členové poroty:

Předseda: Tomáš Vlasák – ředitel regionální kanceláře CzechInvest,
Branislav Štefanča – lead manažer projektu Cheers4EU zaměřeného na cirkulární ekonomiku,
Jan Faflík – Senior Associate, Tensor Ventures,
Petr Kopeček – Senior Investment Manager, Česká spořitelna Seed Starter.

UPCE představila na Technology Day celkem 9 technologií z 5 fakult:

• Jednoduchý chemický rozklad biologicky neodbouratelných kontaminantů vod – prof. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Technologie pro diagnostiku dopravních staveb – Ing. Aleš Šmejda, Ph.D. – Dopravní fakulta Jana Pernera
• Vyšetřovací testy chuti – doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky a informatiky a Fakultou zdravotnických studií
• 3D skener nadrozměrných zásilek – Ing. Martin Dobrovolný, Ph.D. – Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Elektrolyty pro lithiové a sodíkové akumulátory – doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Vzdělávací karetní hra se zdravotnickou tematikou – Mgr. Jan Pospíchal, Ph.D. – Fakulta zdravotnických studií 
• Aditivum pro nátěrové hmoty – doc. Ing. Jan Honzíček, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Laboratoř dokumentace a průzkumu památek (3D skenování a konstruování modelů staveb a objektů) – Mgr. Vladan Hanulík, Ph.D. – Fakulta filozofická
• Bio-epoxidy a jejich využití – doc. Ing. Martin Hájek, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická

Univerzita Pardubice pořádá v dubnu další Technology Day, a to pro municipality, na kterém propojí své výzkumníky se zástupci měst, obcí, krajských samospráv a místních akčních skupin (MAS). 

Když nešplhá po lešení a v rukách nedrží kladívko, špachtli nebo štětec, okamžitě sahá po smyčci. V Benátkách si Vojtěch Mrověc vyzkoušel život restaurátora i pouličního umělce a v Brně se dostal na pódium ke slavnému hudebníkovi Glenu Hansardovi. Přesto rád dělá poctivé řemeslo, které vystudoval na Fakultě restaurování.

Máte u sebe častěji housle, nebo restaurátorskou výbavu?

Obojí mám u sebe téměř neustále, protože jak housle, tak restaurátorský kufřík vozím vždy v autě. Nikdy nevíte, kdy se můžou hodit (smích). Původně jsem vlastně violista, ale k houslím jsem se vrátil skrz folklór a přátele, co hrají starou muziku.

Mít housle u sebe už se vám vyplatilo, když jste se ocitl na pódiu vedle známého zpěváka a kytaristy Glena Hansarda…

To ano. V tomhle příběhu je zapletený můj kamarád Francesco z Benátek. Když mě před třemi lety poprvé navštívil v Čechách, podnikli jsme malé turné a zakončili ho koncertem Glena Hansarda v Brně. Francesco se s Glenem tak trochu zná a v průběhu koncertu se ho zeptal: „Hele, Glene, můj kamarád je skvělej houslista, může se k tobě připojit na stage?“ A tak jsme spolu improvizovaně odehráli písničku Way Back in the Way Back When a pak mi řekl, ať tam s ním zůstanu až do konce koncertu. Pozval zbytek kapely a odehráli jsme velké finále. Byl to neuvěřitelný zážitek před vyprodaným „SONEM“.

Jste pořád v kontaktu?

Jsme. Když o prázdninách přijela na otočku do Česka Markéta Irglová, se kterou Glen dodnes spolupracuje, zahrál jsem si i s ní. Byla to pro mě čest. Odehráli jsme krásný koncert v Náměšti nad Oslavou a s kapelou v Olomouci. Atmosféra byla úžasná.

Máte v rukávu nějaké další zajímavé hudební jméno?

Jako houslista a violista hrávám teď třeba s muzikantem Pavlem Helanem (mimo jiné finalista soutěže Česko Slovensko má talent – pozn. red.). Seznámili jsme se přes litomyšlský soubor Sonjašnyk, v němž jsem členem smyčcového kvarteta. Když jsme spolu byli jednou po hraní na pivu, řekli jsme si, že natočíme videoklip k rozpracované desce. A sen se stal skutečností – videoklip Spasena Ukrajina bude brzy k vidění a deska „Ještě chvíli“, jejímž hlavním smyslem je vytrvat v pomoci pro Ukrajinu, už je venku.

Kam si vás můžeme přijít poslechnout?

Koncertů je spousta. Hrajeme všude možně s různými projekty, diář mám úplně plný. Takové moje oblíbené místo je hrad Kámen u Pelhřimova, kde zazní barokní muzika. Hráváme tam pravidelně, jelikož jsem se během restaurování na hradě spřátelil s kastelánkou a ona si nás zve jako hudebníky.

Nedostává teď hudba před restaurováním tak trochu přednost?

To se nedá říct, baví mě obojí. Mám to tak, že teď většinou přes týden restauruju a o víkendech zase hraju. Můj kamarád muzikant, když mě někde představuje, tak s úsměvem říká: „Restaurátoři o něm říkají, že je dobrý muzikant, a muzikanti o něm říkají, že je dobrý restaurátor.“ Takže asi tak (smích). Doufám, že se to jednoho dne obrátí, ale zatím se mi nechce jít jenom jedním směrem…

Četla jsem, že právě v kostele Santos Juanes ve Valencii používají restaurátorky k práci bakterie. Používají se takové neobvyklé metody často?

Je to momentálně docela velké téma i po celé Evropě. V minulosti při snímání fresek zůstaly na malbách přelepy a zbytky lepidla, které nyní ztěžuje práci. Restaurátorky tam testují novou metodu za použití trénovaných bakterií, které mají lepidlo odstranit. Naše fakulta v tomto směru spolupracuje s technology a univerzitami ve Valencii a v Miláně, kteří mají velké zkušenosti s těmito metodami. Důležitá je mezioborová spolupráce s technology. A restaurátoři, kteří se nebojí nových výzev. Já mám z těchto postupů zatím spíš respekt. K dílu se musí přistupovat co nejšetrněji a velmi opatrně.

Zrovna ve Španělsku je údajně hodně amatérských restaurátorů a občas něco poničí. Stalo se něco takového i vám?

Vím, že na sociálních sítích koluje pár článků bizarních zásahů... Takové příklady najdeme všude, i u nás. Kolují různé historky, že například upadne malý kousek štuku a člověk to tak jako zamete (smích). U mě ani mých spolužáků k žádným vážným pochybením naštěstí nedošlo. Snažíme se neustále studovat a být pečliví, aby se tohle nestávalo. 

O jaké památky se budete v budoucnu starat?

O kostely, fary, kláštery, kaple a kapličky, soukromé domy nebo domy ve starých zástavbách. Můj obor je restaurování nástěnné malby a historických omítek, což zahrnuje fresky, secco malby – to je způsob malby na suchou omítku, ale také sgrafita nebo mozaiky, které se právě v těchto objektech nacházejí.

Jak k dílům přistupujete?

Na začátku je důležité seznámit se s historií objektu, původní technikou autora i s tím, jak naši předchůdci pracovali, abychom pochopili, co restaurujeme. Vždycky jde o kontext dané památky. Proto se provádí průzkum, který ukáže, co se pod omítkami a jejich vrstvami nachází.

Mají být vaše zásahy vždycky vidět?

Hodně záleží, jak se domluvíme a jaké jsou požadavky, protože na práci na kulturních památkách vždy dohlíží Národní památkový ústav. Někdy proto naše zásahy přiznáme, jindy je naopak zapojíme, aby to esteticky ladilo. Například v Benátkách hodně dbají na zachování patiny, v exteriérech proto nedělají moc velké zásahy a nechávají fasády se starým nádechem. Naopak v interiérech, kde je výzdoba většinou mladší, se často doplňuje do plna. Záleží, co požaduje také investor a k jakému účelu bude objekt sloužit.

Dala vám nějaká památka zabrat?

Vždycky záleží především na podmínkách, ve kterých pracujeme. Prach a špína, někdy dokonce zima, to vše k naší práci patří. Dost často se pohybujeme na staveništi, takže nosíme helmy, vesty a vhodnou obuv. Někdy v objektech dokonce i spíme. Přizpůsobíme si vedlejší pokoj, kde přespáváme, a za dveře pak chodíme restaurovat. 

To zní trochu jako boj o přežití…

Naše práce je poměrně náročná. Každý den lezeme po lešení, mnohdy si ho musíme i sami postavit. Taháme například štuky nebo dlouhodobě provádíme injektáž omítky. To člověk pracuje měsíc a ta práce není nikde ani vidět.

Je něco, co vás při práci stále překvapuje?

Hlavně trvanlivost původních materiálů, se kterými naši předci pracovali. Dnes se k nim často vracíme a začínáme chápat, že například obyčejné vápno či klíh se dá jen velmi obtížně nahradit. Zrovna v létě jsme pracovali na renesančním sgrafitu na zámku v Litomyšli a přijde mi až neuvěřitelné, že na komínu, který atakují přírodní živly ze všech stran, jsme našli opravdu to původní sgrafito ze 16. století.

Co se vám v takovou chvíli honí hlavou? Přece jen máte pod rukama kus historie...

Trochu mnou cloumá strach. Hlavně v momentě, kdy dílo odkrývám nebo čistím, mám obavu, abych ho nepoškodil.

Míval jste podobné pocity i v Benátkách, kam jste odjel sbírat zkušenosti díky Erasmu?

Italské Benátky pro mě byly jedno velké dobrodružství. Jsou takovou mekkou umění a architektury. Bylo to vždy velmi bohaté město, které šlo s dobou, takže se interiéry paláců se změnou majitele či doby často přestavovaly. Cenné pro mě byly i poznatky, jak restaurovat budovy, které jsou prakticky na vodě a ve vzduchu je více jak 90% vlhkost.

Co zajímavého jste tam restauroval?

Dostal jsem se především k výzdobě z 19. století. Šlo o různé štuky, zlacení, iluzivní mramor nebo fresky Francesca Hayeze v paláci Giovanelli, který navrhl pravděpodobně stejný architekt jako nejslavnější benátský palác Palazzo Ducale.

Do práce jste dokonce jezdil netradičním dopravním prostředkem…

V Benátkách nenarazíte na pro nás typické dopravní prostředky, jako je auto či dodávka. Jsou tam velmi úzké uličky a mnoho mostů. Všude se ale dostanete lodí či pěšky a všechen materiál je proto potřeba tahat hezky ručně. Největší přítel při překonávání mostů je rudl, bez toho se řemeslník v Benátkách neobejde (smích). 

Chtěl byste se do Benátek zase vrátit?

Určitě ano. Nejen kvůli práci, ale především kvůli lidem, jimiž jsem se tam obklopil. Bez nadsázky bych je nazval rodinou. Jsme stále v kontaktu, občas mě navštíví buď tady v Čechách, já je v Itálii, nebo si třeba domluvíme sraz i různě po Evropě. Ale pobyt přímo tam nic nenahradí.

Proč vám tolik přirostly k srdci? 

Měl jsem možnost Benátky poznat z úplně jiného úhlu. A to díky tomu, že jsem se seznámil s tamním pouličním umělcem Francescem Colabellou, který se stal takovým mým netradičním průvodcem.

To on vás přivedl k pouličnímu hraní?

Naopak, právě hudba na ulici neboli busking spojil naše cesty. Vyzkoušel jsem to zpočátku hlavně proto, abych si v Benátkách trošku přivydělal a mohl si dovolit jít večer třeba do hospody a poznat to opravdové město. Po práci jsem proto vytahoval housle a hrál na ulici. Busking mi otevřel nejrůznější dveře i srdce spousty zajímavých lidí.

Co při takovém hraní zažíváte?

Otevřít na ulici futrál a hrát je překročení určité komfortní zóny. Zjistil jsem ale, že je to pro mě naprosto přirozené. Teď na ulici hraju hlavně kvůli té neopakovatelné energii a vzrušení, které to přináší. Je to pro mě způsob, jak se ponořit do přítomného okamžiku a být otevřený nečekaným a jedinečným zážitkům. Každý den na ulici je jiný – nikdy nevím, jaké reakce od lidí přijdou, jaké příběhy uslyším nebo s kým se potkám. Je to fascinující cesta, jak objevovat nejen svět kolem sebe, ale i nové stránky vlastní osobnosti.

Zahrál jste něco i typicky českého?

Velký úspěch měla má oblíbená píseň Sluneční hrob od kapely Blue Effect, známá z filmu Pelíšky. 

Hudba vás provází celý život… Jak jste se ale dostal k restaurování?

Máme to v rodině. Od malička jsem chtěl být malíř, ale pak mě ovlivnil můj bratr, který si našel Fakultu restaurování a začal na ní studovat. Už střední školu jsem vybíral tak, abych se do Litomyšle dostal taky a po přijímačkách na různé umělecké střední školy jsem tam zavítal se svými pracemi i já.

Měl jste kvůli výběru umělecké školy nějaké obavy?

Upřímně mi blesklo hlavou, jestli se tím uživím. Ale na druhou stranu je hodně důležitý si podobné bloky vůbec nevytvářet. Mám mezi přáteli mnoho umělců. Nedávno jsem například spolupracoval s vynikajícím malířem Michalem Bačákem, se kterým jsme realizovali výmalbu v domě Bedřicha Smetany. Živí se jako ilustrátor a umělec. Takže to jde.

Šel jste studovat stejný obor jako bratr?

Ne, já jsem šel do ateliéru nástěnné malby, sgrafita a mozaiky, zatímco bratr se specializuje na sochy a související materiály. Nakonec se usadil na Litomyšlsku, přestože pocházíme z Náchoda.

Spolupracujete spolu někdy?

Při několika projektech jsme se potkali a spolupracovali jsme jak v restaurování, tak v hudbě. Do budoucna určitě zas něco vymyslíme.

Rýsuje se vám nějaká restaurátorská práce i v Česku?

Budeme pokračovat v restaurování sgrafit na zámku v Litomyšli a různě po republice se rýsují menší práce a projekty. Takovým příjemným zpestřením bude například malba na plech křížové cesty, kterou bych měl realizovat částečně v tomto roce.

Nakonec se možná usadíte také v Litomyšli. Zase vás potkáme na fakultě...

Kdo ví (smích). Každopádně na Fakultu restaurování se opravdu vracím, akorát tentokrát jako pedagog. Po vynikajícím umělci Radku Petříčkovi přebírám specializovanou výtvarnou přípravu studentů. Těším se, že se vrátím zpátky do ateliéru, a doufám, že aspoň částečně i ke svému malování, na které teď nezbývá tolik času...

TEXT Veronika Sejkorová Skřivanová, Zuzana Paulusová : FOTO Milan Reinberk, archiv Vojtěcha Mrověce

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání z prosince 2024, v tištěné i on-line podobě.

Co mají společného nová testovací sada na poruchy chuti, zařízení k nakládání letadel a desková hra pro záchranáře? Všechny vznikly na Univerzitě Pardubice. A všechny se díky speciálnímu týmu dostávají do reálného světa.

„Naší rolí je dělat z nápadů skutečnost. Vědcům pomáháme s patenty, hledáme pro jejich objevy využití v praxi, spojujeme je s firmami i veřejnými institucemi,“ říká Tomáš Novotný, vedoucí Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice. To má 5 členů, každý se věnuje jiné oblasti – od právní ochrany přes analýzy až po vzdělávání.

Rychlorande jako spojnice

Velkým testem práce zmíněného týmu bude takzvaný Technology Day. Koná se hned dvakrát. Ten první, určený firmám, bude 8. dubna. „Představíme technologie, které mají šanci uspět na trhu. Vítězný projekt získá mentoring a postoupí do celostátní soutěže.“ Druhá akce 22. dubna cílí na starosty a lidi z veřejné správy. „Budeme mluvit o vodě, ovzduší, dopravě anebo plánování. Chceme ukázat, že univerzita má co nabídnout i městům a obcím.“

Jak tedy propojit vědce a firmy, které jejich výsledky následně využívají? „Pořádáme něco jako rychlorande pro nápady a spolupráci. Každá strana představí, co nabízí nebo poptává. A pak se hledají společné zájmy, projekty, možnosti spolupráce. Nechceme, aby dobré nápady končily v šuplíku. Naším úkolem je dát jim šanci měnit svět,“ dodává Novotný.

Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice
Celý rozhovor s Ing. Tomášem Novotným, Ph.D., LL.M., ING-PAED IGIP si můžete poslechnout v pořadu Máme hosty ČRo Pardubice.

Fakulta restaurování opět na Lázních ducha v Litomyšli.

26. 4. 2025 v čase od 10:00 – 17:00 

Piaristická kolej - Rajská zahrada

Přijďte si vyzkoušet některé restaurátorské postupy na vlastní kůži. Zjistíte, že vám to udělá dobře i na duši. Se studenty Fakulty restaurování si můžete vytvořit vlastní sádrový odlitek, vyškrabat obrázek, vyluštit osmisměrku či vybarvit omalovánku podle slavných mistrů malířů. K náročnějším postupům patří tvorba sgrafita na sádrokartonových podložkách nebo vytvoření šablonové malby.

Fakulta restaurování opět na Lázních ducha v Litomyšli.

26. 4. 2025 v čase od 10:00 – 17:00 

Piaristická kolej - Rajská zahrada

Přijďte si vyzkoušet některé restaurátorské postupy na vlastní kůži. Zjistíte, že vám to udělá dobře i na duši. Se studenty Fakulty restaurování si můžete vytvořit vlastní sádrový odlitek, vyškrabat obrázek, vyluštit osmisměrku či vybarvit omalovánku podle slavných mistrů malířů. K náročnějším postupům patří tvorba sgrafita na sádrokartonových podložkách nebo vytvoření šablonové malby.

Oblíbené i zcela nové akce pro veřejnost od našich vysokoškoláků startují. Díky podpoře Univerzity Pardubice a statutárního města Pardubice se také letos může široká pardubická veřejnost těšit na překvapivé a originální kulturní aktivity. 

Akce Rozjeď to a kdy na ně jít: 

Čaj o páté | Aula Arnošta z Pardubice Univerzity Pardubice
Rozhovory a besedy se zajímavými osobnostmi

 - 3. 3. František a Josef Trojanovi na UPCE
- 24. 3. Aleš Svoboda a Simon Klinga na UPCE
- 28. 4. Richard Wágner na UPCE
 

Café Universitas | Divadlo 29, Pardubice
Přednášky odborníků na aktuální témata

- 17. 3. Kořeny nesouhlasu v současné společnosti | Petra Chudárková
- 14. 4. Bez koláčů není práce, úvod do makroenomie | Jan Valendin
- 12. 4. Dopad tzv. živočišné výroby na zvířata a svět kolem nás | Věra Mikušová
 

Pardubické silent disco | Tyršovy sady
Outdoorová akce pro každého bez rušení okolí v centru města

- 7. 5. 2025 | 19.00 - 23.00 
 

JenTakFest vol2 | Bělobranské náměstí, Pardubice
Setkání hudebníků s improvizačním klubovým koncertem pod širým nebem

-  23. 5. 2025

UPCE-CON pro Japonsko | Machoňova pasáž, Pardubic
Poznání japonské kultury, ale také prostor pro nadšence a cosplayery v centru města

- 5. 7.  2025
 

Naslouchej prostoru - Akustická ekologie od počátků po současnost | Divadlo 29
Přednáška a workshop v interiéru i v exteriéru nad zajímavým tématem

- 22. 5. 2025

Co mají všechny akce společného? 

• Konají se v Pardubicích.
• Jsou pro všechny, takže zváni jsou nejen studenti, absolventi, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.
• Pořádají je nadšení vysokoškoláci.  

Jak projekt Rozjeď to vznikal?

Chtěli jsme všem ukázat, jaký kreativní náboj ve studentech leží. Na naši výzvu reagovalo několik desítek studentů a vybrané projekty získaly podporu Rozjeď to. Akce se konají za podpory Univerzity Pardubice spolu se Statutárním městem Pardubice.

„Studentské akce v projektu Rozjeď to rozvíjí myšlenku Pardubic jako univerzitního města. Právě zapojení studentů do kulturního dění pro veřejnost pomáhá propojit aktivity mladé vzdělané generace se stávajícími akcemi v atraktivním krajském městě,“ řekla Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice.

Tradiční univerzitní sportovní výzva Rozhýbejme univerzitu je tady! 

Celý duben s námi běhejte, jezděte na kole nebo zkuste aktivní chůzi. Uděláte něco pro své zdraví a zabojujete za svoji fakultu.

For English click here

Soutěžit mohou studující i zaměstnaní UPCE. Sbírejte kilometry za sebe i fakultu. 
Celkovým vítězem „Rozhýbejme univerzitu“ se stává fakulta, která získá v součtu všech kategoriích nejlepší umístění. Vyhodnotíme i jednotlivé kategorie na základě součtu kilometrů. 

Pojďte do toho s námi!

Chci zaznamenávat kilometry do souboje fakult: Jak na to

• Zapněte si jakoukoliv sportovní aplikaci, která zaznamenává trasu. 
• Přepněte na požadovanou sportovní aktivitu (běh, chůze, kolo) a můžete začít. 
• Po ukončení sportovní aktivity udělejte screenshot výsledku a nahrajte ho do formuláře.
• Každá aktivita se zapisuje do formuláře zvlášť. 

Start: V úterý 1. 4. 2025
Finiš: Ve středu 30. 4. 2025 o půlnoci

Vstupné na každý Váš záznam jsou 

• 2 km souvislého běhu
• nebo 4 km souvislé aktivní chůze
• nebo 10 km souvislé jízdy na kole.

Pokoříme loňské rekordní číslo 55 000 kilometrů? Těšíme se na Vaše výsledky!

Své záznamy aktivit vkládejte jednotlivě do tohoto formuláře. 

Chcete si zkontrolovat svoje výsledky a jak jste na tom v porovnání s ostatními? Pak se podívejte na odkaz s výsledky.

Zobrazená data jsou anonymní. Pokud si chcete jako účastník zobrazit souhrn svých výsledků, potřebuje znát identifikátor kteréhokoli z jím z nahlášených výsledků. Ten zjistíte na stránce se seznamem svých výsledků. Jedná se o číslo za symbolem #.

Rozhýbejme univerzitu pro Sofinku s aplikací EPP od Nadace ČEZ

Za pouhé tři dny od startu akce se podařilo studentům a zaměstnancům Univerzity Pardubice a veřejnosti splnit dobročinný účel výzvy Rozhýbejme univerzitu a pomoci malé Sofii. Dcera absolventů UPCE se narodila se spinální svalovou atrofií 1. typu. 

O Sofince

Sofince je 7 let. Narodila se se spinální svalovou atrofií 1. typu v době, kdy v ČR ještě nebyla běžně dostupná léčba. Po velkém úsilí rodičů se dostala do zahraniční studie na genovou terapii a odstěhovali se s rodiči a sestřičkou Anetkou do Bostonu.  V roce 2018 díky moderní medicíně dostala novou šanci na život. Přes všechny potíže, které zažila, neztrácí dobrou náladu a chuť do života. Chce si hrát, nosit šatičky a být u každé lumpárny. Je to úžasná školačka první třídy ZŠ Svítkov, která potřebuje naši pomoc.
Transparentní účet Naděje pro Sofinku 2901822502/2010.

Podpořte další charitativní projekty s aplikací EPP.  

Nainstalujte si na mobilu aplikaci EPP přes Android nebo Apple.
Vyberte si aktivitu, kterou chcete zaznamenávat a klikněte na tlačítko Zahájit aktivitu. Telefon musíte mít během aktivity u sebe. Po skončení aktivity klikněte na Podpořit projekt a vyberte si projekt, který chcete podpořit. Klikněte na tlačítko Chci podpořit. 

Na tři desítky dobrovolníků se neváhaly zapojit do velkého úklidu lesa u univerzitního kampusu. Do dalšího ročníku akce Ukliďme kampus se přidali studenti, zaměstnanci, ale hlavně široká veřejnost. A bylo co uklízet.

Děkujeme všem, kdo se zúčastnili! 

Druhá výzva nás čeká v pondělí 31. 3. 2025. Tentokrát se sejdeme v 16:00 před aulou a vrhneme se na odklízení odpadků v kampusu UPCE. Každá ruka vítána.