Desátým rokem mohou studenti a absolventi hlasovat v soutěži Fakulta roku. V prestižní anketě hodnotí nejen kvalitu výuky, ale také prostředí, ve kterém se vzdělávají. A právě hodnocení studentů a čerstvých absolventů představuje zásadní kritérium, kterým se mohou řídit i budoucí vysokoškoláci při výběru školy.

Tři fakulty Univerzity Pardubice se v předchozích letech dostaly na stupně vítězů. V roce 2019 ve své kategorii zvítězila Fakulta chemicko-technologická. Na předních příčkách v anketě se objevuje přitom pravidelně. Ve stejném roce si vítězství v kategorii odnesla i Fakulta zdravotnických studií a do čela se dostala poprvé v historii soutěže. A prvenství v jednom z ročníků patří i Fakultě restaurování, která sídlí v Litomyšli.

V anketě mohou hlasovat současní i bývalí studenti, kteří ukončili bakalářské nebo magisterské studium v posledních 24 měsících. Index Fakulta roku ukazuje kromě hodnocení samotné kvality, zajímavosti a pestrosti výuky, také dostupnost studia v zahraničí.

Pojďte do toho s námi a podpořte svou fakultu! Hlasujte na https://fakultaroku.cz/ do 31. července 2021.

Část Karlova mostu posprejoval neznámý vandal. Modré nápisy v angličtině jsou na pravé straně zábradlí i podstavci sochy směrem k Pražskému hradu asi od poloviny mostu. „U graffiti je to spíše estetický problém, ale mnohem nebezpečnější je samotné odstraňování, které může způsobit paradoxně daleko větší poškození,“ vysvětlil vedoucí ateliéru restaurování kamene z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Jakub Ďoubal.

Policisté byli přímo na míste a případem se budou zabývat, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina.

Nápisy jako například „hate you“, „love“ nebo „sorry“ jsou nastříkány nesmyvatelnou modrou barvou. Posprejovaná je i lampa na mostě. Pražský magistrát se situací již zabývá. „Kolegové z Technické správy komunikací současné graffiti již řeší a bude se pravděpodobně odstraňovat i ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, protože se jeden tag objevil i na jedné ze soch,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

„Ta škoda bude rozhodně v desítkách tisíc korun, rozsah je poměrně velký, budeme to řešit s restaurátory, tak abychom nápis odstranili, ale zároveň byli k památce šetrní,“ popsal Hofman. Mluvčí Sdružení výtvarníků Karlova mostu Roman Kotrč odhadl škodu na více než sto tisíc korun.

V posledních měsících to není ojedinělý případ, poslední poškození takzvaným tagem bylo podle mluvčí TSK Barbory Liškové na schodišti na přelomu května a června tohoto roku. Odstranění současných nápisů proběhne v řádu několika hodin, maximálně několika dní podle obtížnosti, uvedla mluvčí.

Protože se jeden z nápisů objevil i na podstavci sochy, provede práci zkušený restaurátor. „Celou věc řeší Městská policie hl. m. Prahy a bude podáno oznámení na Policii ČR,“ dodala Lišková. Podle policejního mluvčího hrozí pachateli až tříleté vězení.

„U graffiti je to spíše estetický problém, ale mnohem nebezpečnější je samotné odstraňování, které může způsobit paradoxně daleko větší poškození,“ vysvětlil vedoucí ateliéru restaurování kamene z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Jakub Ďoubal.

„Bude záviset na typu barvy, může být odstranitelná chemicky, nebo nemusí. Používá se pára na základní omytí, dají se používat rozpouštědla, mikropískování až po laserové čištění na dočištění na hodnotných sochařských dílech,“ přiblížil restaurátorskou praxi Ďoubal.

Most posprejovali vandalové i v minulosti. Loni v prosinci potvrdil pražský městský soud roční podmíněný trest německému turistovi Benjaminu Wittigovi, který spolu se svým bratrem Niclasem Steigerem v létě 2019 posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu. Cizinci ponechal také stotisícový peněžitý trest a vyhoštění na pět let.

Obvodní soud pro Prahu 1 v listopadu 2019 rozhodl, že Karlův most posprejovali oba bratři. Steiger vinu od počátku přiznával a už v závěrečné řeči uvedl, že rozsudek přijme. Dodal však, že si neuvědomil, na jak významnou památku graffiti umístil. Starší z bratrů obvinění odmítl. Uvedl, že nápis o rozměrech pět krát dva metry na most nastříkal pouze Steiger.

Sledujte reportáž od 15 min a 40 s.

Reportáž je převzatá ze serveru České televize

Foto ilustrační

Pomoct lidem z moravských oblastí, kterým tornádo v minulém týdnu zničilo domovy a změnilo jejich životy, se rozhodla i Univerzita Pardubice. Ve středu 30. června proběhl v univerzitní aule benefiční koncert „UPCE hraje #proMoravu“ Výtěžek z akce půjde do postižené oblasti na Hodonínsku. 

Na benefičním koncertu UPCE hraje pro Moravu, kde vystoupili členové Východočeského akademického orchestru a další hudebníci z pardubické hudební scény, se podařilo vybrat 31 105 Kč, které budou předány Moravské Nové Vsi.

Rádi byste přispěli finanční částkou ještě nyní? Své peníze můžete posílat přímo na účet zřízený Městem Pardubice u Komerční banky 123-3116330267/0100, IBAN: CZ24 0100 0001 2331 1633 0267.

Děkujeme, že pomáháte s námi! 

Prožili jsme léto plné zážitků. Společné s vámi jsme si odškrtávali ze seznamu prázdninových aktivit, které nám připravily nezapomenutelné léto.

Podívejte se v galerii, jak na Instagramu @upce_cz plnili naši fanoušci UPCE LetníCheck.

Tři nejaktivnější soutěžící oceníme a obdrží od nás dárek. 

A co jsme všechno během léta stihli? 

1. Zachytit západ/východ slunce
2. Navštívit festival
3. Dopřát si gastro zážitek
4. Udělat si výlet
5. Sestavit si letní playlist
6. Navštivit letní kino
7. Dát si offline den
8. Pozvat přátele na grilovačku
9. Poslat pohled z cest
10. Jít k vodě

UPCE hraje #proMoravu | Univerzita Pardubice

Studenti Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru restaurují soubor barokních grafických listů ze sbírek státního zámku Uherčice, které probíhá v rámci celkové obnovy zámku.

Zámek Uherčice (zamek-uhercice.cz)

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek bude i nadále místopředsedou České konference rektorů (ČKR). Od 1. srpna se stane součástí nově zvoleného vedení ČKR. Do čela konference se postaví rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Jako místopředsedové budou kromě rektora Univerzity Pardubice v dalším období působit tito rektoři: Jitka Němcová z Vysoké školy zdravotnické v Praze, Jindřich Vybíral z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Vladimír Sedlařík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě.

Česká konference rektorů se staví proti zvažovaným škrtům ve státním rozpočtu, které se týkají vědy a varuje před opětovným plošným uzavřením univerzit v případě další vlny koronaviru. Školy jsou schopné dodržovat hygienická opatření a zajistit svůj bezpečný chod a jejich uzavření by mělo následky pro konkurenceschopnost země. „Vysoké školy nepatřily během pandemie covidu k prioritám současné vlády. S výjimkou několika málo oborů byly prakticky uzavřeny studentům od března loňského roku s krátkou přestávkou. Přísnost opatření byla nebývalá ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie," uvedl místopředseda ČKR a rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Podle rektorů je to právě věda, která prostřednictvím očkování pomůže světu z pandemické krize. I proto rektoři nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, který by vedl pro příští rok ke snížení peněz na vědu, výzkum a inovace o 3,6 procenta oproti roku 2021. Návrh je podle rektorů nekoncepční, krátkozraký a ohrožující budoucí rozvoj země. ČKR vyzvala ministerstvo školství a Národní akreditační úřad k diskusi o využití některých forem on-line výuky ve studijních programech akreditovaných v prezenční formě. „Česká konference rektorů musí být autonomní sebevědomá platforma, která aktivně vstupuje do celospolečenské debaty jako relevantní partner při diskusích se státními a veřejnými úřady v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání," řekl budoucí předseda ČKR prof. Martin Bareš.

POZVÁNKA na 3. řádné zasedání Akademického senátu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, které se bude konat prezenčně, v úterý 8. 6. 2021 od 14:00 hodin v U6, Jiráskova 3, Litomyšl.

Program zasedání:

1. Zahájení,

2. Schválení programu zasedání,

3. Výroční zpráva o hospodaření FR za rok 2020,

4. Výroční zpráva o činnosti FR za rok 2020,

5. Rozpočet FR na rok 2021,

6. Strategický záměr Fakulty restaurování Univerzity Pardubice na období od roku 2021,

7. Volba děkana FR,

8. Různé.

MgA. Petr Rejman

Šestnáct měsíců. Tak dlouho uchovávali experti z Fakulty restaurování studnu starou více než 7000 let v roztoku z cukru. Aby konzervací zachránili nejstarší dřevěnou stavbu na světě, kterou v roce 2018 archeologové našli u Ostrova na Chrudimsku. Povedlo se. Jednotlivé díly nyní naši odborníci vyňali ze speciálních nádob a odstartovali druhou fázi záchrany.

Ve sklepení Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli uchovávali odborníci více než rok části studny ve speciálních nádobách s obyčejným cukerným roztokem. Zachovalé díly studny konzervovali jednou z metod používaných v současnosti pro konzervaci vodou nasyceného dřeva, kdy je důležité nejen hmotu dřeva zpevnit, ale také zabránit smrštění při vysychání.

Předpokládaná doba vysychání je 4-5 měsíců. U několika vybraných částí studen probíhá v pravidelných časových intervalech měření hmotnosti, aby bylo možné přesně stanovit ukončení vysychání po ustálení hmotnosti.

Ve sladkém roztoku

„Po zvážení dostupných možností a jejich výhod i omezení jsme vybrali metodu konzervace koncentrovaným roztokem sacharózy. Dřevěné díly jsme po šetrném odstranění zbytků zeminy a následném ošetření biocidním prostředkem ponořili do konzervačního roztoku sacharózy,“ uvedl na začátku procesu excelentní vědec univerzity – Karol Bayer, proděkan pro vědeckovýzkumnou činnost.

Po dobu několika měsíců restaurátoři postupně navyšovali koncentraci cukerného roztoku až na hodnotu 55% hm. Konzervační roztok obsahoval také přídavek biocidu, aby části studny i konzervační roztok byl chráněn před napadením mikroorganismy. Celková doba impregnace trvala 16 měsíců. Experti na dřevo ji stanovili na základě dosavadních zkušeností s touto metodou tak, aby bylo možné zaručit dostatečné prosycení nejsilnějších části studny konzervačním roztokem v celém objemu.

Z vody do sucha

Na konci roku 2020 odborníci impregnaci studny ukončili a jednotlivé díly z koncentrovaného roztoku sacharózy vyňali a uložili na místo, kde se ve stabilních a kontrolovaných klimatických podmínkách vysuší. „V průběhu vysušování díly studny monitorujeme, zda nedochází k nežádoucím změnám, jako například deformacím tvaru nebo napadení mikroorganismy,“ popisuje proděkan fakulty Karol Bayer.

Vlastní konzervaci studny provádí restaurátoři Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Markem Laškou, Vítem Šaffrem a pracovníkem fakulty Jiřím Hubinkou. Na záchraně pravěké studny se podíleli také specialisté na konzervaci dřeva – Klára Drábková a Irena Kučerová z Ústavu chemické technologie restaurování památek na VŠCHT Praha.

Pravěká studna z dubového dřeva pochází z období neolitu. Podle výsledků dendrochronologického průzkumu, který provedli pracovníci Ústavu nauky o dřevě LDF Mendelovy univerzity v Brně, je datovaná do let 5259 nebo 5258 př. n. l. Při průzkumu prováděném Archeologickým centrem Olomouc pod vedením doc. Jaroslava Pešky navíc archeologové na Pardubicku objevili ještě druhou studnu z jedlového dřeva, o kterou v současnosti pečují také experti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Poslechněte si rozhovor s akad. mal. Tomášem Lahodou. 

http://wisefoolpod.com/art-conservator-restorer-painter-tomas-lahoda-czech-republic/