Restaurování nástěnných maleb v pevnosti Dobrošov bylo dokončeno.

Studenti a pedagogové Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita dokončili v průběhu letních měsíců restaurování nástěnných maleb v dělostřelecké tvrzi Dobrošov u Náchoda, která byla vybudována v roce 1938 jako jeden z prvků obrany proti blížícímu se nebezpečí ze strany fašistických mocností.

Tzv. srub (ve skutečnosti masivní betonový bunkr) Jeřáb, jenž byl jako jediná součást komplexu pevnosti Dobrošov dokončen před vpádem německých vojsk, dostal i svou posádku. Členové posádky odhodlaně vyčkávali na své uplatnění při bránění vlasti a dlouhé chvíle si (mimo jiné) krátili zdobením srubu. Tak vznikla „oficiální“ výzdoba jedné z místností, kterou provedl svobodník Eduard Zicháček, vyučený písmomalíř. Malby zobrazují např. mapu ČSR s vyznačenými oblastmi, které v průběhu jejich působení v pevnosti zabrala německá Třetí říše. Mapu doplňuje státní znak a vlastenecké nápisy. Další stěny místnosti zdobí seznam posádky srubu, či posměšné zobrazení stavu polské armádní výzbroje, jež zřejmě vzniklo v reakci na polské zabrání části Těšínska na konci září 1938.

Ve srubu vznikly i další malby, tentokrát již v méně oficiálním duchu. Jednu z místností zdobí jednoduché lineární zobrazení slavících vojáků, v jiných místnostech nacházíme další vlastenecké motivy s nápisy a v zapadlém koutě u střílny i erotický motiv.

Malby byly zkoumány už v roce 2016, kdy vznikl průzkum jako podklad pro návrh na restaurování. V roce 2020 pak proběhlo samotné restaurování, které se muselo vypořádat zejména se znečištěním maleb, mechanickými poškozeními vzniklými vandalismem, s ošetřením a zakrytím zrezivělých ocelových výztuží betonu, či s rozrušením a opadáváním maleb, které bylo způsobeno vysokou vlhkostí v objektu. Malby byly původně provedeny vodorozpustnými, zřejmě klihovými barvami, které jsou v prostředí, jež je klimaticky blízké např. přírodním jeskyním, vystaveny extrémnímu namáhání. Proto bylo navrženo zpevnění anorganickými zpevňovači, konkrétně vápennými nanosuspenzemi, které by měly malbám poskytnout dostatečnou stabilitu i v dlouhodobějším horizontu.

Ve finále byla řešena prezentace maleb. Po konzultacích s majitelem a zástupci památkové péče byla zvolena taková varianta retuší, která navrací dílu jeho celistvost, ale respektuje i některé druhotné vlivy, jako například vyrytý hákový kříž přes státní znak ČSR, či zaškrtané slovo barbarství v nápisu „ZVÍTĚZILO BARBARSTVÍ NAD ROZUMEM A INTELIGENCÍ“. Zúčastněné strany se shodly, že jde o důležité historické svědectví, které by mělo být zachováno i přes jeho vandalský charakter.

Více času studentům na dokončení prací v laboratořích, složení zkoušek v letním semestru, ale také státnic se rozhodla dát svým studentům Univerzita Pardubice. Rektor prof. Jiří Málek po dohodě s děkany všech 7 fakult rozhodl o tom, že se zkouškové období letos mimořádně prodlouží do poloviny září. Kontaktní výuka je na Univerzitě Pardubice přerušená od 11. 3. 2020 až do odvolání.

„Hlavní prioritou univerzity je v současné mimořádné situaci zajistit našim studentům i zaměstnancům co nejlepší podmínky pro jejich studium a práci. Chceme poskytnout studentům konkrétní informace a veškerou možnou podporu. Je pro nás důležité vyjít jim maximálně vstříc, aby mohli úspěšně dokončit tento akademický rok a dopady této obtížné životní situace pro ně byly minimální,“ řekl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek. „Neustále sledujeme aktuální vývoj, spolupracujeme s ministerstvem a ostatními vysokými školami a napříč fakultami hledáme způsoby, jak se s touto složitou situací co nejlépe vypořádat,“ dodal rektor Málek.

Univerzita počítá s prodloužením výukového období až o 4 týdny i kvůli tomu, že je pro mnoho studentů důležité dokončit praktické a laboratorní práce. Vše závisí na typu fakulty a studijním programu, protože u mnohých předmětů už výuka v tomto semestru bude pouze distanční. Zkouškové období univerzita v první části prodlouží až do 20. 7., jeho druhá část potrvá od 16. 8. do 19. 9. 2020. Posune se také termín kontroly studia na 25. 9. 2020. Harmonogram nového akademického roku 2020/2021 bude upraven.

Termíny odevzdání závěrečných prací fakulty upraví podle svých potřeb. Zkoušky bude možné vykonávat distančně. „Státní závěrečné zkoušky proběhnou po dohodě s fakultami až po skončení mimořádných opatření. V případě jejich odložení vyhlásíme nové termíny 4 týdny před jejich konáním,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek a doplnil, že v návaznosti na připravovanou legislativní úpravu nebude univerzita v době nouzového stavu vyměřovat svým studentům poplatky za delší studium.

Už před několika dny univerzita informovala studenty o nových možnostech v ubytování na kolejích. Nyní se mohou dlouhodobě ubytovaní odhlásit dříve bez jakékoliv sankce, a pokud chtějí zůstat, mají ubytování se slevou.

Výuka na Univerzitě Pardubice od 11. 3. 2020 probíhá distančně, např. formou e‑learningu, videopřednášek, e‑mailové konzultace či dalšími způsoby v závislosti na konkrétních podmínkách a zaměření předmětu. Uzavřena musela být také Univerzitní knihovna a všechny její pobočky, které však řadu svých služeb nabízí on-line, včetně široké nabídky otevřených zdrojů (více na https://knihovna.upce.cz/uk/e-zdroje). Všechny elektronické informační zdroje jsou k dispozici přes vzdálený přístup, podrobné informace najdou studenti vždy na webu knihovny, aktuální informace o mimořádně zpřístupňovaných zdrojích, učebnicích, e-knihách pak v přehledu novinek.

Termíny příjímací zkoušek univerzita nemění. „Přijímací zkoušky u nás na univerzitě je možné skládat i v případě, že zájemci kvůli posunům termínů v důsledku pandemie ještě nemají maturitu. Maturitní vysvědčení mohou doložit ve stanoveném termínu před zápisem do studia,“ upozornila prorektorka pro vzdělávání a kvalitu prof. Tatiana Molková. Některé fakulty se ale už rozhodly ve prospěch budoucích studentů prodloužit termíny související s podáváním přihlášek. Na všech 6 ze 7 fakult Univerzity Pardubice je možné si dál podat přihlášku. Vice na http://studuj.upce.cz/.

Fakulta elektrotechniky a informatiky prodloužila možnost podat si přihlášku do bakalářského studia až do konce května. (https://fei.upce.cz/prodlouzeni-terminu-pro-podani-prihlasky-k-bakalarskemu-studiu-na-fei-30-kvetna-2020). Fakulta chemicko-technologická posunuje termín podání přihlášek do bakalářských studijních programů o měsíc do 30. 6. 2020. Současně prodloužila také o měsíc termín podání přihlášek do doktorských studijních programů do 31. 5. 2020. Fakulta filozofická dala uchazečům o bakalářské studium možnost nově podat přihlášku až do do 30. 4. 2020. Fakulta ekonomicko-správní poskytla pozdější termín pro zaslání ověřené kopie vysvědčení z předposledního ročníku střední školy do 30. 4. 2020 a nabídla možnost poslat vysvědčení elektronicky bez ověření na e-mail vysvedceni.fes@upce.cz (nejlépe do 31. 3. 2020). 

Pardubice 27. března 2020

Koronavirus - sledujte aktuální informace

Vážené kolegyně a kolegové,

na základě nařízení vlády a opatření rektora UPa ze dne 10. 3. 2020 se s platností od 11. 3. 2020 ruší veškerá kontaktní výuka na Univerzitě Pardubice. Bezkontaktní forma výuky (konzultace, zasílání studijních materiálů přes e-mail, Moodle apod.) je možná.

1)   Předpokládá se, že opatření budou trvat min. 14 dní. Za této situace přichází v úvahu i posunutí SZZ na jiný termín, tak aby mohly být BP a DP řádně dokončeny. Konzultace budou prováděny pouze prostřednictvím elektronické a datové komunikace (nikoliv osobně na půdě fakulty). Případnou náhradní činnost zadává vyučující příslušného předmětu.

2)   Pro všechny studenty bakalářského studia, navazujícího magisterského studia a stážisty platí zákaz pobytu ve všech prostorách fakulty. V zvláštním režimu jsou studenti,  kteří se rozhodli zůstat na kolejích. Po dobu trvání opatření bude studentům přístupná knihovna. Aktuální otevírací doba je Po-Pá od 8:00 do 12:00 (změna otevírací doby vyhrazena).   V neodkladných případech, kdy si student musí vyřídit záležitost administrativního charakteru (např. potvrzení o studiu), může na fakultu po předchozí telefonické či e-mailové dohodě přijít.

3)   Studentům programu ERASMUS a podobných programů je univerzitou doporučeno ukončení pobytu a opuštění ČR. Pokud se rozhodnou zůstat, tak i v jejich případě platí zákaz viz bod 2.

4)   POZOR – VÝJIMKA: Pokud je student zaměstnán v rámci projektu, může jej řešitel projektu po vyslovení souhlasu vedoucího pracoviště a studenta samotného pověřit výkonem práce na projektu (nikoliv však např. na BP/DP). Musí ale hlídat maximální počet hodin v souladu s pracovní smlouvou/DPČ/DPP.

5)    Až do odvolání jsou zrušena veškerá zkoušení. Případné procházející termíny konce studia apod. budou fakultou tolerovány (tj. nebudou sankcionovány).

6)    Akademičtí i techničtí a administrativní pracovníci normálně docházejí do zaměstnání a vykonávají všechny činnosti kromě přímé výuky. Při práci se řídí zveřejněnými opatřeními rektora/děkana.

7)   Zvláště ohrožené skupiny zaměstnanců (zaměstnanci starší 65 let, s oslabenou imunitou, těhotné ženy apod.) budou mít vedoucím atelieru/katedry nařízenou práci z domu, za což jim dle zákona náleží 100 % mzdy. Tito zaměstnanci se neodkladně nahlásí vedoucímu ústavu, který jejich seznam zašle na děkanát.

8)   Zaměstnanci, jímž vznikne nutnost péče o dítě do věku 10 let, budou mít taktéž nařízenou práci z domu až do odvolání. I tito zaměstnanci nahlásí tuto skutečnost vedoucímu atelieru/katedry a budou vedeni v seznamu viz výše. Striktně je zakázán pobyt dětí na půdě fakulty/univerzity.

9)   Školní restaurace  Scolarest na Zámecké ulici vaří  pouze do pátku 13. 3. 2020.

10) Až do odvolání jsou zrušeny (i již schválené) pracovní cesty zaměstnanců a studentů do zahraničí, nebudou též schvalovány ani platby poplatků na konference. Toto platí i pro akce v ČR nad 100 účastníků.

12) Pracovní cesty za individuálním účelem (např. návštěva spolupracujícího pracoviště ve formátu 1 + 1 osoba) mohou být realizovány pouze  po výslovném souhlasu vysílaného zaměstnance s touto cestou. Zaměstnavatel v období platnosti opatření rektora nesmí cestu nařídit bez souhlasu zaměstnance.

V Litomyšli 12. 3. 2020

vedení FR UPa

Až do konce března se mohou uchazeči o studium hlásit ke studiu na Univerzitě Pardubice. Vybírat mohou z humanitních, technických, ale i uměleckých oborů. Navíc se na škole otevírají obory zcela nové. 

Na šest fakult ze sedmi je možné stále podávat přihlášky. Vysokoškolské vzdělání lze získat na Fakultě chemicko-technologické, filozofické, ekonomicko-správní, elektrotechniky a informatiky, Dopravní fakultě Jana Pernera nebo Fakultě restaurování, která sídlí v Litomyšli.

Zajímavé a žádané studijní programy, obory a specializace nabízejí všechny fakulty.

Například pro příští akademický rok je úplně poprvé možné podat přihlášku k bakalářskému studiu v oboru Ekonomika regionálního sportu, novinkou je i magisterský program zaměřený na ekologii – Udržitelný rozvoj v chemii a technologie. Chystá se také zcela nový doktorský program Konzervační vědy.

Univerzita přijímá přihlášky přes klasický formulář, který se zasílá poštou, nebo přes elektronickou přihlášku přímo na webu školy. Součástí přihlášky je i uhrazení administrativního poplatku.  

Veškeré informace o oborech mohou uchazeči najít na stránkách jednotlivých fakult nebo na internetové adrese https://studuj.upce.cz/.

Univerzita neustále zlepšuje své studijní prostředí. V posledních letech se výrazně proměnil kampus, vznikla odpočinková místnost pro studenty, rekonstrukcí prošly i některé pavilony na kolejích. Studenti mají na kolejích bezplatné pevné připojení k univerzitní datové síti a internetu, od letošního jara se bezplatně připojí i na wi-fi.

Jiří Kmošek je vyučený umělecký kovář. Zároveň ho přitahují dávné civilizace. Taky proto řeší třeba to, jaké slitiny mědi dřív používali Egypťané a z jakých nalezišť pocházela měď někdejších metalurgů.

„Hledáme otázky, které v dnešní kultuře nejsou čitelné. Díváme se na archeologický materiál a zjišťujeme nejrůznější informace s použitím moderních metod. Chceme rekonstruovat témata těchto civilizací a na ně se nedá odpovědět standardními metodami,“ říká vědec z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Skládání střípků

Kmošek připouští, že nikdy nemůže zjistit všechno. „Sbíráme jenom útržky, pozůstatky činnosti. Přesto jsou pro nás důležité, abychom zrekonstruovali koloběh kovů. Navázal jsem spolupráci s Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu. V týmu máme jaderné fyziky, geology. Zároveň spolupracujeme s egyptskými archeology a laboratořemi.“

K čemu zatím došli? „Daří se nám poměrně dobře zjišťovat, odkud pochází surovina používaná dřívějšími egyptskými metalurgy. Třeba se ukazuje, že některé artefakty cestovaly na velkou vzdálenost. Dokladuje to někdejší propojení civilizací.“

Pátrání po několika liniích

Momentálně podle Kmoška v Egyptě platí zákaz vývozu jakéhokoliv archeologického materiálu do zahraničí. „Toto opatření má pravděpodobně zabránit ochuzování egyptské společnosti. Dřív docházelo k poměrně intenzivnímu vývozu památek formou expedic, které pracovaly v terénu. Zkoumáme tedy evropské muzejní sbírky a zároveň pracujeme přímo v Egyptě.“

Omezující jsou taky administrativní nároky kladené na výzkum zahraničních expedic. „Obnáší to spoustu papírování. Do poslední chvíle nevíme, jestli pojedeme. Když transportujeme vybavení, potkáváme se s částečným nepochopením ze strany ochranných a bezpečnostních služeb. Stává se mi, že zůstanu na letišti a nechtějí mě pustit zpátky do Evropy.“

Talentovaný Jiří Kmošek nedávno získal prestižní stipendium Rakouské akademie věd. Po dobu tří let se tak může plně věnovat výzkumu a nemusí se starat o část finančních nákladů. Kromě těchto aktivit je činný taky ve Spolku archaických nadšenců. Ten se zabývá rekonstrukcí ohrožených lidových staveb na Svitavsku, kde dál pokračují práce na vybudování malého muzea v přírodě.

Rozhovor byl převzat z Český rozhlas Pardubice

Studium na sedmi fakultách nabízí pardubická univerzita. Studovat na ní lze celé spektrum oborů od technických přes filozofické až po umělecké. Pro příští akademický rok mohou zájemci podávat přihlášky minimálně do konce března.

Univerzita Pardubice se snaží přinášet studentům stále nové možnosti. Novinkou je třeba bakalářský obor Ekonomika regionálního sportu, magisterský program Udržitelný rozvoj v chemii a technologie a chystá se také zcela nový doktorský program Konzervační vědy.
Univerzita se už prezentovala na několika veletrzích a zájemcům o studium ukázala například nejnovější modely simulovaných pacientů Fakulty zdravotnických studií nebo virtuální realitu z Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Fakulta zdravotnických studií přijímá přihlášky už jen týden

Do konce února mohou podat přihlášky uchazeči o studium na Fakultě zdravotnických studií, většina ostatních fakult je přijímá do 31. března, některé potom dokonce i později.
Zájemci o vysokoškolské vzdělání se mohou hlásit na filozofickou, ekonomicko-správní, chemicko-technologickou fakultu a také na fakultu elektrotechniky a informatiky. Nové studenty očekává také Fakulta restaurování, Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta zdravotnických studií.
Právě o studium zdravotnických oborů v Pardubicích je velký zájem. Absolventi jsou ve zdravotnické praxi velmi žádaní a budoucí místo mohou získat už během studia. Mezi stále oblíbené obory patří Zdravotnický záchranář nebo Všeobecná sestra.
„Jsem studentem oboru Zdravotnický záchranář. Nabídka tohoto studia mě velmi lákala, zejména díky kombinaci medicíny a adrenalinu, který během výuky zažívám. Absolvujeme různé kurzy, například potápění, výcvik v horách, slaňujeme a učíme se sebeobraně,“ řekl student Jan Černohous.
Každý rok se do oboru Zdravotnický záchranář hlásí stovky uchazečů. Stejně jako na obor Všeobecná sestra, kterých v nemocnicích a zdravotnických zařízeních stále není dostatek.
„Zájem uchazečů o tyto dva obory převyšuje až čtyřnásobně kapacitní možnosti výuky na naší fakultě. Naše studijní obory patří každoročně k těm nejvyhledávanějším na Univerzitě Pardubice,“ řekl před časem za fakultu Josef Fusek.

Univerzita nabízí studentům celkem 137 oborů

Oblíbená je také celá řada oborů, například na filozofické fakultě či na fakultě ekonomicko-správní. Na to, jaká je při přijímacím řízení konkurence, se mohou zájemci o studium podívat na webové stránky univerzity. Tam podle oboru uvidí, jaká je v prezenční a kombinované formě procentuální úspěšnost uchazečů.
Univerzita v současné době nabízí vzdělání ve 137 studijních oborech v bakalářském, magisterském i doktorském stupni vzdělání. Studovat je možné v prezenční i kombinované formě.
Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.
O budoucnost se nemusejí bát například absolventi dopravní fakulty. Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí absolventi téměř stoprocentně okamžité uplatnění na trhu práce.
Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Také na této fakultě si zájemci mohou vybrat jak mezi studiem denním, tak kombinovaným.
„Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá rovněž v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013,“ uvedla Lenka Machačová z pardubické univerzity.

Některé fakulty požadují potvrzení o zdravotní způsobilosti

Studenti se na Univerzitu Pardubice mohou přihlásit přes klasický formulář, který se zasílá poštou, nebo přes elektronickou přihlášku přímo na webu školy. Potom musejí uhradit administrativní poplatek a některé fakulty chtějí také zaslání potvrzení o zdravotní způsobilosti. Univerzita poté uchazeče vyzve k účasti na přijímacím řízení, součástí většiny z nich jsou přijímací zkoušky.
O přijetí či nepřijetí jsou uchazeči informováni poštou, ale sledovat přijímací řízení je možné taky online. Přijatí uchazeči potom musejí přijet do Pardubic na zápis.
V mnoha oborech se následně konají seznamovací nebo přípravné kurzy, kde se studenti mají možnost poznat, seznámí se s požadavky svých vyučujících a dozvědí se více o univerzitním studiu.
Prostředí se na univerzitě každým rokem zlepšuje. Rekonstrukcí prošly například některé koleje. Na všech pavilonech kolejí mají studenti bezplatné pevné připojení k univerzitní datové síti a internetu, od letošního jara navíc i bezplatné wi-fipřipojení.
Na každém pavilonu je nyní na čtyřicet vysílačů. Během posledních tří let se počet vysílačů pro bezdrátový wi-fipřístup ztrojnásobil, letos je umístěno v areálech univerzity celkem asi 400 vysílačů.

Další informace o studiu na univerzitě mohou uchazeči získat ještě na posledním dnu otevřených dveří na Dopravní fakultě Jana Pernera 7. března. 

Článek je převzatý z Mladá fronta DNES - Pardubický kraj

Které slitiny mědi Egypťané v minulosti využívali a z jakých nalezišť pocházela měď používaná metalurgy ve starověku? Odpovědi na tyto otázky hledá mladý vědec Jiří Kmošek z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, který se zabývá analýzami historických artefaktů. Nově k tomu bude mít podmínky i díky tříletému prestižnímu stipendiu Rakouské akademie věd.
Ing. Jiří Kmošek pracuje na doktorskému výzkumnému projektu také na Institute of Science and Technology in Art při Vídeňské akademii výtvarného umění. Jeho přírodovědné analýzy historických artefaktů ze slitin mědi z nejrůznějších světových muzejních sbírek navazují na archeologické výzkumy v Egyptě. V rámci projektu analyzuje například artefakty z Umělecko-historického muzea ve Vídni, Britského muzea v Londýně nebo pařížského Louvru. Přímo v Egyptě spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem, Káhirskou univerzitou a zahraničními archeologickými expedicemi.
„V současné době ale platí v Egyptě zákaz vývozu jakéhokoliv archeologického materiálu do zahraničí. Proto je nutné velkou část analýz uskutečnit přímo v Egyptě. Materiál se zpracovává přímo v terénu, například na starověkém pohřebišti v Gíze nebo Abusíru, nebo v archeometrických laboratořích Francouzského institutu orientální archeologie v Káhiře,“ říká Jiří Kmošek.
Ve své disertační práci se zaměřuje na ranou metalurgii mědi ve starověkém Egyptě a Nubii s využitím nejmodernějších analytických metod. Zkoumá metalurgický materiál z nejstarších období až po Novou říši (3. – 2. tisíciletí př. n. l.), geograficky v oblasti současného Egypta a severního Súdánu. Při studiu historických slitin mědi využívá doktorand nejmodernější metody - analýzy stabilních izotopů olova metodou MC-ICP-MS, analýzy koncentrací stopových prvků metodami neutronové aktivační analýzy nebo protony indukované rentgenové emise (PIXE). Jeho výsledky už publikovaly mezinárodní impaktované časopisy. https://www.upce.cz/cesti-vedci-jako-prvni-vysledovali-puvod-rudy-kovove-nadoby-ze-starovekeho-egypta
Prestižní stipendium Rakouské akademie věd (Doctoral Fellowship Programme of the Austrian Academy of Sciences) se uděluje vybraným studentům rakouských univerzit na základě zpracovaného vědeckého výzkumného projektu, který nezávisle posuzují dva různí mezinárodně uznávaní vědci v oboru.

Práce restaurátorů. O záchraně památek poničených válkou v iráckém Mosulu, konzervace pravěké studny, práce na obnově reliéfu z věže Juditina mostu. Moderuje Josef Kluge.

Moderuje Josef Kluge

Rozhovor je převzatý z Český rozhlas Plus.

Nejstarší studna na světě, kterou objevili archeologové u Ostrova na Chrudimsku pod budoucí dálnicí D35, nyní zdroj vody rozhodně nepřipomíná. Leží rozebraná na části v pěti plastových vanách a konzervuje se ve sklepení - poněkud nezvykle v cukru.

Obyčejný krystalový cukr posloužil restaurátorům k tomu, aby ošetřili 7000 let starou dubovou studnu. Krystalový je nejideálnější, protože neobsahuje žádné další příměsi. Do 700 litrů vody postupně nasypali 700 kilogramových balíčků cukru.
Dřevo je cukerným roztokem doslova napité. „Studna se nyní nachází ve fázi impregnace dřeva. Kusy jsme očistili a následně vložili do roztoku sacharózy,“ popisuje proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Karol Bayer.
Tma, nízká teplota a vysoká vlhkost poskytují studni dokonalý komfort. Uchovat vodou nasycené kmeny totiž není jednoduché. Na rozdíl od běžného dřeva dubové části studny zcela vyschnout nesmí. Jakmile by se to stalo, jednotlivé části dřeva by se deformovaly a znehodnotily.
„Cílem konzervace je nejen zpevnit, ale i nahradit vodu, která byla ve dřevě. Jak bude dřevo vysychat, postará se o to právě cukr, a tak se podaří studnu uchovat,“ řekl Bayer.
Restaurátoři zpočátku poměrně dlouho zvažovali, jak studnu ošetřit a uchovat, aby ji pak ve Východočeském muzeu mohli začít ukazovat návštěvníkům. „Nikdy předtím jsme v cukru nekonzervovali, postup jsme konzultovali s odborníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde jsou specialisté na konzervaci dřeva. Tento postup je pro studnu nejvýhodnější a nejšetrnější. Navíc nejvíce garantuje původní vzhled studny,“ řekl Bayer.
Sedm tisíc let staré dřevo bylo na první pohled vcelku zachovalé, ale křehké. „Na svůj věk se zachovalo ve velmi dobrém stavu, ale dřevní hmota už je narušená, proto s ním musíme manipulovat velmi opatrně,“ řekl Bayer. Naši neolitičtí předkové zřejmě vycházeli z nějaké zkušenosti, protože dubové dřevo je tvrdé a odolné. „I proto se zřejmě studna dochovala v tomto stavu,“ řekl Bayer.

Použitá technologie odborníky překvapila

Pro restaurátory bylo zajímavé, jak zručně je dřevo opracované. Studnu tvoří rohové kůly, do nichž jsou vydlabané drážky osazené prkny. Dřeva ze studny jsou zajímavá i z hlediska technologie zpracování dřeva.
„Dosud byly představy, že když na naše území přicházeli první zemědělci, tak pracovali primitivními metodami. Ze studny poznáváme, že v té době před sedmi tisíci lety k nám přišli takřka s kompletním balíčkem celého tesařského umění,“ řekl Petr Juřina, ředitel společnosti Archaia, která společně s olomouckým archeologickým centrem na výzkumech pod plánovanou trasou nové dálnice D35 pracovala. „Na to, že je to doba před 7 tisíci lety, je to hodně dobře propracované a vydlabané,“ řekl student fakulty restaurování Marek Laška, který o studnu nyní pečuje.
Sleduje, aby dřevěné kusy byly zcela ponořené v cukerném roztoku nebo aby dovnitř nevnikly mikroorganismy, které by narušily proces konzervování.
Části studny zůstanou v cukerném sirupu ponořené do listopadu. Pak je restaurátoři vyjmou a další měsíce budou dubová prkna zvolna vysychat. Žádné lakování nebo natírání ochranným filmem už studnu nečeká.
Poté si ji budou moci prohlédnout návštěvníci Východočeského muzea v Pardubicích, kde bude vzácná studna uložena.

Článek je převzatý z Mladá fronta DNES - Pardubický kraj