Kovová nádoba uložená do hrobky v egyptském Abúsíru před 5000 lety byla vyrobena z materiálu, který se používal v té době v daleké Anatólii – současném Turecku. Dokázali tak, že kovy urazily několik tisíc kilometrů. Jedním z odborníků, který materiál použitý na výrobu nádoby zkoumal, byl i chemik z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování Ing. Jiří Kmošek.

To, že kovy musely urazit velkou vzdálenost, dokládá studie v prestižním časopisu Journal of Archaeological Science publikovaná pod názvem „Neviditelná propojení. Raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty ze sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity“.

K překvapivému zjištění dospěl český vědecký tým vedený v přírodovědecké části archeometalurgem Jiřím Kmoškem z naší Fakulty restaurování a Mgr. Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který vede archeologickou část výzkumu.

Egyptská mísa byla z rudy až z daleké Anatolie

Vědci provedli detailní analýzu dvaceti dvou staroegyptských předmětů z Egyptského muzea Lipské univerzity v Německu, které byly objeveny při německých a britských výzkumech na začátku 20. století na lokalitách Abúsír, Abydos a Gíza. Pocházejí z hrobky panovníka 2. dynastie Chasechemveje (Abydos) a z hrobek úředníků raně dynastické doby (Abúsír) a Staré říše (Gíza).

Největším překvapením pro vědce pak byla velká mísa z hrobky z 1. dynastie z Abúsíru, kterou objevil v roce 1910 německý egyptolog Georg Steindorff při záchranném výzkumu pohřebiště. Ruda, ze které byla vyrobena, pochází až z daleké Anatolie.

„Osobně jsem byl zodpovědný za odběr vzorků, metalografické analýzy a statistické vyhodnocování dat. Předměty jsme nejprve zrentgenovali na univerzitě v Lipsku pro zjištění jejich stavu a stupně zachování kovového jádra. Přímo v lipském muzeu jsme předměty v roce 2015 navzorkovali a poté vzorky převezli do Prahy na další vyhodnocení,“ uvádí k výzkumu Jiří Kmošek.

Vědci poprvé využili nové metody

Až doposud byly znalosti o staroegyptské metalurgii ve 3. tisíciletí před Kristem jen málo známé. Nyní čeští vědci použili při zjišťování původu rud u nalezených nádob nové archeologicko-metalurgické metody – analýzu izotopů olova. V kombinaci s egyptologickými a přírodovědnými přístupy tak prokázali „neviditelná propojení“, která lze vysledovat mezi oblastmi, z nichž pocházela měděná ruda, z níž byly nádoby vyrobeny, a kde byly nakonec vyrobeny a nalezeny.

 „Izotopy olova nám umožnily vysledovat, odkud pocházela ruda“ říká první autor studie, archeometalurg Ing. Jiří Kmošek. „A ukázaly nečekané výsledky“, dodává korespondující autor, doktorand Martin Odler.

O výzkumu českých vědců čtěte podrobněji v e-Zpravodaji.

Záznam rozhovoru s Ing. Kmoškem a Mgr. Odlerem: Studio 6, Česká televize

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice připravila pro zájemce o studium i veřejnost na dva červencové týdny speciální letní školy. Třináct přihlášených účastníků se bude mít možnost zdokonalit v kresbě, malbě a dalších výtvarných technikách.

Fakulta restaurování nabízí tak zájemcům unikátní možnost zdokonalit své výtvarné schopnosti a případným uchazečům o studium též zvýšit šance na úspěch při přijímacím řízení v příštím roce. Kurz je primárně určen pro studenty a absolventy specializovaných středních škol a gymnázií, přihlásit se mohli ale i zájemci z laické veřejnosti.

Pro 13 zájemců tak fakulta otevřela dva moduly. První modul A je určen pro začátečníky a začal tento týden od 9. července. Účastníci se seznámí s malířskými technikami, perspektivou, stínováním, kompozičním řešením a formálními proporcemi. Kromě kresby zátiší budou pracovat i s živým modelem a kreslit figuru. V malbě se zaměří na techniku akvarelu na papíru a techniku temperové malby. „Fakulta v předchozích letech pořádala již dvě letní školy. V tomto dvoutýdenním rozsahu je to však poprvé a zdá se, že i atraktivnější,“ říká prof. Tomáš Lahoda, ak. mal., lektor kurzů, a doplňuje: „Účastníci k nám přicházejí s různými zkušenostmi a dovednostmi a naší snahou je, v případě uchazečů o studium, přiblížit je úrovni požadované u přijímacích zkoušek. Letos máme několik zájemců také ze Slovenska. Naše letní škola tak získává mezinárodní rozměr.“

Modul B je určen pro mírně pokročilé a proběhne v následujícím týdnu od 16. do 20. července. Na úvod se účastníci kurzu seznámí s teorií barev, pokračovat budou malbou v plenéru a budou plnit další praktické úkoly. Zájemci o studium na Fakultě restaurování, konkrétně o studium oboru Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů mohou využít možnosti modelování busty podle živého modelu. 

V průběhu konání kurzů se mohou jejich účastníci seznámit s dalšími činnostmi litomyšlské Fakulty restaurování, především s nejnovějšími poznatky z výzkumu a používaných technik a technologií při péči o kulturní dědictví.

Obě letní školy, které probíhají ve dnech 9. – 20. července, se konají v prostorách Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli (na zámeckém návrší).

Ing. Valerie Wágnerová

Dne 22. dubna 2018 si Fakulta restaurování připomněla 25 let od založení restaurátorské školy v Litomyšli. Sestřih nejzajímavějších událostí dne můžete sledovat na: https://youtu.be/mOCKrvx7XMk

Dne 16. 5. 2018 se v městské sportovní hale uskutečnil 13. ročník fotbalového turnaje studentů Fakulty restaurování, kterého se pravidelně účastní i tým akademických pracovníků.

Na prvním místě se umístili zástupci studentů 4. ročníku. Druhé místo obsadil tým akademických pracovníků. Třetí příčka patřila studentům 2. ročníku. Čtvrté místo si vybojovali studenti 3. ročníku. Pátou příčku obsadili naši nováčci, studenti 1. ročníku, šestá příčka patřila týmu studentů magisterského stupně studia.

Zlatým  střelecem byl vyhlášen student Marián Grančák, ve skupině akademiků Ivan Kopáčik a Radomír Slovik.

Sportu zdar!

5. - 6. května 2018

 

Počátkem května se konal 16. ročník „Hrnčířských a řemeslných trhů“ v Berouně. Hrnčířské a řemeslné trhy podporují a zviditelňují neobvyklá, či méně známá řemesla, nebo blíže představují známá, tradiční řemesla, která mohou být přehlížená. Mottem letošních trhů byla kamenná, keramická a skleněná mozaika. Na pozvání pořadatelů se Hrnčířských trhů letos účastnil i Ateliér restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Ateliér zde představil společný projekt FR UPa a VŠCHT Praha, jenž je zaměřen na mapování a restaurování mozaik. Ten probíhá díky podpoře programu Ministerstva kultury ČR „NAKI II“. Dále byly na trzích vystaveny mozaikové realizace studentů, vzniklé v rámci kurzů, které FR UPa pořádá každoročně pro své studenty a které vede mozaikář František Tesař, mistr uměleckého řemesla, ve spolupráci s výtvarníkem a restaurátorem Petrem Hamplem.

Petr Hampl společně se studenty Vojtěchem Mrověcem a Davidem Svobodou vytvářeli na trzích jako jediní z vystavujících mozaiky přímo na místě a umožnili tak návštěvníkům sledovat celý proces vzniku mozaiky od štípání kamene a mozaikového skla, až po skládání mozaikového obrazu.

http://www.hrncirsketrhy.cz/tiskovka%20jaro%202018.htm

http://zpravodaj.upce.cz/veda/2018/restauratori-obrazy-milady-schmidtove-jihlava/