Studenti a pedagogové z Ateliéru restaurování kamene spolu se zaměstnanci Katedry chemické technologie absolvovali ve dnech 1 - 3.12.2015 exkurzi do významných rakouských institucí a navštívili vybrané památky města Vídně.
Ve středu proběhla návštěva restaurátorských pracovišť Spolkového památkového úřadu (Bundesdenkmalamt ) a odpoledne měli studenti možnost nahlédnout do ateliérů a technického zázemí institutu konzervování a restaurování při Univerzitě užitých umění (Die Angewandte). Při návštěvě restaurátorských dílen byla diskutována problematika jednotlivých objektů a zvolené restaurátorské postupy. Program byl završen přednáškou Jakuba Ďoubala s názvem „Conservation of Biodetritic Limestone”, které se zúčastnili studenti a zaměstnanci Fakulty restaurování, restaurátorského institutu Vídeňské university užitých umění a zaměstnanci Spolkového památkového úřadu.
Ve čtvrtek pak byla naplánovaná prohlídka Belvedéru za účasti restaurátora Martina Pliessniga, který představil průběh a výsledek restaurování sochařské výzdoby interiéru zámku.
Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D.
www.restaurovanisoch.cz
Poslední listopadový týden pobývala v Litomyšli na VOŠP a SPgŠ dvacetičlenná skupina studentů z německého studijního centra v Barnim v rámci mezinárodní výměny žáků a studentů (OSZ 1 Barnim, Abteilung 3, Brandenburg, http://www.osz1-barnim.de/2-6-abteilung-3). Jednalo se o mladé lidi ve věku 19 – 26 let, kteří se připravují na budoucí profesi vychovatel nebo speciální pedagog. Absolvovali pestrý program zaměřený převážně na získání odborných zkušeností z oblasti pedagogiky a „výchov“ – tím je myšlena výchova hudební, tělesná, dramatická a samozřejmě výtvarná. V rámci tohoto programu nám byla umožněna exkurze i na Fakultu restaurování UP, která se setkala s velkým nadšením. 24. 11. 2015 jsme navštívili Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů a Ateliér restaurování uměleckých děl na papíru. Bylo velmi zajímavé seznámit se nejen s výslednými studentskými pracemi, ale i sledovat cesty, kterými dojdou k dokonalému výsledku. Němečtí kolegové byli nadšeni precizností, důkladností a naprosto mimořádnou pečlivostí při restaurování dokumentů a knih. Shodou okolností jsme následující den v Praze viděli na výstavě Praha Husova a husitská v Clam-Gallasově paláci mnoho knižních exponátů, při jejichž prohlídce jsme si okamžitě vybavili informace získané na Fakultě restaurování v Litomyšli. Tímto bychom tedy chtěli popřát fakultě i jejím studentům hodně dalších úspěchů i nadšené studenty i vyučující.
Za účastníky exkurze děkuje
PaedDr. Jana Macková,
VOŠP a SPgŠ Litomyšl
„Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla“ se jmenuje nová reprezentativní publikace z pera Mgr. art. Jakuba Ďoubala, Ph.D., shrnující autorovy poznatky získané v průběhu několikaleté restaurátorské a pedagogické činnosti.
Kutná Hora a její okolí je z hlediska dochovaných kamenných památek mimořádně zajímavý region. Díky objevu stříbra ve 13. století a následnému prudkému hospodářskému růstu regionu bylo na malém prostoru vytvořeno množství mimořádných uměleckých objektů. Vzhledem k unikátnímu historickému vývoji a vlastnímu zdroji kamene – kutnohorskému vápenci – má péče o památky a restaurování v kutnohorském regionu celou řadu specifik. J. Ďoubal, vedoucí Ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování, Univerzitě Pardubice, měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování.
Publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat vědomosti, týkající se historie, restaurování a ochrany kamenných památek v regionu. Druhá část je věnovaná restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování vybraných památek (Chrám sv. Barbory, sochy před jezuitskou kolejí, Kamenná kašna a další). Přesto, že kniha je tematicky zaměřena na Kutnou Horu a její okolí, informace v ní obsažené lze do jisté míry aplikovat i v obecné rovině při péči o kamenné památky v dalších regionech.
Kniha byla vydána díky projektu DOCEO PRO CULTURA – Inovace vzdělávacích procesů Fakulty restaurování (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0268.)
Dolní Přím - Mohla by to být jen obyčejná vesnička nedaleko Nechanic. Dolní Přím má ale za sebou velmi bohatou historii, kterou dnes připomíná například barokní zámek a vojenský hřbitov z Prusko-rakouské války v roce 1866.
A také kaple, která byla postavena mezi lety 1680 a 1714. Kdysi sloužila jako garáž pro hasičské auto, chvíli to byl také dřevník. Teprve po roce 1989 začala obec dávat objekt „do kupy". Dnes se tu konají svatby, koncerty i výstavy. A také tu nyní „úřadují" restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Průzkum začíná
Průzkum výmalby kaple je teprve na svém začátku. Památka prošla opravou po požáru už v roce 1996, část fresek je tak odkrytých, zbytek je ale stále zahalen tajemstvím. „Našim hlavním cílem je nyní určit, jaký by měl být další postup," popisuje vedoucí týmu Jan Vojtěchovský. „Restaurátoři zkoumají, jestli se fresky vyskytují i na těch místech, kde nyní vidíme jen bílé plochy. Pokud objeví výmalbu, která by měla historický význam, v což samozřejmě doufáme, bude se pokračovat v odkrývání," doplňuje starosta obce Petr Švasta.
Oltář ze 17. století
Na čelní stěně kaple je nyní částečně odkrytý iluzivní oltář, pravděpodobně z období konce 17. století. Restaurátoři už kdysi obnažili jeho levou polovinu až na nejstarší vrstvu, pravou půlku na druhou nejstarší vrstvu. Ta pochází zhruba z poloviny 18. století, protože nese znaky rokoka. Na klenbě se nachází výjevy ze života sv. Františka Xaverského.
„V tuto chvíli se zdá, že průzkum z 90. let se mýlil v tom, že malby s figurálními motivy byly posuzované jako samostatná vrstva, která se nikde jinde nevyskytuje. Z porovnání fotografií v tehdejším průzkumu a z našich zjištění ale vyplývá, že v okolí těchto maleb byla vrstva rokokové dekorativní malby, která bohužel v rámci opravy zanikla. Byla totiž vyhodnocena jako podstatně mladší a tudíž nehodnotná. Podle jistých podobností v technice malby nám ale připadá, že spolu obě vrstvy souvisely, což by znamenalo, že došlo k nenávratnému poškození malby. Tyto informace ale musíme ale ještě potvrdit analýzou odebraných vzorků v laboratoři," vysvětluje Jan Vojtěchovský.
Netradiční světec
„Když jsem poprvé do kaple přijel, byl jsem velmi příjemně překvapen kvalitou maleb. Možná to není první kategorie, co se týče malířství tohoto období na našem úze...
PROFESOR SALVADOR MUÑOZ VIÑAS BUDE HOSTEM FAKULTY RESTAUROVÁNÍ UNIVERZITY PARDUBICE
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice přivítala ve dnech 11. – 14. října 2015 významného teoretika konzervování Salvadora Muñoze Viñase, profesora valencijské polytechniky. Profesor Viñas během své návštěvy pokřtil publikaci „Současná teorie konzervování“, českou verzi své práce Contemporary Theory Of Conservation.
Publikace Contemporary Theory Of Conservation je jedním ze základních odborných studijních materiálů používaných na fakultě ve výuce budoucích restaurátorů. V rámci fakultního projektu z OP VpK DOCEO PRO CULTURA – Inovace vzdělávacích procesů Fakulty restaurování (r. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0268) se podařilo tento odborný text přeložit do češtiny a publikaci na závěr projektu vydat.
Třídenní návštěva Litomyšle a Fakulty restaurování, na kterou profesor Viñas přijel v doprovodu své manželky, začala oficiálně v pondělí 12. října v 10:00 odborným setkáním v nově zrekonstruované knihovně fakulty. Následně proběhlo diskusní setkání s akademickými pracovníky a studenty fakulty a dalšími hosty z řad odborné veřejnosti. Diskuse se týkala problematiky současné teorie restaurování a konzervování.
Salvador Muñoz Viñas se narodil v roce 1963 ve Španělsku ve Valencii, kde stále žije, vědecky pracuje a učí. V roce 1991 získal titul Ph.D. v oblasti výtvarných umění. Je profesorem na Polytechnické univerzitě ve Valencii, v letech 2010 – 2012 zde vedl katedru konzervování.
Salvador Muñoz Viñas pracoval jako konzervátor papíru v historické knihovně univerzity ve Valencii a jako hostující profesor v Harvard´s Straus Centru pro konzervování. Publikoval řadu článků a knih o praktických a teoretických aspektech konzervování.
