Ateliér restaurování kamene Fakulty restaurování provádí rozšířený  průzkum a restaurování vzorového pole na morovém sloupu v Kutné Hoře. Barokní morový sloup je dílem jezuitského sochaře Františka Bauguta. Vznikal mezi lety 1713 - 1715 jako připomínka morové epidemie, během níž v roce 1713 zahynulo více než tisíc lidí. Fakulta restaurování touto prací navazuje na dlouhodobou spolupráci s městem Kutná Hora, v rámci které v minulosti provedla například komplexní restaurování Kamenné kašny nebo restaurování sochařské výzdoby průčelí kostela sv. Jana Nepomuckého. Restaurátorský průzkum a ověření navrhovaných postupů a technologií na vzorovém poli by měly připravit podklady pro připravovanou celkovou obnovu památky.

Fotogalerie

 

Skupinku dvaceti studentů z partnerské školy Oberstufenzentrum, Barnim, Abteilung, Sozialwesen přivítá Vyšší a střední odborná škola pedagogická v Litomyšli. Během jejich 7 denního pobytu v Litomyšli je pro studenty připraven bohatý program, mezi které patří i návštěva Fakulty restaurování ve čtvrtek  27. listopadu.

Nahlédneme do výukových prostor fakulty i papírenských ateliérů a grafické dílny v nově zrekonstruovaných prostorách piaristického kláštera. Příjemným bonusem „na závěr“ bude studentům výhled z Červené věže, která náleží k prostorám fakulty.

V úterý 4. listopadu 2014 proběhl na půdě Evropského školicího centra v Litomyšli seminář věnovaný problematice aplikovaného výzkumu v péči o kulturní dědictví, jeho specifikům, možnostem, které přináší, a výhledům na další období. Prezentující se vedle představení projektu, jeho očekávaným cílům a dosud dosaženým výsledkům zaměřili také na určitou reflexi toho, jak vnímají program NAKI coby nástroj pro financování vědy a výzkumu v oblasti péče o kulturní dědictví. Své projekty přijeli představit například Mgr. Libor Jůn PhD. z FAMU, Prof. Dr. Ing. Karel Pavelka z ČVUT, PhDr. Petra Mertová, Ph.D. z brněnského Technického muzea a mnozí další. Studenti na akci, která  navazovala na setkání realizovaná v rámci projektu PPP PRO (Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu), ocenili především různorodost prezentovaných příspěvků.

Za italskými památkami díky projektu Doceo pro cultura

Studenti dvou fakult Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování a Fakulty filozofické, budou moci v následujících šesti měsících díky finančnímu přispění z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost podvakráte vycestovat na týdenní exkurzi za památkami Itálie. Možnost seznámení se s vrcholnými památkami evropského umění a kultury na vlastní oči je i dnes – ve věku pokročilých počítačových technologií – stále tím nejlepším a nenahraditelným způsobem vzdělávání pro péči o kulturní dědictví. Ostatně toto poselství nese v názvu samotný projekt Doceo pro cultura – Inovace vzdělávacích procesů Fakulty restaurování, jehož jsou obě exkurze součástí. Zatímco v polovině listopadu čeká studenty výjezd za uměleckými památkami Říma, duben příštího roku se ponese ve znamení poznávání významných uměleckých center severní Itálie, Benátek, Ravenny, Vicenzy, Mantovy a řady dalších.

Ve čtvrtek 23. října navštívili zahraniční hosté Fakultu restaurování UPa, která sídlí v Litomyšli. S akademickými pracovníky FZS přijeli Sandra Buttigieg z University of Malta (Malta), Hanna-Leena Melender z University of Applied Sciences, Vaasa (Finsko) a Viera Gulová z Orthopädisches Spital Wien Speising (Rakousko). Po prohlídce fakulty následovala prohlídka zámku, rodného domu Bedřicha Smetany a centra města.

Ve dnech 23. – 24. 10. 2014 proběhl v polské Toruni 4. ročník mezinárodní konference restaurátorů papíru a usně pod záštitou University Mikolaja Kopernika. Akce se zúčastnili dva členové vědeckého týmu projektu VEPA  Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Mgr. Radomír Slovik, vedoucí ateliéru papíru, knižní vazby a dokumentů a asistent ateliéru MgA. Ivan Kopáčik.

Hlavním cílem výjezdu bylo získání přehledu o úrovni oboru restaurování papíru a usně za našimi hranicemi. Dále pak cenná výměna informací a zkušeností s navázáním nových kontaktů se zahraničními odborníky v oblasti péče o rukopisy a staré tisky se zaměřením na papír a useň. Nedílnou součástí výjezdu byla také prezentace závěrečných studentských prací v oblasti restaurování knihy a knižní vazby, které byly zrealizované v rámci KA2 projektu VEPA.

V rámci projektu „Materiální svědectví a stopy ghetta Terezín 1941-1945“ („Materielle Zeugnisse und Spuren Ghetto Theresienstadt 1941-1945“) byla dne 22. října 2014 oficiálně zahájena spolupráce Fakulty restaurování Univerzity Pardubice při dokumentaci a restaurátorském průzkumu na jednom ze vstupů do bývalé pevnosti v Terezíně.

Vedení a správa projektu: ing. Uta Fischer, WILDFISCH Berlin

Partneři: Vysoká škola výtvarných umění Drážďany (prof. Thomas Danzl);  Univerzita Pardubice Fakulta restaurování, Město Terezín, Iniciativa bývalých vězňů Praha, Památník Terezín,

Projekt mapování části objektu Terezínské pevnosti vznikl z iniciace Drážďanské vysoké školy umění (Die Hochschule für Bildende Künste) s účastí Fakulty restaurování UPa. Objektem mapování je vnitřní portál části pevnosti Potern č. 3, který je kvůli graffiti židovských vězňů škrábaných do pískovcových bloků z období druhé světové války jedním z nejzajímavějších částí. Na omítkách, blocích kamene i cihlách se však objevují i malovaná graffiti předválečná či sprejovaná poválečná. Cílem projektu je neinvazivní průzkum -  zhodnocení celkového stavu objektu, detailní zaměření všech poškození a zaznamenání všech graffiti jako dobového dokumentu. Získané materiály poslouží především k monitoringu objektu v pravidelných časových periodách.

Část objektu sloužila československé armádě jako sklad u střílny a byla v šedesátých letech částečně zasypána a zazděna. To je také zjevnou příčinou některých mechanických poškození. V roce 2005 se podařila provést odkrytí a zprůchodnění objektu pod záštitou organizace Klub vojenské historie-Pevnost Terezín, s jejichž součinností je tento projekt uskutečňován. K dalším významným poškozením objektu patří celoplošné zavlhčení a zasolení objektu způsobené i několikačetnými záplavami v minulých letech.

V současné době byly dokončeny fotografické práce, grafické zákresy a popisy i testy a odběry vzorků přímo na místě. Nyní se připravuje další setkání na Drážďanské škole, kde budeme získaná data zpracovávat, korigovat i překládat do německého jazyka.

Na pondělí 27. října 2014 vyhlašuje děkan Fakulty restaurování děkanské volno.

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice spolupořádá workshop o způsobu konzervace památek z litavských vápenců

V prostorách Národního památkového ústavu v Telči se v úterý 14. října koná mezinárodní workshop projektu „Nanolith“ pod názvem VÁPENNÉ NANOMATERIÁLY A JEJICH UPLATNĚNÍ PŘI KONZERVACI PAMÁTEK Z LITAVSKÝCH VÁPENCŮ.

Mezinárodního jednodenního workshopu se účastní na padesát odborníků z oblasti památkové péče a obnovy, restaurátoři kamene a nástěnných maleb, technologové ale i vlastníci objektů zhotovených z vápenců nebo vápenných materiálů. Čeští i rakouští vědci a restaurátoři na něm představí výsledky přeshraničního projektu „Nanolith“, který se zabývá použitím nanomateriálů pro udržitelnou konzervaci historických sochařských a architektonických děl z litavských vápenců.

V první části workshopu bude účastníkům představena skupina tradičních litavských vápenců, které byly v historii těženy a hojně využívány pro sochařské a kamenické účely v příhraničních regionech. Památky i objekty zhotovené z těchto vápenců vyžadují odpovídající péči v podobě konzervace a restaurování s využitím vhodných technologií.

Příspěvky o možnostech konzervace litavských vápenců přednesou čeští i rakouští restaurátoři, o možnostech hodnocení provedených konzervačních zásahů promluví děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Ing. Karol Bayer a koordinátorka projektu za Centrum excelence Telč Ing. Zuzana Slížková, PhD. Své poznatky ze sousední země představí také kolegové z Univerzity užitého umění ve Vídni.

V odpolední praktické části si účastníci workshopu budou moci prohlédnout připravené ukázky využití vápenných nanomateriálů na vápencích, budou si je moci sami odzkoušet i odnést domů malý vzorek pro jejich vlastní zkoušky.

„Vápenné nanomateriály jsou stále v oboru restaurování kamenných památek z vápence poměrně mladou technologií. Chtěli bychom posluchačům na workshopu představit naše zkušenosti nejenom z laboratoře, ale i z běžné restaurátorské praxe, kde jsme měli možnost vápenné nanosuspenze odzkoušet na pěti památkách v Čechách a Rakousku,“ vysvětluje MgA. Michaela Navrátilová z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Workshop pořádá Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. – Centrum Excelence Telč a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice ve spolupráci s Územn...

Děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice vypisuje v souladu s ustanovením § 77 zákona č. 111/1998 Sb. a Řádem výběrového řízení Univerzity Pardubice výběrové řízení na obsazení míst akademických pracovníků/pracovnic:

Ateliér restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů:

1 místo vedoucího ateliéru - doc., OA nebo A

1 místo odborného asistenta

1 místo asistenta

Ateliér restaurování uměleckých děl na papíru a souvisejících materiálech:

1 místo vedoucího ateliéru - doc., OA, nebo A,

1 místo asistenta

Katedra humanitních věd:

1 místo docenta - částečný pracovní úvazek

Ateliér restaurování nástěnné malby a sgrafita:

2 místa asistentů, částečný pracovní úvazek, z toho 1 místo jako zástup za MD

Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů:

1 místo asistenta

Uchazeči na pozice vedoucích ateliérů, kteří dosud nejsou akademickými pracovníky FR, se současně přihlásí na místo doc., OA nebo A (podle plnění kvalifikačních požadavků).

Nástup: na místa pro Ateliér restaurování nástěnné malby a sgrafita od 1. ledna 2015

              na místa pro ostatní pracoviště od 1. října 2014, příp. dle dohody

Pracoviště:  Fakulta restaurování, Litomyšl

Mzdové zařazení: podle vnitřního mzdového předpisu Univerzity Pardubice

Kvalifikační požadavky na místa akademických pracovníků: na místo docenta habilitace v oboru, na místo odb. asistenta akademický titul Ph.D., Dr. nebo vědecká hodnost CSc., na místo asistenta ukončené VŠ (MgA., Mgr. nebo Ing.) a předpoklady k zahájení doktorského studia. Na místa vedoucích ateliérů též požadujeme organizační schopnosti, předpoklady pro koncepční a řídící práci, zkušenosti s pedagogickým působením na vysoké škole a znalost světového jazyka. Praxe ve vedení pracovního týmu vítána.

K přihlášce doložte strukturovaný profesní životopis, kopie dokladů o dosaženém vzdělání, o akademických titulech či vědeckých hodnostech, přehled dosavadní pedagogické, vědecké, umělecké a publikační činnosti a případně doklad o povolení k restaurování. Na místa vedoucích ateliérů a kateder též stručný návrh koncepce rozvoje ateliéru a katedry s touto obsahovou náplní: personální zajištění, pedagogická &#...