„Osvobodil vůni od hmoty, zduchovnil vůni, vynalezl vůni jako vůni čistou, zkrátka a dobře: stvořil parfém. Jak významný to čin! Jak epochální výkon! Srovnatelný opravdu jen s největšími vymoženostmi lidského pokolení jako byl vynález písma Asyřany, euklidovská geometrie a ideje Platónovy a proměna hroznů ve víno, uskutečněná starými Řeky. Vskutku prométheovský čin!“ (Patrick Süskind – Parfém: příběh vraha).
Výstava Tomáše Lahody Crack představuje výběr obrazů ze série Ad Paintings. Začala vznikat právě v Mikulově v roce 2001, kdy byl autor účastníkem mikulovského výtvarného sympozia, které letos slaví 30. ročník. Jeden z obrazů výstavy – Lush (2015), který je nazván podle názvu parfému od firmy Gorilla Parfumes, jako by charakterizoval vizuální vyznění děl i celé výstavy - jako luxusní, dekadentní a bujný flám - jak ostatně také nabízejí možnosti překladu anglického slova „lush“.
Série Ad Paintings, nazvaná podle slova ad (advertisement = reklama), je inspirována světem reklam: „…na rozdíl od řady umělců snažících se vzdálit od obsahů a výrazových prostředků, které by bylo lze snadno komodifikovat (což se dříve či později ukazuje jako nemožné), vykročil Lahoda opačným směrem. Předlohami jeho obrazů jsou fotografické reklamy propagující parfémy, tedy luxusní zboží, které – a to považuji za významné - je spojeno s osobní spotřebou a ideály krásy. Tomáš Lahoda přejímá vizuální extravaganci reklamního materiálu a dále ji stupňuje kombinací hyperrealistického airbrushe a štětcové malby.“ (Jíří Ptáček)
Série reflektuje metastázi kultury, kde důraz na vystavování aury spotřebního zboží vyprazdňuje objekty a předměty od jejich skutečné hodnoty a etabluje je jako materializované manifestace přání, tužeb a snů. Síla atrakce, instalování, aranžování, vizuální manipulace, to vše je součástí spektáklu přitahování, vytváření tužeb a očekávání. Samotná prezentace - aura - je důležitější než to co je prezentováno. Sex nebo eroticky nabité obrazy prodávají vše, od aut po kartáčky na zuby a prášky na praní. Přivlastnění si aury toho, co ten který produkt znamená a jaké signály vysílá, nabývá podoby aktu osobní sebeidentifikace a sebereflexe. S touto strategií operují i obrazy série Ad Paintings, které jsou apoteózou toho, co se snaží svět spotřeby nabízet – absolutní krásu, ideál stále nového, mladého, konzumovatelnou dokonalost. Názvy obrazů podle parfémů jako Passion, Narcisse, Pleasure, Promese, So Magic!, reprezentují výmluvný repertoár syntetického hedonismu. Gucciho parfém Rush, Armaniho Sensi, Attraction od Lancome nebo Opium od Yves Saint Laurenta se proměňují v bizarní, psychedelickou narcisistní toaletu v pokřiveném zrcadle dnešního světa.
