Published: 04.06.2025
Ve dnech 22. a 23. 5. 2025 proběhlo v Emauzském opatství mezinárodní kolokvium, jež shrnulo poznatky z restaurátorských a přírodovědných průzkumů prováděných na nástěnných malbách nacházejících se v ambitu kláštera. Zkoumání proběhlo nejnovějšími metodami v oboru, z nichž některé dosud nebyly v této kvalitě v České republice použity. Kromě výsledků průzkumů byly také diskutovány možnosti dalšího uchování a prezentace emauzských maleb. Na kolokviu promluvili renomování odborníci z oboru restaurování a památkové péče, a to jak z Česka, tak i ze zahraničí. Kromě členů projektu mezi nimi byli například PhDr. Kateřina Kubínová, Ph.D. z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, Mgr. et Mgr. Jan Dienstbier, Ph.D. et Ph.D. z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, doc. MgA. Adam Pokorný, Ph.D. z Akademie výtvarných umění v Praze, německá památkářka Dr. phil. Dörthe Jakobs z Leitung Fachgebiet Restaurierung (a.D.), Landesamt für Denkmalpflege Baden-Württemberg, nebo italský restaurátor Alberto Felici z Soprintendenza Archeologia, Belle Arti e Paesaggio per la città metropolitana di Firenze e le province di Pistoia e Prato.
Kolokvia se zúčastnilo bezmála sto účastníků celkem z deseti zemí světa, a to jak studentů, tak i profesionálů, zaměstnanců řady institucí v oboru restaurování, památkové péče a příbuzných oborů.
Na projektu se podílí dvě německé vysoké školy, konkrétně Technische Hochschule Köln a Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart společně s českou Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Projekt nese název „Koncepce preventivní konzervace, zajištění a uchování cyklu nástěnných maleb v křížové chodbě Emauzského kláštera v Praze“, což naznačuje jeho směřování.
Projekt je financovaný německou státní nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt (Německá spolková nadace pro životní prostředí). Přestože se nadace věnuje primárně financování vědeckých projektů z oblasti životního prostředí, financuje také výzkum s tímto zaměřením v oblasti kulturního dědictví.
Zkoumané nástěnné malby se nacházejí v Praze, v ambitu kláštera Na Slovanech, pocházejí z doby vlády císaře Karla IV., datovány jsou do 60. až 70. let 14. století. Malby jsou unikátní tím, že jde o velmi rozsáhlý cyklus čítající dnes 26, původně však 33 maleb. Podobných realizací je dnes ve střední Evropě minimum. Malby navíc vykazují vysokou uměleckou kvalitu, což souvisí s tím, že v době vzniku byla Praha kulturním centrem Svaté říše Římské.
Mezi nejvýraznější faktory poškození maleb patří bombardování v roce 1945 a z toho vyplývající opadání části maleb i zatékání do objektu. Následné restaurování, realizované od 50. let, pak na jednu stranu malby sice zachránilo, na druhou přineslo řadu nezvratných zásahů a materiálových vstupů, které se z dnešního pohledu jeví jako nevhodné. Právě s těmi se bude muset budoucí restaurování vypořádat.
