Zástupci Mezinárodního evaluačního panelu v červnu zavítali na Univerzitu Pardubice. Návštěva byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací. Hodnocení podle Metodiky VŠ2025+ kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup a jeho cílem je přispět ke zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českých vysokých škol.

Vysoké školy jsou hodnoceny v pěti modulech (M1 – M5). Hodnocení vybraných výsledků (M1) a výzkumné výkonnosti (M2) se provádí každoročně. Všech pět modulů je pak komplexně posuzováno jednou za pět let prostřednictvím Mezinárodního evaluačního panelu. On-site visit, tedy návštěva přímo na místě, je důležitou součástí tohoto procesu a doplňuje písemné podklady o osobní zkušenost panelistů s akademickým a výzkumným prostředím dané vysoké školy. Výsledky této části hodnocení se promítnou do celkového hodnocení výzkumného prostředí na univerzitě.

Panel vedený prof. Miroslavem Červinkou z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové tvoří odborníci z různých vědních oblastí, z českých i zahraničních institucí. Seznam všech členů panelu je k dispozici na webu univerzity: www.upce.cz/en/upce/international-evaluation-panel-2025.

Během bohatého třídenního programu se uskutečnila řada setkání s vedením univerzity, děkany a proděkany všech sedmi fakult. Jednotlivé fakulty představily své výzkumné aktivity a zapojily se do diskusí zaměřených na Modul 3 (Společenská relevance). Diskuze k Modulu 4 (Viabilita) se zaměřila zejména na doktorské studium, jeho reformu, financování, nabídku doktorských programů v angličtině a mentoringový program. Podpora doktorandů je pro univerzitu dlouhodobou prioritou. 

V rámci Modulu 5 (Strategie a koncepce) byly představeny strategie a vize univerzity, financování výzkumu a vzdělávání, systém datových skladů, strategický plán a důraz na kvalitní a respektovanou vědecko-výzkumnou a tvůrčí činnost. Diskuze k modulům M3–M5 doplnila prezentace Centra transferu technologií a znalostí, které představilo komplexní systém podpory pro komercializaci výsledků výzkumu, správu duševního vlastnictví, vznik spin-off společností a spolupráci s aplikační sférou.

Panel navštívil také vybraná výzkumná pracoviště – tým prof. Michala Holčapka na Fakultě chemicko-technologické, Výukové a výzkumné centrum v dopravě v Doubravicích, Fakultu elektrotechniky a informatiky, Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), výukový operační sál Fakulty zdravotnických studií a ateliéry Fakulty restaurování v Litomyšli.

„Tato návštěva představuje důležitý milník v procesu národního hodnocení. Členové panelu ocenili otevřenost a připravenost všech součástí univerzity k diskusi i kvalitu prezentovaných výzkumných aktivit,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Součástí programu byla také prezentace strategického záměru univerzity v oblasti vědy a výzkumu, přístup k internímu hodnocení výzkumné činnosti a využití analytických nástrojů pro řízení výzkumu. Panelisté diskutovali i personální politiku a systém podpory mladých vědeckých pracovníků. Zazněl rovněž důraz na orientaci univerzity na vysoce kvalitní a respektované vzdělávání, které je nedílnou součástí její dlouhodobé strategie. Samostatný blok byl věnován studentům, kteří s panelisty otevřeně diskutovali o svých zkušenostech se studiem, zapojením do výzkumu i mezinárodními mobilitami.

Studentky a studenti Univerzity Pardubice přivezli první cenné medaile z letošního ročníku Českých akademických her v Ostravě. 

Dařilo se plavcům, v disciplíně 50 metrů motýlek vybojoval zlatou medaili Albert Moc. V ženské kategorii pak Hana Kochwasserová obsadila třetí místo v disciplíně 100 metrů prsa.

Výjimečný výkon předvedli studující v disciplíně pohybové skladby. Za své vystoupení byli tanečníci oceněni zlatými medailemi.

České akademické hry se konají od 23. 6. do 27. 6. v Ostravě a tradičně nabízejí bohatý program v řadě sportovních disciplín – od atletiky a plavání, přes míčové a raketové hry až po individuální sporty. Na prestižní sportovní akci mezi sebou soupeří studenti českých vysokých škol.

Děkujeme sportovcům za skvělou reprezentaci Univerzity Pardubice a držíme pěsti i v dalších dnech her.

Fasáda staré vodárny nad řekou Loučnou, dříve posprejovaná nevzhledným graffiti, se proměnila v umělecké dílo. Studentky 2. ročníku Ateliéru restaurování nástěnné malby, sgrafita a mozaiky Fakulty restaurování Univerzity Pardubice zde pod vedením pedagogů Vojtěcha Mrověce a Zuzany Wichterlové vytvořily nové sgrafito inspirované dílem litomyšlského rodáka, malíře Bohdana Kopeckého. 

Nové sgrafito s názvem „Zrcadlení“ vychází z grafického listu Bohdana Kopeckého „Litomyšl“ z první poloviny 70. let. Dílo nebylo pouze okopírováno – studentky zvolily jeho tvůrčí interpretaci a převedly ho do nástěnné techniky s úctou k původní předloze, ale i s vlastním výtvarným názorem. 

„Zvolili jsme Kopeckého dílo nejen pro jeho místní kontext a spojitost s naší školou, ale i kvůli jeho silnému vizuálnímu jazyku. Rozhodli jsme se pro otočení kompozice – umožnilo nám to lépe pracovat s tvarem a umístěním fasády a vytvořit dojem zrcadlení architektury města v řece pod ní,“ informoval Mrověc. 

Zásadní roli hrála i spolupráce s městem, městskou architektkou Zdeňkou Vydrovou a soukromým vlastníkem vodárny, který vydal souhlas. 

„Sgrafito je technika krásná, ale náročná. Práce v omítce se nedá přerušit — když začnete, musíte ji dokončit,” shrnuly své dojmy autorky díla. Studentky měly možnost si náročnost vyzkoušet jak po fyzické, tak časové stránce. Vedle týdenní přípravy, zhotovení šablon a úpravy podkladu vodárny, zabrala samotná realizace šestnáct hodin. Tým pracoval od rána až do pozdních nočních hodin. S pomocí a podporou svých spolužáků zakončili dílo půlnočním potleskem. 

„Takové projekty přináší benefity na obou stranách. Studentky získaly velmi cennou praktickou zkušenost a město nové atraktivní místo, které propojuje historii s aktuálním uměním. Rádi bychom ve spolupráci pokračovali i v budoucnu – nabízí se například možnost pokrýt sgrafitem i zbývající stěny vodárny,“ uvedl starosta Litomyšle Daniel Brýdl. 

Autor původního sgrafita Bohdan Kopecký se narodil v rodině litomyšlského skláře Antonína Kopeckého. Jako patnáctiletý se začal učit fotografem u litomyšlské firmy Tachezy, kvůli chronické oční vadě musel tento obor opustit a přešel do učení do otcova sklenářství, v němž setrval až do konce 2. světové války. 

Inspirace zdevastovanou krajinou 

Po válce se přihlásil k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat přímo do 2. ročníku všeobecné krajinářské školy vedené Otakarem Nejedlým. Na AVU studoval až do roku 1950 a patřil k nejlepším žákům. V roce 1950 nastoupil vojenskou službu u PTP v Záluží u Mostu, kde působil později i v hornické profesi. 

Lidskou činností zdevastovaná krajina se stala inspirací pro tvorbu jeho expresivně pojatých obrazů. Koncem sedmdesátých let musel severní Čechy opustit. V rodné Litomyšli v době normalizace nemohl svá díla vystavovat ani prodávat; proto nenacházel inspiraci a maloval jen výjimečně. Po roce 1989 nalezl nový podnět k tvorbě při svých cestách na Havajské a Kanárské ostrovy. Zemřel v roce 2010 v Litomyšli a je pochován na místním hřbitově.

Autorka: Stanislava Králová, Právo
Text vyšel v tištěném vydání 24. června 2025.

Vratislav Nejedlý byl významným historikem umění, který se specializoval na kamenosochařské památky barokní doby, zejména mariánské, trojiční a světecké sloupy a pilíře. Jeho práce se vyznačovala mimořádnou důsledností v terénním výzkumu, dokumentaci a uměleckohistorickém hodnocení těchto památek napříč jednotlivými kraji České republiky. Byl autorem a spoluautorem řady odborných publikací, které se staly základními referenčními díly v oblasti dokumentace barokního sochařství a teorie památkové péče.

Působení Vratislava Nejedlého bylo úzce spjato také s výukou restaurátorů  – od roku 1993 působil jako pedagog na restaurátorském oboru v Litomyšli, a svou pedagogickou a odbornou činností se podílel na formování generací restaurátorů a historiků umění.

Zábavné pipetování, konstrukční kvíz, umělecké techniky restaurování a mnohem více si vyzkoušeli návštěvníci Vědecko-technického jarmarku na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Vědu na dotek připravilo všech sedm fakult Univerzity Pardubice. Tradiční akce opět přilákala davy zvědavců všech věkových kategorií. 

Vysokoškolští popularizátoři zavedli zájemce do tajemství mikrosvěta, nechyběly 3D modely ani vědecké hádanky. Malí vědátoři se mohli procházet starověkým chrámem ve virtuální realitě. Jarmark tak přinesl nejen zajímavý pohled na různé podoby vědy, ale zároveň inspiroval mladou generaci k touze po poznání a vzdělávání.

S velkou radostí jsme v sobotu 7. června prožili historicky 1. Sraz absolventů Univerzity Pardubice. Setkání s vámi, sdílení vzpomínek a sledování vašich životních a profesních cest pro nás bylo skutečně inspirující.

Děkujeme vám za účast, pozitivní atmosféru a energii, kterou jste do tohoto dne vložili. Věříme, že jste si den užili stejně jako my a těšíme se na další společná setkání.

Srazem to nekončí, zveme vás do našeho absolventského programu. Zůstaneme ve spojení a navíc můžete využívat výhodné slevy u lokálních podniků a institucí.

Hledají se bývalé spolužačky a spolužáci! 

Nepátrá se právě po vás? Přečtěte si inzeráty absolventů.

Podcast UPCE On Air

Zhlédněte záznam z dopolední debaty hostů prof. Ladislava Koudelky a dr. Dominika Štursy.

Ve dnech 22. a 23. 5. 2025 proběhlo v Emauzském opatství mezinárodní kolokvium, jež shrnulo poznatky z restaurátorských a přírodovědných průzkumů prováděných na nástěnných malbách nacházejících se v ambitu kláštera. Zkoumání proběhlo nejnovějšími metodami v oboru, z nichž některé dosud nebyly v této kvalitě v České republice použity. Kromě výsledků průzkumů byly také diskutovány možnosti dalšího uchování a prezentace emauzských maleb. Na kolokviu promluvili renomování odborníci z oboru restaurování a památkové péče, a to jak z Česka, tak i ze zahraničí. Kromě členů projektu mezi nimi byli například PhDr. Kateřina Kubínová, Ph.D. z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, Mgr. et Mgr. Jan Dienstbier, Ph.D. et Ph.D. z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, doc. MgA. Adam Pokorný, Ph.D. z Akademie výtvarných umění v Praze, německá památkářka Dr. phil. Dörthe Jakobs z Leitung Fachgebiet Restaurierung (a.D.), Landesamt für Denkmalpflege Baden-Württemberg, nebo italský restaurátor Alberto Felici z Soprintendenza Archeologia, Belle Arti e Paesaggio per la città metropolitana di Firenze e le province di Pistoia e Prato.

Kolokvia se zúčastnilo bezmála sto účastníků celkem z deseti zemí světa, a to jak studentů, tak i profesionálů, zaměstnanců řady institucí v oboru restaurování, památkové péče a příbuzných oborů. 

Na projektu se podílí dvě německé vysoké školy, konkrétně Technische Hochschule Köln a Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart společně s českou Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Projekt nese název „Koncepce preventivní konzervace, zajištění a uchování cyklu nástěnných maleb v křížové chodbě Emauzského kláštera v Praze“, což naznačuje jeho směřování. 

Projekt je financovaný německou státní nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt (Německá spolková nadace pro životní prostředí). Přestože se nadace věnuje primárně financování vědeckých projektů z oblasti životního prostředí, financuje také výzkum s tímto zaměřením v oblasti kulturního dědictví. 

Zkoumané nástěnné malby se nacházejí v Praze, v ambitu kláštera Na Slovanech, pocházejí z doby vlády císaře Karla IV., datovány jsou do 60. až 70. let 14. století. Malby jsou unikátní tím, že jde o velmi rozsáhlý cyklus čítající dnes 26, původně však 33 maleb. Podobných realizací je dnes ve střední Evropě minimum. Malby navíc vykazují vysokou uměleckou kvalitu, což souvisí s tím, že v době vzniku byla Praha kulturním centrem Svaté říše Římské.

Mezi nejvýraznější faktory poškození maleb patří bombardování v roce 1945 a z toho vyplývající opadání části maleb i zatékání do objektu. Následné restaurování, realizované od 50. let, pak na jednu stranu malby sice zachránilo, na druhou přineslo řadu nezvratných zásahů a materiálových vstupů, které se z dnešního pohledu jeví jako nevhodné. Právě s těmi se bude muset budoucí restaurování vypořádat.

Do stojanů v kampusu Univerzity Pardubice dorazilo nové vydání časopisu MY UPCE. Nenechte si ujít rozhovor s motokrosovým závodníkem Danielem Mandysem. Student Fakulty ekonomicko-správní baví fanoušky akčními videi na sociálních sítích.

Autorka sci-fi knih, doktorandka Fakulty chemicko-technologické Marie Znamínková, si splnila dětský sen. Právě dopisuje poslední díl trilogie Generace, připravuje také scénář pohádky a vidět ji můžete i v televizních seriálech.

Jaké pivo mají v Etiopii? Odpovídá absolvent Fakulty elektrotechniky a informatiky Lukáš Horník, jehož do Afriky přivedla práce elektro-projektanta.

Tyto i další zajímavé texty najdete už teď ve 114. vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE v tištěné i on-line podobě.

Univerzita Pardubice má nově dvě speciální luční louky ve tvaru svého loga. Na plochách u Fakulty chemicko-technologické a u Technologického pavilonu v Doubravicích už brzy vykvetou druhově pestré trávy a byliny, které společně vyseli studenti a zaměstnanci. 

Tyto „logolouky“ nejsou jen vizuálně působivým prvkem, který zpestřuje univerzitní kampus. Jsou především živým prostorem, který podporuje biologickou rozmanitost, zadržuje vláhu, přispívá ke snižování teplot v okolí a nevyžaduje časté sečení jako klasické trávníky. 

Tento záměr spojuje identitu univerzity s respektem k životnímu prostředí – ukazuje, že i drobné změny v prostoru mají smysl. Rozkvetlá loga budou nejen krásná, ale i funkční. Univerzita tak dává najevo, že udržitelnost a péče o krajinu jí nejsou lhostejné. Tady univerzita opravdu kvete.

Projekt vznikl ve spolupráci Mgr. Petry Zaninové, manažerky udržitelného rozvoje na UPCE a Fakulty chemicko-technologické. Za pomoc děkujeme také zahradnici Ing. Lence Derbekové.

foto Milan Reinberk 

Tradiční derby dvou univerzitních týmů v e-sportu letos opět vyhrála Univerzita Pardubice. Bojovalo se ve třech hrách. Fanoušci univerzitním reprezentantům fandili v Counter-Strike 2, sledovali jejich strategie v League of Legends a Rocket League . Derby bylo napínavé opět do poslední chvíle. Tým Univerzity Hradec Králové naši hráči porazili 2:1.