Zaměstnanci a studenti opět pomohou, přestože současná situace nepřeje společným hromadným akcím. Univerzita musela zrušit všechny podzimní i zimní kontaktní akce, a také oblíbené společné každoroční tvoření adventních věnců s výtěžkem pro Oblastní charitu Pardubice. Akci se ale lidé z univerzity rozhodli uspořádat v jiné podobě. Letos budou tvořit sami, a přece společně.

V univerzitní aule bude výdejní místo pro zájemce o materiál na adventní věnce. Zaměstnanci nebo studenti univerzity si mohou potřeby v určených hodinách vyzvednout a přímo na místě také přispět. Věnec každý vyrobí individuálně a bezpečně v soukromí. Děkujeme všem, kteří se rozhodnou pomoci.

Jsem zaměstnanec a chci tvořit

Jsem student a chci se zapojit

Tato akce je určena pouze pro zaměstnance nebo studenty, není veřejná. Děkujeme za pochopení. 

Do studia zveme zajímavé lidi, pracující v nevšedních profesích. Dnes to bude především o restaurování nejznámějších českých památek, například i soch na Karlově mostě. Povídat si budeme s restaurátorem doc. Jakubem Ďoubalem, který působí jako vedoucí Ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice.

Máte pěkné jméno, Ďoubal. To se k restaurátorovi hezky hodí.
Tak to je častá narážka, ale už jsem si na to zvykl.

Navíc můžeme říct, že jste koudelníkův syn, protože pocházíte z Kutné Hory.
Ano, u toho se také pokaždé nasměji.

Co si všechno můžeme představit pod profesí restaurátora?
To je těžká otázka. Profese restaurátora je dost široký pojem, ale budu konkrétně mluvit o restaurování soch. Tedy je to profese, která se zabývá péčí, ochranou a vlastním fyzickým restaurováním sochařských děl. A teď samozřejmě záleží na tom, z jakého je socha materiálu, každý má trošku jinou specializaci.

Bylo to vaše vysněné povolání?
Asi úplně odmalička nikoliv, ale poměrně záhy, na gymnáziu, jsem se k tomu dostal přes jednoho kolegu. A zjistil jsem, že mi to docela sedlo. Nakonec se ukázalo, že jsem se v tom našel.

Co musí člověk vystudovat, aby se mohl pustit do restaurování nějakého vzácného díla, třeba sochy na Karlově mostě?
Musíte absolvovat bakalářské a následně magisterské studium, případně, pokud se chcete věnovat dál vědecké činnosti, tak se musíte věnovat studiu ještě dál postgraduálně. Ale minimální je ono magisterské studium, což je podmínka ministerstva kultury.

Co všechno musí umět a znát restaurátor?
Je to kombinace výtvarného umu nebo nadání a zároveň člověk studuje dějiny umění, základy chemie a potom technologie regeneračních procesů. Tedy je to propojení tří trošku nesourodých disciplín v jednu.

A musíte být asi manuálně zručný. To je myslím předpoklad číslo jedna.
To je jedna z nejvýraznějších součástí. Protože když člověk fyzicky něco opravuje, zachází s různými nástroji. A musí být i výtvarně citlivý ve finální fázi retuší a úprav.

Kam vás už vaše práce zavedla? Zmínil jsem Karlův most. Nedávno jsem tam šel a všiml si, že všechny sochy jsou takové černé, jen jedna jediná byla světlá. To je ta vaše?
To nebyla asi ta moje. Je to dáno tím, že jsou tam jednak různé materiály a trošku různé přístupy. Každý kámen jinak tmavne. Nejtmavší sochy jsou z devatenáctého století, tedy vlastně ty nejmladší, to je docela zajímavé. A je to dáno i různým přístupem. Sochu, co jsem dělal, tak jsme moc nečistili, protože ani nebyl důvod ji pulírovat. Protože ono by to bylo pro tu konkrétní sochu i rizikové. Tedy není to úplně tak, že co je čisté, to je správně zrestaurováno.

A to mě zajímá. Takže já bych jako laik neměl vůbec poznat, že jste sochu opucovali a vrátili ji do původního stavu?
To je právě docela složitá a až filozofická otázka. Lidé si představují, že po restaurování sochy výrazně prokouknou. Ony by samozřejmě měly, mělo by se obnovit jejich estetické vyznění, ale většinu restaurátorské práce byste vidět neměli. Je to zajištění originálu a současně si myslíme, že by tam měly být prezentovány i nějaké stopy času. Socha by tedy rozhodně neměla být super vypulírovaná, to je většinou spíš ukázka špatného restaurování než dobrého.

Údajně různé země k mají k restaurování i odlišné přístupy. Například v Itálii jde především o zakonzervování díla, a někde jinde chtějí, aby vypadalo jako původní.
Samozřejmě, každá země k tomu přistupuje trochu jinak. Ono je to dáno historickým vývojem i vývojem estetického cítění. Částečně to je dané i použitými materiály. Někde se klade daleko větší důraz na zachování čistě originálu včetně všech stop stáří, dokonce i nečistot na povrchu a poškození, historických vysprávek. Jinde je naopak snaha, aby socha byla téměř jako nová. Což je třeba příklad Polska nebo možná dnes i Slovenska.

Který z těch přístupů upřednostňujete vy?
Je to hodně individuální u každé památky. Ale obecně se snažíme klást maximální důraz na zachování originální hmoty a současně i nějakých stop stáří. Aby byl znát historický vývoj oné věci. Nechceme smazat čas, že tady sochy stojí 200, 300 nebo i 400 let.

Originály soch mají většinou černou, tmavou barvu. Zrestaurovaná socha získá potom také takovou patinu a zčerná?
Asi ne tak rychle. Tato patina, to je další důvod, proč sochy až tak moc nečistit. Životní prostředí naštěstí už není tak znečištěné, tolik se netopí v kamnech, takže ona patina se získává velmi pomalu. A je úplně jiná než ona historická, která se kumuluje desítky let. A to nemluvím o tom, že každé čištění je do určité míry spojeno s rizikem poškození. I když dnes už jsou i šetrné technologie, třeba laserové čištění je poměrně citlivé, umožňuje udělat práci celkem precizně a bez poškození. Ale stejně je to zase filozofický problém. Chceme mít sochy co nejčistší nebo včetně stop stáří?

Pocházíte z Kutné Hory a tam stojí také nádherný chrám svaté Barbory.
Samozřejmě, tam jsem začínal. Měl jsem štěstí, že se tenkrát chrám svaté Barbory restauroval. Tam jsem měl možnost se postupně dostat ke všem sochařským prvkům výzdoby vnějšího pláště. Potom se restaurovala celá galerie soch před jezuitskou kolejí, tam jsem měl možnost také nějakou sochu dělat. Nedávno jsme tam restaurovali morový sloup, takže Kutnou Horu mám jako takovou základnu, pořád je tam co restaurovat, protože tam je to nevyčerpatelné.

A práce, na kterou jste zatím nejvíc pyšný?
Asi nejzajímavější pro mě byla spolupráce s polskými partnery, kdy jsme dělali gotickou sochu, náhrobek Arnošta z Pardubic, mimořádně cenné sochařské dílo. Bylo zajímavé, když se tam střetávaly různé přístupy, náš český a jejich polský. Bylo velmi složité to vymyslet, protože na rozdíl od většiny soch z této doby byla tato prakticky netknutá, určitě ne profesionálním restaurátorem. Od doby vzniku, což je čtrnácté století, se k tomu nikdo pořádně nedostal, až my. Mezitím to všichni spíš ničili.

Stane se přeci jen, že někdy něco upadne? Že se vám zkrátka něco nepovede?
Tak to by se nám nemělo stát, protože všechno se dělá na základě různých zkoušek. Ale třeba transporty jsou poměrně rizikové, často převážíme velké sochy, které jsou pro přípravu transportu hodně složité. Tam k drobnějšímu poškození může dojít. Ale větší poškození se nám zatím vyhnulo. Člověk to nemůže úplně vyloučit, protože hraje roli i technika, něco se může pokazit. Znám kolegy, kterým se socha vysmekla z lana a to je potom smutné. A má to další dohry.

Na sochách pracuje zub času, takže jsou bez rukou nebo bez nosu. Když takovou sochu restaurujete, tak ji necháte bez nosu nebo ho naopak doděláte?
To velmi záleží na funkci oné památky. Pokud to je muzejní objekt, tak může být dochovaný v torzálním stavu. Nebo jsou různé objekty v přírodě, kde to nevadí. Ale naopak, pokud je socha součástí kostela a dalšího rituálu, tak je vhodné, aby například panenka Marie měla nos. Takže záleží na spoustě věcí, které se posuzují. Jestli se bude čistě konzervovat nebo se bude provádět komplexní restaurátorský zásah včetně doplnění chybějících částí.

Na čem aktuálně pracujete?
Aktuálně se snažíme sehnat do školy studentům práci. Takže svážíme různé sochy z široka daleka. A tento týden budeme rozvážet suchardovskou výstavu z Národní galerie, kde jsme ji pořádali společně s Ústavem dějin umění. Jsou to vesměs sádrové objekty, které bychom měli transportovat zpátky, což bude docela náročné.

Tak ať vám nic neupadne při transportu, pane docente.
U sádry je to riziko ještě větší.

Děkuji, ať se vám daří. Na shledanou.
Také děkuji, na shledanou.

Autor: Jakub Schmidt

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek bude i nadále místopředsedou České konference rektorů (ČKR). Od 1. srpna se stane součástí nově zvoleného vedení ČKR. Do čela konference se postaví rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Jako místopředsedové budou kromě rektora Univerzity Pardubice v dalším období působit tito rektoři: Jitka Němcová z Vysoké školy zdravotnické v Praze, Jindřich Vybíral z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Vladimír Sedlařík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Pavel Tuleja ze Slezské univerzity v Opavě.

Česká konference rektorů se staví proti zvažovaným škrtům ve státním rozpočtu, které se týkají vědy a varuje před opětovným plošným uzavřením univerzit v případě další vlny koronaviru. Školy jsou schopné dodržovat hygienická opatření a zajistit svůj bezpečný chod a jejich uzavření by mělo následky pro konkurenceschopnost země. „Vysoké školy nepatřily během pandemie covidu k prioritám současné vlády. S výjimkou několika málo oborů byly prakticky uzavřeny studentům od března loňského roku s krátkou přestávkou. Přísnost opatření byla nebývalá ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie," uvedl místopředseda ČKR a rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Podle rektorů je to právě věda, která prostřednictvím očkování pomůže světu z pandemické krize. I proto rektoři nesouhlasí s návrhem ministerstva financí, který by vedl pro příští rok ke snížení peněz na vědu, výzkum a inovace o 3,6 procenta oproti roku 2021. Návrh je podle rektorů nekoncepční, krátkozraký a ohrožující budoucí rozvoj země. ČKR vyzvala ministerstvo školství a Národní akreditační úřad k diskusi o využití některých forem on-line výuky ve studijních programech akreditovaných v prezenční formě. „Česká konference rektorů musí být autonomní sebevědomá platforma, která aktivně vstupuje do celospolečenské debaty jako relevantní partner při diskusích se státními a veřejnými úřady v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání," řekl budoucí předseda ČKR prof. Martin Bareš.

Oddělení propagace a vnějších vztahů

Rektor Univerzity Pardubice se obrací na naše vysokoškoláky, především na ty z prvních ročníků. Přechod ze střední na vysokou školu je náročné období a oni se navíc vyrovnávají, spolu s ostatními studenty, s online výukou poznamenanou pandemií. "Zvládnete i tuto překážku," věří ve studenty rektor Jiří Málek.

Podpořit kariéru vysokoškolských sportovců. Vytvořit pro ně takové podmínky, aby náročné sportovní, ale studijní povinnosti skloubili dohromady. To je cílem projektu UNIS (UNIverzitní Sport), do kterého se zapojilo celkem 21 vysokých škol ze 13 českých měst. Mezi nimi je i Univerzita Pardubice.  

Univerzita Pardubice chce podpořit talentované sportovce, kteří studují na všech jejich sedmi fakultách. „Do programu UNIS bylo na základě výsledků z loňského roku vybráno 9 studentů Univerzity Pardubice. Pro zařazení do kategorií jsou stanovená jasná kritéria. Celkem jde o pět výkonnostních kategorií. Od kategorie A s měsíční podporu 15 tisíc až po kategorii E s podporu 5 tisíc. Sportovní stipendium studenti nemají garantované na celou dobu studia, svůj nárok na něj musejí obhájit každou sezónu,“ říká koordinátorka projektu UNIS Mgr. Pavla Procházková.

Vybraní vysokoškoláci, kteří jsou špičkovými sportovci, získají speciální stipendium podle jejich sportovní výkonnosti. A také servisní podporu při studiu. „Vše, co je v souvislosti se sportem zajímá, mohou řešit s profesionálními pedagogy. Nabízí konzultace v oblasti výživy, doplňků, kondičního cvičení, ale také trenérství a s ním spojené konzultace florbalu, basketbalu či tenisu. Sportovci, kteří se do projektu na Univerzitě Pardubice zapojili, mají bezplatný vstup do posilovny Katedry tělovýchovy a sportu a mohou využívat nejmoderněji vybavené tělocvičny, aerobní sál, venkovní sportoviště či posilovny. Univerzita má rovněž vlastní loděnici u Labe,“ říká vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Mgr. Jan Němec.

Podpora vysokoškolských sportovců je prostřednictvím Stipendijního programu MŠMT. A druhá část podpory míří přímo na vysoké školy prostřednictvím dotačního neinvestičního programu ministerstva.

Nový projekt představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s resortním sportovním centrem VICTORIA VSC u příležitosti Mezinárodního dne univerzitního sportu. Pro zařazení do projektu a tím i do VICTORIA VSC musí studenti splnit formální i výkonnostní podmínky. Sportovce navrhují vysoké školy a schvalují sportovní svazy. Zařazení je vždy na jeden rok, po roce se opět posuzuje výkonnost a další podmínky.

https://kts.upce.cz/kts/projekt-unis

V pondělí 5. října se poprvé v pardubické Enteria aréně představí univerzitní hokejový tým Riders.  Zápas se soupeřem HC Univerzita Palackého v Olomouci se odehraje bez fanoušků v hale. Utkání bude možné sledovat prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice.

Hokejisté Univerzity Pardubice vyjedou na domácí led poprvé od svého vzniku v září letošního roku. Zápas mezi univerzitním pardubickým týmem Riders a HC Univerzita Palackého v Olomouci začíná v 19.30 hodin.

Kvůli aktuální situaci s covidem nebude ale možné přijít fandit na tribuny. Sledovat ho stejně jako všechny ostatní utkání univerzitní hokejové ligy mohou diváci prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice nebo živém streamu na Tipsport TV.

Hokejová univerzitní soutěž (Univerzitní liga ledního hokeje) vznikla loni a tým Univerzity Pardubice, veřejné vysoké školy z tradičního hokejového města, vstupuje do druhé sezóny. „Novému hokejovému týmu naší univerzity držíme palce a osobně nepochybuji, že v této soutěži uspěje. Jsme univerzita v hokejovém městě, proto věřím, že zápasy Riders spojí všech našich 7 tisíc studentů v jeden tým fanoušků,“ uvedla prorektorka Univerzity Pardubice prof. Tatiana Molková.

Na soupisce nového týmu je zatím 25 hráčů, z nichž je 19 studentů univerzity, které podle pravidel ULLH doplňují žáci maturitních ročníků středních škol. Hráčům je od 18 do 23 let.

Sledujte zápas online

Univerzitní knihovna nabízí pedagogům i studentům novinku, která umožní publikovat materiály pro výuku a využít ke studiu interaktivní učebnice a naskenovaná skripta.

Platformu pro elektronické učebnice, která už nyní obsahuje naskenovaná skripta v PDF, je možné najít na adrese eupce.publi.cz.

Přibývat budou multimediální a interaktivní učebnice (tzv. mKnihy ve formátu HTML5), které může zájemce otevřít na jakémkoliv mobilním zařízení přes čtečku (aplikace eUPCE). Tu lze zdarma stáhnout na Google Play, App Store či Windows Store.

Vyučující mohou vytvářet jednodušší mKnihy sami. S komplexními, které jsou interaktivní a multimediální, jim pomohou programátoři z Publi.cz. Stačí dodat text, obrázky, videa… Učebnici pak může autor zpřístupnit zdarma, nebo za úplatu; jen pro studenty některé fakulty, nebo jakémukoliv zájemci.

Studenti, kteří hledají materiály pro on-line studium, si kromě naskenovaných skript mohou už nyní prohlížet a stahovat také dostupné materiály z jiných univerzit a v mKnize si dělat vlastní poznámky a výtahy z textu i během výuky v MS Teams.

Více informací o webové knihovně, užitečné odkazy, kontakty a inspiraci z dalších univerzit naleznete na stránkách Univerzitní knihovny.

UNIVERZITA PARDUBICE

Fakulta restaurování

Opatření děkana č. 4/2020

Věc: Omezení studia na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice

Působnost pro: Fakultu restaurování

Účinnost od: 02. 11. 2020

Platnost od: 02. 11. 2020

Číslo jednací: FR/33/20

Vypracoval a předkládá: PhDr. Tomáš Kupka, Ph.D., proděkan

Schválil: Mgr. BcA. Radomír Slovik, děkan

1) Na základě vládních opatření a Opatření rektora se i nadále ruší osobní přítomnost studentů Fakulty restaurování na výuce s výjimkou zkoušení a SZZK za přítomnosti nejvýše 10 osob.

2) Výuka je nahrazena synchronní nebo asynchronní on-line formou a bude zpravidla vedena v čase dle platného rozvrhového schématu.

3) Výuka ve všech formách je povinná jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty, její průběh bude pravidelně sledován vedením fakulty.  

Toto opatření nabývá účinnosti a platnosti od 2. 11. 2020 a trvá až do odvolání.

V Litomyšli dne 2. 11. 2020

Mgr. BcA. Radomír Slovik, v. r.

děkan Fakulty restaurování

Univerzita Pardubice přešla od středy 23. září na on-line výuku. Rozhodnutí vedení univerzity koresponduje s rozhodnutím krajských hygieniků. Důvodem je prudce se zhoršující situace se šířením SARS CoV-2 v České republice i v Pardubickém kraji.

Prosím, informujte se o všech krocích a výjimkách na stránkách své fakulty a intranetu!

„Pečlivě jsme se na tuto situaci připravili, i když jsme nedoufali, že nakonec nastane. Chceme zabránit plošnému šíření nemoci mezi studenty, napříč univerzitou a zhoršení epidemiologické situace v zemi,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Letos nastupuje do Pardubic asi 2 400 nových studentů. Změny ve výuce se dotknou více než 7 000 vysokoškoláků. Semestr na Univerzitě Pardubice dosud začal jen pro část vysokoškoláků. Minulý týden zahájila výuku Fakulta zdravotnických studií, tento týden se přidala Fakulta filozofická. Pro dalších pět fakult začne nový semestr rovnou on-line.

„Vyučovat budeme on-line podle platných rozvrhů. Fakulty si vyřeší praktickou i teoretickou výuku podle svých specifických podmínek. Například noví studenti chemie budou mít možnost v blocích a malých skupinách absolvovat laboratoře za celý semestr a odjet na další výuku domů,“ uvedla prorektorka pro vzdělání a kvalitu prof. Tatiana Molková.

On-line bude univerzita vyučovat až do odvolání. Už nyní platí na vysoké škole několik zpřísňujících pravidel jako je povinnost nošení roušek ve všech vnitřních prostorách i při výuce, omezení počtu studentů na přednáškách do 50 osob a přísná izolace nakažených studentů i zvýšená dezinfekce na kolejích. Studenti získají informace o změnách na svých fakultách, škola je také informuje na speciální webové stránce, sociálních sítích a intranetu.

Posun současného startu nového akademického roku zapříčinila už jarní vlna pandemie, kvůli které dala univerzita delší čas studentům na dokončení semestru, na zkoušky i státnice.

Univerzita Pardubice kromě změny ve výuce znovu nabídla pomoc veřejnosti. Od začátku týdne spustila ve speciálně zabezpečené laboratoři analýzy vzorků na SARS-CoV-2. Experti Fakulty chemicko-technologické, kteří se zapojili do testování už letos v dubnu, opět pomáhají s analýzami Nemocnici Pardubického kraje, a.s.

Pardubice 21. září 2020

                                                                                                              Mgr. Martina Macková,
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Nezapomeňte si nově nejen na studijní oddělení, ale také na zkoušky, státnice, promoce, konzultaci nebo jednání na univerzitě vzít roušku. Je to nová povinnost, kterou vyvolala zhoršující se epidemiologická situace v České republice.

Podle nejnovějšího opatření Ministerstva zdravotnictví ČR můžete od 10. 9. 2020 vstoupit do všech vnitřních společných prostor univerzity pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest.Další informace a výjimky, na které se tento zákaz nevztahuje, hledejte v Mimořádném opatření ministerstva.