Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli začíná rozsáhlý restaurátorský a přírodovědný průzkum dvou barokních obrazů Křížové cesty z kostela Povýšení svatého Kříže v Litomyšli. Díla pocházejí z roku 1773 a jejich autorem je významný východočeský malíř Josef Ceregetti. Obrazy byl i s dobovými ozdobnými rámy sejmuty ze zdi kostela a převezeny do Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru, kde budou prozkoumány invazivními i neinvazivními metodami a posléze také restaurovány studenty magisterského stupně studia v rámci  specializace Restaurování uměleckých a umělecko-řemeslných děl na textilních podložkách.

Více o akci na:

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/experiment/_zprava/obrazy-z-litomyslskeho-kostela-prosly-dukladnym-vysetrenim-infracervene-paprsky-odhali-i-neviditelne-tahy-stetce--1787777

Ve dnech 17. a 18. 1. 2018 se na Fakultě restaurování uskutečnil kurz Pokročilá práce se dřevem – sanace a petrifikace dřeva. Kurzu se účastnili studenti Ateliéru restaurování a konzervace uměleckých děl na papíru. Kurz vedl mistr truhlář Karel Ungr. Náplní kurzu byla kromě teoretické části (sanace a petrifikace dřeva) i část praktická, ve které měli studenti možnost se seznámit s technikami oprav dřevěných částí obrazových rámů a vybraných částí oltářní menzy.

https://fr.upce.cz/kurz-dreva-17-18-1-2018

V pátek dne 12. ledna 2018 proběhl na Fakultě restaurování Den otevřených dveří.

Fotogalerie viz následující odkaz:

https://fr.upce.cz/den-otevrenych-dveri-na-fakulte-restaurovani-dne-12-1-2018

Seminář "Péče a konzervace rukopisů 17"  - 17-tý mezinárodní seminář organizovaný Univerzitou v Kodani se uskuteční ve dnech 11. - 13. 4. 2018

http://nors.ku.dk/cc/

Registrace je otevřená (do konce ledna nabídka včasné registrace "early bird")

http://nors.ku.dk/cc/registration-cc17/

Program semináře

http://nors.ku.dk/cc/programme-2018/

http://zpravodaj.upce.cz/univerzita/2017/fakulta-restaurovani-v-mexiku/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/217411000141211-udalosti-v-regionech/

Litomyšl (Svitavsko) - Do koleje piaristů v Litomyšli se stěhují tisíce cenných historických knih. Městu je v roce 2015 daroval piaristický řád, dosud však byla většina svazků uskladněná v depozitáři. Radnice pro knihovnu nechala zrestaurovat původní regálové skříně.

"Všechny jsou již na svých místech. Kvůli ochraně knižního fondu jsou zasklené. Zatím jsme zaplnili jednu," řekl ČTK Radomír Slovik, děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, která se bude o knihy starat. Jedna skříň měla i tajnou schránku, do níž se možná ukládaly zakázané spisy.

Soubor zahrnuje 8875 knih z řady vědních disciplín, zeměpisu, astronomie, teologie, práva, historie, ale i poezie, zejména od antických autorů. Obsahuje také rukopisy na téma piaristického pojetí a výuky dějepisu. Většina pochází z poloviny 17. století. Podle restaurátorů jsou navzdory stáří a častému přemísťování v dobrém stavu. Za opravu a zasklení historických regálů, které Litomyšl získala spolu s knihovnou, a za stěhování dá město 420.000 korun.

Malý díl sbírky je vystaven v Regionálním muzeu, například latinská kniha o objevování Ameriky z roku 1594 od Pedra Martira a svazek o dobývání Aztécké říše Hernanda Cortése, která vyšla v roce 1550. Z novodobějších titulů si lidé mohou prohlédnout knihu o zatmění Slunce z roku 1800, která obsahuje propočty významného astronoma Ignáce Kautsche do roku 1860.

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/do-koleje-piaristu-v-litomysli-se-stehuji-tisice-starych-knih/1559322

https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/do-koleje-piaristu-v-litomysli-se-stehuji-tisice-starych-knih_457808.html

Vernisáž výstavy Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015): Chodkyně v mracích.

V úterý 5. 11. 2017 se v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně a v Galerii Václava Chada ve zlínském zámku uskutečnila vernisáž výstavy nazvané: Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015): Chodkyně v mracích.

Jedná se o první soubornou výstavu dosud neprávem opomíjené autorky Milady Schmidtové Čermákové. Malířka Milada Schmidtová vystudovala Baťovu obchodní akademii ve Zlíně, kde se počátkem čtyřicátých let minulého století sblížila s některými studenty a profesory Zlínské školy umění. Silný vliv měl na ni také pobyt v Paříži, kde se seznámila s osobou a dílem Picassovým. Její raná tvorba byla ovlivněna modernou, věnovala se figurální malbě, portrétům i krajinomalbě. Výstava je její první retrospektivou. Jde o zásadní příspěvek k poznání projevů českého umění po druhé světové válce a šíře proudu Nové figurace.

Vernisáže výstavy se za Fakultu restaurování Univerzity Pardubice zúčastnili děkan FR Mgr. et BcA. Radomír Slovik, vedoucí Ateliéru UDP Mgr. art. Luboš Machačko, ak. mal. Josef Čoban a pět studentek 4. ročníku oboru Restaurování uměleckých děl na papíru, které se zásadní měrou na výstavě podílely tím, že pod vedením svých pedagogů mnohé z vystavených děl restaurovaly. Tato díla byla poznamenána dlouhodobým uskladněním v nevyhovujících podmínkách a částečně také zvolenou technologií provedení (zejména kombinovaná technika na papíře). Většina maleb se nacházela v havarijním stavu, papírová podložka děl byla silně zdeformovaná a malby znečištěné. Studentky musely každé jednotlivé dílo vyrovnat, vyčistit, zpevnit. Dále doplnit případné ztráty v originální papírové podložce a barevné vrstvě. Součástí prací byla i adjustáž zrestaurovaných děl na přenosné panely, na nichž jsou díla vystavena. Restaurátorské práce vzhledem ke své náročnosti trvaly celý letní semestr akademického roku 2016/17 a část zimního semestru akademického roku 2017/18. Budoucí restaurátorky tak svým dílem přispěly ke znovuobjevení a budoucímu zhodnocení rozsáhlého a významného díla dosud pozapomenuté malířky.

Fotogalerie: https://fr.upce.cz/zlin

Unikátní Očistcová kaple z první poloviny 18. století, jež se nachází v budově piaristické koleje, se v listopadu stala dalším „cílem“ místních restaurátorů. Do konce září roku 2018 tam odborníci vyčistí zhruba 50 metrů čtverečních maleb, práce budou stát přes 400 tisíc korun, zhruba polovinu této částky na projekt dodá Pardubický kraj.

Restaurátory nečeká snadná práce, protože u dveří kaple jsou výtvarná díla překryta nátěrem a malby na stěnách jsou zanesené prachem a zákalem způsobeným sádrovcem. Interiér kaple v minulosti také utrpěl poškození při zavádění elektroinstalace, spodní části stěn jsou poškozené a odpadává z nich omítka. „K tomuto kroku jsme přistoupili, protože je kaple ve špatném stavu a jako naše významná historická památka si zaslouží odbornou péči. V této etapě počítáme se zajištěním, odkryvem a očištěním maleb. Nejedná se o první odborný zásah, a pravděpodobně ani poslední. Počítáme s tím, že bychom v budoucnu opět uvolnili finanční prostředky na další restaurátorské práce,“ řekl k plánům města s Očistcovou kaplí místostarosta Josef Janeček.

Očistcová kaple byla dostavěna a vysvěcena v roce 1732, výzdoba je rovněž z tohoto data. V minulosti již došlo k dílčím restaurátorským zásahům, v archivech najdeme zmínku o pracích z roku 1933. V novodobé historii se restaurátoři věnovali kapli v letech 2003-2004 a 2007-2008. V rámci této třetí etapy se počítá s komplexní opravou dosud nerestaurovaných maleb na severozápadní stěně kaple a souvisejících okenních a dveřních špaletách, na jihovýchodní stěně a na stěně jihozápadní s dveřní špaletou směrem do kostela.

Vznik Očistcové kaple v Litomyšli je spojen s rozvojem Dušičkového kultu (v Čechách po roce 1640). Naši předci ji vybudovali pro účely mší za zemřelé a modliteb za jejich duše, které měly ukrátit jejich čas strávený v očistci. Tento účel vyžadoval odpovídající prostředí, které mělo v člověku vzbuzovat pokoru, zároveň ale i víru a naději. Výzdoba tvořila kulisu vlastního kázání, jejím účelem bylo vyvolat ve věřících sebereflexi a umocnit prožitek z církevního obřadu. Výjevy jsou umístěny do pěti lunet, které poutavě vyprávějí o naději na spásu, kterou duše v očistci mají. Je zde zachycena prosba o světlo, sbírka pro padlé vojáky, naděje, kterou přináší archanděl Michael, ale i zvěstování naplnění času v očistci. Jedním z nejdůležitějších témat, které se zde objevují, je modlitba přátel a pozůstalých za zemřelé a jejich duše, která přináší naději k jejich brzkému vykoupení. „K výzdobě kaple náležejí ještě dvě nástropní zrcadla, stejně jako stěny, na kterých jsou zachyceny ruiny architektury porostlé vegetací doplněné o další motivy „mementa mori“, jakými jsou lebky, kosti a plazi,“ dodává restaurátor Jan Vojtěchovský. Právě tyto stěny jsou předmětem současné etapy restaurování.