Podpořit kariéru vysokoškolských sportovců. Vytvořit pro ně takové podmínky, aby náročné sportovní, ale studijní povinnosti skloubili dohromady. To je cílem projektu UNIS (UNIverzitní Sport), do kterého se zapojilo celkem 21 vysokých škol ze 13 českých měst. Mezi nimi je i Univerzita Pardubice.  

Univerzita Pardubice chce podpořit talentované sportovce, kteří studují na všech jejich sedmi fakultách. „Do programu UNIS bylo na základě výsledků z loňského roku vybráno 9 studentů Univerzity Pardubice. Pro zařazení do kategorií jsou stanovená jasná kritéria. Celkem jde o pět výkonnostních kategorií. Od kategorie A s měsíční podporu 15 tisíc až po kategorii E s podporu 5 tisíc. Sportovní stipendium studenti nemají garantované na celou dobu studia, svůj nárok na něj musejí obhájit každou sezónu,“ říká koordinátorka projektu UNIS Mgr. Pavla Procházková.

Vybraní vysokoškoláci, kteří jsou špičkovými sportovci, získají speciální stipendium podle jejich sportovní výkonnosti. A také servisní podporu při studiu. „Vše, co je v souvislosti se sportem zajímá, mohou řešit s profesionálními pedagogy. Nabízí konzultace v oblasti výživy, doplňků, kondičního cvičení, ale také trenérství a s ním spojené konzultace florbalu, basketbalu či tenisu. Sportovci, kteří se do projektu na Univerzitě Pardubice zapojili, mají bezplatný vstup do posilovny Katedry tělovýchovy a sportu a mohou využívat nejmoderněji vybavené tělocvičny, aerobní sál, venkovní sportoviště či posilovny. Univerzita má rovněž vlastní loděnici u Labe,“ říká vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu Mgr. Jan Němec.

Podpora vysokoškolských sportovců je prostřednictvím Stipendijního programu MŠMT. A druhá část podpory míří přímo na vysoké školy prostřednictvím dotačního neinvestičního programu ministerstva.

Nový projekt představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s resortním sportovním centrem VICTORIA VSC u příležitosti Mezinárodního dne univerzitního sportu. Pro zařazení do projektu a tím i do VICTORIA VSC musí studenti splnit formální i výkonnostní podmínky. Sportovce navrhují vysoké školy a schvalují sportovní svazy. Zařazení je vždy na jeden rok, po roce se opět posuzuje výkonnost a další podmínky.

https://kts.upce.cz/kts/projekt-unis

V pondělí 5. října se poprvé v pardubické Enteria aréně představí univerzitní hokejový tým Riders.  Zápas se soupeřem HC Univerzita Palackého v Olomouci se odehraje bez fanoušků v hale. Utkání bude možné sledovat prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice.

Hokejisté Univerzity Pardubice vyjedou na domácí led poprvé od svého vzniku v září letošního roku. Zápas mezi univerzitním pardubickým týmem Riders a HC Univerzita Palackého v Olomouci začíná v 19.30 hodin.

Kvůli aktuální situaci s covidem nebude ale možné přijít fandit na tribuny. Sledovat ho stejně jako všechny ostatní utkání univerzitní hokejové ligy mohou diváci prostřednictvím živého streamu na Facebooku Univerzity Pardubice nebo živém streamu na Tipsport TV.

Hokejová univerzitní soutěž (Univerzitní liga ledního hokeje) vznikla loni a tým Univerzity Pardubice, veřejné vysoké školy z tradičního hokejového města, vstupuje do druhé sezóny. „Novému hokejovému týmu naší univerzity držíme palce a osobně nepochybuji, že v této soutěži uspěje. Jsme univerzita v hokejovém městě, proto věřím, že zápasy Riders spojí všech našich 7 tisíc studentů v jeden tým fanoušků,“ uvedla prorektorka Univerzity Pardubice prof. Tatiana Molková.

Na soupisce nového týmu je zatím 25 hráčů, z nichž je 19 studentů univerzity, které podle pravidel ULLH doplňují žáci maturitních ročníků středních škol. Hráčům je od 18 do 23 let.

Sledujte zápas online

Univerzitní knihovna nabízí pedagogům i studentům novinku, která umožní publikovat materiály pro výuku a využít ke studiu interaktivní učebnice a naskenovaná skripta.

Platformu pro elektronické učebnice, která už nyní obsahuje naskenovaná skripta v PDF, je možné najít na adrese eupce.publi.cz.

Přibývat budou multimediální a interaktivní učebnice (tzv. mKnihy ve formátu HTML5), které může zájemce otevřít na jakémkoliv mobilním zařízení přes čtečku (aplikace eUPCE). Tu lze zdarma stáhnout na Google Play, App Store či Windows Store.

Vyučující mohou vytvářet jednodušší mKnihy sami. S komplexními, které jsou interaktivní a multimediální, jim pomohou programátoři z Publi.cz. Stačí dodat text, obrázky, videa… Učebnici pak může autor zpřístupnit zdarma, nebo za úplatu; jen pro studenty některé fakulty, nebo jakémukoliv zájemci.

Studenti, kteří hledají materiály pro on-line studium, si kromě naskenovaných skript mohou už nyní prohlížet a stahovat také dostupné materiály z jiných univerzit a v mKnize si dělat vlastní poznámky a výtahy z textu i během výuky v MS Teams.

Více informací o webové knihovně, užitečné odkazy, kontakty a inspiraci z dalších univerzit naleznete na stránkách Univerzitní knihovny.

UNIVERZITA PARDUBICE

Fakulta restaurování

Opatření děkana č. 4/2020

Věc: Omezení studia na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice

Působnost pro: Fakultu restaurování

Účinnost od: 02. 11. 2020

Platnost od: 02. 11. 2020

Číslo jednací: FR/33/20

Vypracoval a předkládá: PhDr. Tomáš Kupka, Ph.D., proděkan

Schválil: Mgr. BcA. Radomír Slovik, děkan

1) Na základě vládních opatření a Opatření rektora se i nadále ruší osobní přítomnost studentů Fakulty restaurování na výuce s výjimkou zkoušení a SZZK za přítomnosti nejvýše 10 osob.

2) Výuka je nahrazena synchronní nebo asynchronní on-line formou a bude zpravidla vedena v čase dle platného rozvrhového schématu.

3) Výuka ve všech formách je povinná jak pro akademické pracovníky, tak pro studenty, její průběh bude pravidelně sledován vedením fakulty.  

Toto opatření nabývá účinnosti a platnosti od 2. 11. 2020 a trvá až do odvolání.

V Litomyšli dne 2. 11. 2020

Mgr. BcA. Radomír Slovik, v. r.

děkan Fakulty restaurování

Univerzita Pardubice přešla od středy 23. září na on-line výuku. Rozhodnutí vedení univerzity koresponduje s rozhodnutím krajských hygieniků. Důvodem je prudce se zhoršující situace se šířením SARS CoV-2 v České republice i v Pardubickém kraji.

Prosím, informujte se o všech krocích a výjimkách na stránkách své fakulty a intranetu!

„Pečlivě jsme se na tuto situaci připravili, i když jsme nedoufali, že nakonec nastane. Chceme zabránit plošnému šíření nemoci mezi studenty, napříč univerzitou a zhoršení epidemiologické situace v zemi,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Letos nastupuje do Pardubic asi 2 400 nových studentů. Změny ve výuce se dotknou více než 7 000 vysokoškoláků. Semestr na Univerzitě Pardubice dosud začal jen pro část vysokoškoláků. Minulý týden zahájila výuku Fakulta zdravotnických studií, tento týden se přidala Fakulta filozofická. Pro dalších pět fakult začne nový semestr rovnou on-line.

„Vyučovat budeme on-line podle platných rozvrhů. Fakulty si vyřeší praktickou i teoretickou výuku podle svých specifických podmínek. Například noví studenti chemie budou mít možnost v blocích a malých skupinách absolvovat laboratoře za celý semestr a odjet na další výuku domů,“ uvedla prorektorka pro vzdělání a kvalitu prof. Tatiana Molková.

On-line bude univerzita vyučovat až do odvolání. Už nyní platí na vysoké škole několik zpřísňujících pravidel jako je povinnost nošení roušek ve všech vnitřních prostorách i při výuce, omezení počtu studentů na přednáškách do 50 osob a přísná izolace nakažených studentů i zvýšená dezinfekce na kolejích. Studenti získají informace o změnách na svých fakultách, škola je také informuje na speciální webové stránce, sociálních sítích a intranetu.

Posun současného startu nového akademického roku zapříčinila už jarní vlna pandemie, kvůli které dala univerzita delší čas studentům na dokončení semestru, na zkoušky i státnice.

Univerzita Pardubice kromě změny ve výuce znovu nabídla pomoc veřejnosti. Od začátku týdne spustila ve speciálně zabezpečené laboratoři analýzy vzorků na SARS-CoV-2. Experti Fakulty chemicko-technologické, kteří se zapojili do testování už letos v dubnu, opět pomáhají s analýzami Nemocnici Pardubického kraje, a.s.

Pardubice 21. září 2020

                                                                                                              Mgr. Martina Macková,
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Nezapomeňte si nově nejen na studijní oddělení, ale také na zkoušky, státnice, promoce, konzultaci nebo jednání na univerzitě vzít roušku. Je to nová povinnost, kterou vyvolala zhoršující se epidemiologická situace v České republice.

Podle nejnovějšího opatření Ministerstva zdravotnictví ČR můžete od 10. 9. 2020 vstoupit do všech vnitřních společných prostor univerzity pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest.Další informace a výjimky, na které se tento zákaz nevztahuje, hledejte v Mimořádném opatření ministerstva.

Některým je i pět set let. Jsou staré a zničené. Přesto krásné. Na Fakultě restaurování znovu ožívají. Knihy. Vedoucí ateliéru restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů Ivan Kopáčik bere jednu z nich do ruky a detailně popisuje, jak studenti a studentky zachraňují historické skvosty, jejichž příběhy jsou velmi zajímavé.

Postupně mě seznamuje s první knihou. Zrestaurovaný pozdně gotický exemplář z přelomu 15. a 16. století drží v bílých rukavicích a pokládá jej na molitanovou podložku. Přitom vytahuje klín, o který pak otevřenou knihu opírá. Je to proto, aby nedošlo ke „zlomení“ v oblasti hřbetu. Zároveň mě ale upozorňuje, že při samotné práci s výjimkou některých činností jako je například práce s rozpouštědly, se rukavice nepoužívají. Restaurátor by v nich ztrácel cit.

 „Pro toto období jsou typické lovecké motivy, použité u slepotiskové výzdoby vazby, u štítku a spon už moc o gotice mluvit nemůžeme,“ ukazuje Ivo Kopáčik na charakteristické znaky slohu, který se zrodil ve Francii. Rytina na titulní straně knihy je datovaná rokem 1522 a je provedená technikou dřevořezu. Je to nádhera. Tak v takových knihách si četli například Pernštejnové…

Zajímá mě, co všechno si může restaurátor vůči dílu dovolit, aby neporušil nějaká pravidla. A tak se dozvídám, že se řídí etickým kodexem. „Doplňujeme ztráty, například chybějící části listů, k retuším ale nedochází, výjimečně doplníme obvodovou linku, aby se uzavřela kresba. Zasahovat do vzhledu příliš nechceme, protože bychom si mohli vymýšlet něco, co vlastně na papíře ani nebylo,“ upozorňuje odborník. A tak si při pohledu na letitou krásu nemůžete nevšimnout, že některé doplněné části listů jsou nechané skutečně bez zásahu pera. Nic není dopsáno, ani dokresleno. Zajímavostí je, že listy jsou stránkované pouze na lícové straně, říká se tomu foliování. Stránek je ve výsledku dvakrát tolik.

Kouzlo Mattioliho herbářů

Vzápětí mi Ivan Kopáčik pro srovnání ukazuje Mattioliho herbář z 16. století v de facto „salátovém vydání“. Jednotlivé listy jsou do knihy jen vloženy a vazba nedrží pohromadě. „Když dojde k rozhodnutí, že knihu rozebereme, tak je to skutečně na jednotlivé dvoulisty. Musíme vyndat jednotlivé nitě a celý organismus šití rozebrat na kousky. Nic nevyhazujeme, co nelze vrátit zpátky, zůstane v podobě fragmentů adjustováno ve speciální folii jako součást knihy,“ vysvětluje akademik. Každý student pracuje na „své“ knize celý rok a každý z nich dělá sám všechny úkony, které vedou k záchraně objektu. Kolektivní vinna se zde tedy nenosí.

Na počátku celého záchranného procesu se provádí analýzy, které odborníkům řeknou něco o stavu poškození. Další mikrobiologické rozbory například určí, jestli je kniha infikovaná bakteriemi nebo viry, protože právě tyto nebezpečné mikroorganismy mohou být pro restaurátora hrozbou. Poté dochází k mechanickému čištění knižní vazby a knižního bloku, tedy rozebraných jednotlivých dvojlistů. Zvlášť se pracuje s potahem knihy a kováním. Překvapuje mě, že studenti jsou natolik šikovní, že si spony dokáží vyrobit v ateliéru sami. „Nepoužíváme žádné prefabrikáty, studenti mají k dispozici mosazný plech a s tím pracují. Polotovarem jsou jen dřevěné desky k výrobě knihy. Do průmyslové revoluce se každá kniha dělala individuálně, a tedy i každá součást knihy je originál. Děláme to také,“ říká Ivan Kopáčik.

V jiném herbáři z období renesance, který pochází z Městského muzea Jevíčko, se uvnitř nachází malý igelitový pytlíček s nějakými kousky něčeho, co nedokážu identifikovat. Na knize už prý začala pracovat studentka a fragmenty z tohoto díla si uschovala. Části pergamenů a nitek by se do budoucna mohly hodit, pokud by restaurátoři chtěli znát například složení vlákna, a podrobit ho analýzám. A přece, jedna skutečná rostlinka se v herbáři také nachází. Jaké neduhy léčí, se dozvíte, protože jazykem herbáře je staročeština a při troše trpělivosti se do knihy psané švabachem a písmem antikvou, začtete.

Herbáře byly knihami, které se dědily z generace na generaci, byly totiž velmi drahé. „Majitelé je opravovali, dolepovali části a knihy měly velké množství přípisků. I když někdy na jejich neodborné zásahy nadáváme, že nám vlastně přidělali práci, otázkou zůstává, co by se z nich vlastně dochovalo.“

Známý i neznámý původ knih

Při svém povídání listuje vedoucí ateliéru knihou a pomáhá si knihařskou kostkou, která postupně jednotlivé stránky odděluje. Nedovedu si vůbec představit, jaká mravenčí práce na knize musí být, aby nakonec všechno drželo pohromadě a putovalo v novém kabátu ke svému majiteli. Hned mě tedy napadá, komu knihy patří a v minulosti patřily. „Jedná se například o zakázky pro státní instituce. Restaurujeme knihy pro Vědeckou knihovnu v Olomouci, Muzeum Náchodska nebo muzeum ve Strakonicích. Velkou prací je průzkum 16 tisíc svazků knih z benediktýnské knihovny kláštera v Broumově. Zachraňujeme ty nejpoškozenější exempláře. Navíc zpracováváme celý fond a snažíme se co nejvíce o knize vyčíst z typologických znaků. Mapujeme tak vývoj knižní vazby,“ podotýká vysokoškolský pedagog a dodává, že z knih lze získat spoustu užitečných historických informací. Odpovědi na různé otázky hledají odborníci u svých kolegů z katedry humanitních studií, která je součástí fakulty. Složení materiálu konzultují s kolegy z katedry chemické technologie, také přímo na fakultě.

V dílně restaurátora

Abych měla představu, jak taková práce restaurátora vypadá, vede mě Ivan Kopáčik přímo do „laboratoří“. Alespoň mi to přijde ve chvíli, když vstupuju do místnosti, kde se „koupou“ listy z knih a na poličkách jsou různá organická rozpouštědla a barviva. Praxi zde zrovna mají dvě studentky ze čtvrtého ročníku bakalářského studia. Tady bakalář trvá skutečně čtyři roky.  

Jedna ze studentek stojí u dolévacího stolu. Její práce spočívá v tom, že rozebrané dvojstrany knihy ponořuje do lázně s obyčejnou vodou. „Listy jsou ponořené přibližně 15 minut a během této doby se z nich vyplavují nečistoty, jsou to například různé zatekliny, které jsme nebyli schopni odstranit mechanickým čištěním. Za den tímto způsobem očistím i 40 stran,“ přibližuje svou práci Marie Vaňková. Hned vedle ní stojí Tereza Kubalová a na cestopisu ze 17. století provádí další záchrannou akci. „Mým úkolem je nyní doplnit chybějící části pomocí papírové suspenze s klížidlem, Poté se odsaje přebytečná voda. Ve chvíli, kdy má list určitý počet vrstev, putuje do sušáku.“ V sušáku pak stráví přibližně den a jednotlivé listy se opět sešívají do knižního bloku.

Nejsou kouzelníci, ale dokáží mnohé

Nakukuji pod ruku také studentkám prvního ročníku, které se s šitím vazby teprve seznamují. Zato třeťačka Ludmila Stašová už má před sebou svou první restaurovanou knihu z 16. století. „Už jsem vyspravila knižní blok, ještě musím zarovnat přesahy materiálu, kterým jsem doplňovala ztráty původní papírové podložky. A ještě budu tmelit desku, aby v ní nebyly dírky po červotoči. Deska je navíc naprasklá,“ říká studentka, která na knize velkého formátu pracuje přes rok. A proč si vybrala tento obor? „Restaurování je hezké řemeslo, které souvisí s historií a uměleckou tvorbou. Vždy jsem chtěla dělat něco praktického. Navíc se dozvím spoustu informací z dějin umění a také oblasti chemie. Jednou bych chtěla pracovat v knihovně nebo galerii.“ A k restaurování knih si našel cestu i student druhého ročníku Martin Tůma, který právě dorovnal papírovou podložku a začne doplňovat ztráty. „Knížky si samozřejmě přečtu rád, ale ještě raději jim vracím život. A proto jsem si vybral i tento obor. Práce mě baví, je navíc propojená s historií a uměním.“

Restaurátoři sice nejsou kouzelníci, ale umí udělat nemožné, ne však na počkání. Zachrání třeba i knížku, kterou silně poškodily plameny. Jednu takovou tu měli. Prý nešla ani otevřít, přesto je dnes plně funkční. „My ale věc nezachráníme navždy, dodáme ji kondici, určitě ji nepoškodíme. Dále je na dané instituci, jak ji bude uchovávat, aby jí prodloužila život, říká se tomu preventivní ochrana,“ uzavírá Ivan Kopáčik.

Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů

Studenti jsou ke studiu přijímáni na základě talentových zkoušek. Uchazeč by měl zvládnout základy chemie, dějin umění, základy všeobecného historického přehledu, kresbu zátiší a portrétu. V bakalářském stupni studia se vysokoškoláci specializují na knižní vazbu se zaměřením na staré tisky, jejichž časové rozmezí je mezi 15. – 18. stoletím.  V prvním ročníku se seznamují se s knihařskou dílnou a fungováním ateliéru, získávají základní informace o knize a materiálech. V následujících letech začínají pracovat s jednotlivými objekty. Studium trvá čtyři roky a na něj navazuje magisterský stupeň. Studenti se ve výuce zaměřují na okrajové a specifické části knižní kultury. Sem patří práce s pergamenovými listinami. Pracují i s novodobými polygrafickými materiály od konce 18. století.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

O unikátní Braunův Betlém u Kuksu se budou starat studenti pardubické univerzity. Barokní památku mají vyčistit a pravidelně udržovat. Zato velkolepý plán na infocentrum s projekčním sálem zřejmě zmizí v zapomnění.

Dlouholetý otloukánek na prestižním seznamu národních kulturních památek, barokní Braunův Betlém v Novém lese nedaleko hospitálu Kuks na Trutnovsku, se už příští měsíc dočká náležité péče.

Studenti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice sousoší z 18. století očistí a podle dohody s Národním památkovým ústavem by se o cenné dílo Matyáše Bernarda Brauna měli starat dlouhodobě. Přesné podmínky spolupráce mají akademici s památkáři dohodnout v těchto dnech.

„Máme už s univerzitou podepsanou smlouvu o spolupráci. Spolupracujeme na různých projektech a teď jsme se dohodli konkrétně i na Braunově Betlémě,“ potvrdil oblastní ředitel Národního památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec. Fakulta restaurování už v minulosti získala grant ministerstva kultury, s jehož pomocí vypracovala studii, jak se o Betlém nejlépe starat. Nyní je hotova metodika a může se přejít k praxi. Studenti by měli na očištění památky pracovat od září pod dozorem pedagogů, stejně jako tomu dosud bylo i na jiných projektech.

„Výstupem grantu je doporučený postup, jak pečovat o jednotlivé sochy. Budou je očišťovat, zbavovat biologických nánosů, mechů, lišejníků,“ popsal hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán, který k návštěvě památky nedávno pozval ministra kultury Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD). Ten slíbil, že na revitalizaci Betléma uvolní peníze. Projekt má do konce roku připravit Národní památkový ústav, který Braunův Betlém i nedaleký hospitál na Kuksu spravuje.

„Dohodli jsme se s panem ministrem, že peníze vyčlení. Přesná výše bude známa na základě investičního záměru. Vnímáme to jako důležitou památku nadregionálního významu. Jako Italové mají Michelangela, my máme Matyáše Bernarda Brauna,“ zmínil hejtman.

Právě kraj byl před dvěma lety hlavním iniciátorem memoranda o obnově památky. Jeho společnost Revitalizace Kuks nechala už dříve vypracovat studii na proměnu Betléma a jeho okolí. Ta počítá s úpravou cest a vznikem zhruba dvoukilometrového prohlídkového okruhu s infopanely a lavičkami, s modernizací parkoviště i se stavbou moderního objektu pro infocentrum, kavárnu a projekční sál.

Futuristické zázemí ve varu tří elips s ozeleněnou střechou však u památkářů narazilo. Celý projekt měl podle odhadů stát až 70 milionů korun.

„Je to sice nádherně navržené, ale nerealistické nejen z hlediska financí na vytvoření, ale především následných provozních nákladů včetně personální kapacity. My jsme spíše zastánci nějaké minimalističtější koncepce, aby parkoviště bylo zkultivované, aby tam byly toalety, jednoduché posezení, odpadkové koše a podobně,“ vysvětlil Kadlec.

S obřím návštěvnickým centrem už před lety nesouhlasil ani kastelán hospitálu Kuks Libor Švec, jehož pracovníci se o národní kulturní památku starají. Navrhoval skromnější zázemí. Ostatní signatáři memoranda však chtěli projekt pojmout velkoryseji.

„Po dvou letech se vrátíme k mé variantě. Samozřejmě bych rád zajistil i nějaké jednoduché zázemí pro návštěvníky, ale mně jde primárně o záchranu toho areálu,“ upozornil Švec.

Sochy ovečky a poustevníka

Ještě předloni to vypadalo, že se o proměnu Betléma a okolí bude starat krajská Revitalizace Kuks. Nakonec se projektu ujme sám Národní památkový ústav. Zatím se však čeká, až se památkáři dohodnou s vlastníky pozemků v okolí skalního reliéfu. Nyní totiž v lokalitě, kde má vzniknout naučná stezka, mají pozemky různí vlastníci, hlavně obce Hřibojedy a Dvůr Králové nad Labem.

„Je zcela zásadní, aby došlo k scelení majetku v rámci celého areálu Braunova Betléma. Toto území musí být řešeno jako celek, což obnáší nejen opravu soch, ale také úpravu okolního turistického zázemí, které se rozkládá i na lesních pozemcích,“ uvedl hejtman Štěpán.

Památkáři by tak mohli do majetku získat sochu ovečky, která patří Dvoru Králové, a sochu poustevníka Juana Garina, která je v majetku Hřibojed. Teprve až získají pozemky, mohou se pustit do úpravy okolí Betléma. Nejdůležitější je vyřešit odvodnění skály, jelikož vlhkost a vzlínající voda jsou hlavními nepříteli barokního díla.

„Pokud se nám podaří scelit pozemky, chtěli bychom provést základní údržbu cestních sítí včetně nějakého mobiliáře. Pokud příští rok získáme finance, rádi bychom to spustili,“ vysvětluje Miloš Kadlec.

Projekt moderního objektu s informačním centrem, kavárnou a promítacím sálem se zřejmě neuskuteční.

První fáze zřejmě bude zahrnovat jen jednoduchý mobiliář. Zatím není jasné, zda jeho součástí budou i toalety či další zázemí. O údržbu by se měli i nadále starat pracovníci hospitálu Kuks. Vstup k Betlému má být i nadále bezplatný.

Návštěvníci si už nyní mohou Braunův Betlém prohlédnout i ve virtuální realitě. Prostřednictvím mobilní aplikace uvidí dílo v původní podobě na začátku 18. století. Aplikace je v několika světových jazycích a nahrazuje informační brožury.

„Hlavní reliéf reálného Braunova Betléma jsme naskenovali s přesností 0,2 milimetru. Díky tomu máme zcela detailně zachycen aktuální stav památky, a to s maximální přesností. Při vytváření této aplikace jsme použili dřevěný model Braunova Betléma, jehož autorem je řezbář ze Dvora Králové nad Labem Leoš Pryšinger,“ sdělil hejtman.

Autor: Tomáš Hejtmánek

Kniha Sádrové odlitky je první obsáhlejší publikací, která se snaží komplexně řešitproblematiku děl ze sádry a péče o ně. Sádra patří k nejdůležitějším materiálůmsochařské tvorby a ve formě odlitků jsou v ní uchovány reprodukce významných památek, ale i mimořádně cenná autorská sochařská díla. V sádrových skicách a pracovních modelech bývá zachycen proces hledání vhodné formy i obsahu, různá řešení daného zadání či autorovy vize. Metodický a poučený způsob konzervace a následné péče je základem pro uchování těchto děl. Cílem publikace bylo shromáždit k tématu sádrových odlitků dostupné poznatky z publikované literatury a doplnit je o nová zjištění získaná dlouholetou praktickou zkušeností autorů i vyhodnocením laboratorních testů. 

Kniha je členěna do několika tematických okruhů. Na úvodní kapitoly zabývající se rolí sádry v sochařské tvorbě a historií sádrových odlitků navazují texty shrnující poznatky o vlastnostech sádry, typech poškození a jejich příčinách, ale také o možnostech poznání aktuálního stavu sádrového odlitku – restaurátorském průzkumu.  

Obsáhlý oddíl tvoří problematika restaurování zaměřená zejména na základní okruhy jako je čištění, konsolidace, lepení a plastická retuš odlitků. Závěr knihy je věnován tématu preventivní konzervace a zahrnuje doporučení pro uložení a transport odlitků. V přílohách je obsažen glosář poškození a historické postupy při zhotovování různých povrchových úprav. 

Kniha k dostání v univerzitním e-shopu:

https://eshop.upce.cz/publikace/9006327/ . 

Stránky se připravují.