Myšlenka založení mezioborově pojaté školy restaurování vznikla při diskusích skupiny odborníků v oboru restaurování a konzervace památek, kteří počátkem devadesátých let pracovali na restaurování nástěnných maleb Josefa Váchala v domě tiskaře a vydavatele bibliofilií Josefa Portmana v Litomyšli (dnešní Portmoneum). O tom, že má být škola založena v Litomyšli, nebylo vzhledem k tradicím tohoto města pochyb. Její vznik by ovšem nebyl možný bez osvícené a velkorysé podpory města Litomyšl (město poskytlo budovy, finance na jejich rekonstrukci a podílelo se na dalších investičních akcích) a Okresního úřadu ve Svitavách. Morální podporu poskytl i Památkový ústav v Pardubicích a Státní ústav památkové péče v Praze.
Škola restaurování a konzervačních technik v Litomyšli vznikla v roce 1993 jako pomaturitní tříleté studium. Jejím zřizovatelem byla Nadace Paseka, založená nakladatelem Ladislavem Horáčkem. Jako Vyšší odborná škola restaurování a konzervačních technik získala na podzim 1996 právní subjektivitu jako obecně prospěšná společnost. V roce 1999 škola požádala o státní souhlas se zřízením vysoké školy neuniverzitního typu a o akreditaci studijního plánu. V akademickém roce 2000-2001 potom na základě uděleného souhlasu a akreditace zahájil výuku Institut restaurování a konverzačních technik, o.p.s.
